Miloš Balabán: Zátěžové testy pokračují

Praha 11. října 2021

Evropa je stále podrobována zátěžovým testům. Britové letos definitivně opustili EU, a  Francouzi se kvůli novému paktu v Pacifiku a stornovanému ponorkovému byznysu oddálili od Američanů. Uvidíme, co to udělá s NATO, které zažívalo perné chvilky s afghánským kolapsem. Francouzský prezident možná cítil zadostiučinění se svojí dva roky starou „mozkovou smrtí“ aliance. Třeba se to stane jedním ze žolíků Macronovy obhajoby prezidentského mandátu příští rok…

Na odchod Francie z vojenských struktur aliance podle vzoru Charlese de Gaulla z roku 1966 to sice určitě nevypadá, ale další impuls k přemýšlení o potřebě větší bezpečnostní nezávislosti EU na Washingtonu je opět znovu na stole. Shodli se na ní i lídři evropských zemí se na summitu ve slovinském Brdu.

Předseda Evropské rady Charles Michel je přesvědčen o nutnosti posílit unijní obrannou spolupráci. Byla oživena i myšlenka vytvoření vlastních jednotek rychlého nasazení, což podporuje hlavně Francie a Německo. Najít silný konsensus k vytvoření skutečné obranné Unie bude obtížné. Především východní křídlo EU – Polsko, Pobaltí i Česko spíše upřednostňuje NATO.

Jenže Evropa už nemůže spoléhat na kontinuitu americké politiky. Objevil se i názor, že se Evropa musí pojistit proti případnému návratu Donalda Trumpa (nebo jeho souputníka) do Bílého domu za tři roky, což by s sebou mohlo přinést nepřátelský vztah jak k NATO, tak k EU. Strategická autonomie se pak stane nutností.         

Evropa teď musí čekat na vývoj v Německu, kde došlo k politickému zemětřesení. O budoucí vládě nerozhodují sociální nebo křesťanští demokraté ale dvě menší strany – Zelení a liberálové. Přeformátování politické scény přinese asi měsíce trvající jednání. Věštit, jak dopadnou je složité. Jedno je jasné: nový kancléř nebude mít takový status jako po šestnácti kancléřských letech odcházející Angela Merkelová, která byla faktickou lídryní Evropy. Byla mistryní kompromisu a jeho nalézání teď může v Evropě chybět.

V ní totiž přibývá odstředivých tendencí. Nerozchází se jen západ a východ Evropy, dokumentovaný rozpory ohledně migračních kvót nebo spory o politiku polské a maďarské vlády. Jeden spor o důl Turów mezi Českem a Polskem může podminovat i Visegrádskou čtyřku. Stále doutnají ohniska nezávislosti ve Skotsku a Katalánsku.       

A celá Evropa je nyní zaskočena před zimou prudkým nárůstem cen energií, což může vést k vážným sociálním dopadům, které by po mohly po covidu znovu rozvibrovat politickou scénu napříč Evropou. Dá se očekávat i větší odpor proti evropské „zelené dohodě“.      

   Příští rok se tak v Evropě může rozhodovat o dalším směřování EU. Udrží se elementární evropská jednota v konfrontaci s vážnými problémy? Francouzské i české předsednictví v EU nebude vůbec jednoduché. Francii přitom čekají prezidentské volby a jestli bude mít Česko stabilní vládu je dnes také otevřené.

Publikováno v deníku Právo.

(Autor je bezpečnostní analytik)    

Sdílejte ...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá k analýze návštěvnosti tzv. cookies. Cookies můžete ve svém prohlížeči vypnout. Setrváním na tomto webu souhlasíte s používáním cookies. Více