Miloš Balabán: Británie na suchu

Praha 3. října 2021

Brity asi teď více zajímá nedostatek benzínu a nafty na čerpacích stanicích než strategie vlády o restart britského globálního vlivu po brexitu, který dnes zosobňuje britský vstup do vojenského uskupení se Spojenými státy a Austrálií, jehož cílem je eliminovat vliv Číny v indopacifickém regionu.

Je to pochopitelné, když už týden si občané nemohou pořádně natankovat. I tak rozvinutá ekonomika, jakou je britská musí řešit neuvěřitelný problém: benzínu a nafty je v zásobnících dost, jenže nedostatek řidičů brání jejich rozvozu. Fakta hovoří jasně: podle statistického úřadu klesl počet řidičů nákladních vozidel o 70 tisíc z 305 tisíc na 235 tisíc. Asociace silniční přepravy uvádí, že k uspokojení poptávky je potřeba dalších 100 tisíc řidičů.

Příčina? Kombinace brexitu a pandemie. Kvůli odchodu Británie z EU opustilo zemi 20 tisíc řidičů především z členských zemí středovýchodní Evropy, další tisíce pak odcházeli kvůli restrikcím v době pandemie. Situaci neřeší ani vydání deseti a půl tisíc krátkodobých víz pro řidiče. Ti ale o dočasné vízum zájem nemají.

Palivová krize má ovšem dominový efekt: nedostatek pohonných hmot vyvolal ve společnosti paniku, množí se konflikty mezi občany u benzínových pump. Ceny se navíc vlivem nedostatku a inflace vyšplhaly na nejvyšší hodnotu za osm let. Stát povolává k řešení krize armádu, konkrétně 150 armádních řidičů, což je ovšem jen kapka v moři. Vláda také do ulic britských měst vyslala rezervní flotilu cisteren.

Krize hýbe i britskou politikou. Therese Raphaelová na portálu Bloomberg napsala, že je to zkouška kompetentnosti premiéra Johnsona.

Předpokládám, že časem se podaří situaci nějak vyřešit. Ale britský příklad dokazuje, jak může být i vysoce rozvinutý stát zranitelný. Zde konkrétně deficitem pracovní síly v odvětví navázaném na kritickou infrastrukturu státu.  Můžeme být třeba v klidu i u nás, když víme, že řidičů už je také kritický nedostatek? Spoléhat se na armádu jako na poslední instanci s ohledem na její velikost a limitované schopnosti nelze.

A všímejme si též jak se nám mohou krize kumulovat. Příkladem je opět Británie. Ta se totiž potýká s vysokými cenami energií, které ruinují tamní firmy. Od začátku srpna zkrachovalo 10 energetických společností, což zasáhlo 1,7 milionu Britů. Stát tak musí zasáhnout a zajistit náhradní dodávky. A opět nedostatek řidičů způsobuje problémy s plynulým zásobováním obchodů potravinami, někde je jich už nedostatek.

Gabby Hinsliffová v Guardianu píše o odolnosti státu vůči sérii „valících se šoků“. Je to na místě. Vlivem kumulace nedostatku a nedostupnosti komodit důležitých pro život mohou vypuknout i veřejné nepokoje.

Pandemie sice pomaličku odeznívá, nicméně „úzká hrdla“ fungování společnosti zůstávají. Především stát je nesmí ztrácet ze zřetele s nutností je zavčasu   eliminovat. Jde o bezpečnost státu a jeho občanů.  

Publikováno v deníku Právo. 

(Autor je bezpečnostní analytik)

Sdílejte ...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá k analýze návštěvnosti tzv. cookies. Cookies můžete ve svém prohlížeči vypnout. Setrváním na tomto webu souhlasíte s používáním cookies. Více