Miloš Balabán: Šoky pro Evropu

Praha 28. září 2021

Evropa je stále více zranitelná. Jistě je to spojeno hlavně s pandemií covidu, která byla v mnoha ohledech spouštěčem řady negativních politických a ekonomických procesů. Ne všechno se ale dá přičíst na vrub pandemie.

Srpen a září nasvítily evropskou geopolitickou zranitelnost. V Afghánistánu se ukázaly limity transatlantického spojenectví v koncovce nepovedené dvacetileté mise. Jednostranným rozhodnutím USA o nové konfiguraci spojenectví v Pacifiku zosobněné vznikem paktu AUKUS byla dost nevybíravě hozena přes palubu nejsilnější vojenská mocnost EU Francie. Stane se časem NATO jen slupkou bez reálného obsahu? I nad tím je třeba se zamyslet.  

Mezitím se vyjevují další šoky. Evropa se potýká s plynovým deficitem způsobeným i tím, že Rusko omezilo dodávky plynu do Evropy. Ta žila v jistotě, že to pro něj nebude výhodné, protože evropský trh je zlaté vejce a cena plynu stále stoupá.

Jenže ouha. Rusko přesměrovalo dodávky plynu na čínský trh, který je po nich lačný v době postpandemického ekonomického zotavení.  Je to geopolitické rozhodnutí? Bezpochyby.

EU tak bude postavena před dilema co nejdřívějšího povolení provozu plynovodu Nord Stream 2 kolem kterého v uplynulých měsících zuřila politická bitva.

Jak lakonicky konstatoval Wall Street Journal chladná zima může donutit regulátory, aby konaly rychleji s tím, že plynovod zvětšil vliv Moskvy v Evropě ještě dříve, než se v něm objevil plyn.

Obnažují se také limity obnovitelných zdrojů. Stačily k tomu letošní slabé větry a snížení produkce větrných elektráren.

Poptávka po elektřině vyráběné nejen z plynu ale dokonce i z uhlí stoupá. Energetický deficit spojený navíc s rostoucími cenami za elektřinu musí být strašákem pro řadu vlád. Mohlo by to být zdrojem nemalých politických otřesů.

Nemluví tak místopředseda vlády Karel Havlíček oprávněně o rizicích „zeleného šílenství“ vyplývajícího z nerealistických představ o podobě „zelené energetiky“ v EU? Jádro přitom není stále vzato v EU na milost, ačkoliv je to jediná spolehlivá cesta, jak se vyhnout budoucím energetickým krizím.

A aby toho nebylo málo vidíme váznoucí kontejnerovou přepravu z Asie prodražující dovážené zboží. Nehoda obří kontejnerové lodi Ever Given v suezském průplavu, kudy prochází 12 procent světového obchodu ukázala další úzké hrdlo globalizace.

Sem patří i enormní závislost na dvou společnostech vyrábějících čipy na Tchaj-wanu a v Jižní Koreji. Ty nyní nestíhají vyrábět což se negativně odráží na dostupnosti aut a spotřební elektroniky.

Opět se ukazuje, že dnes je zbytečně velká část průmyslové výroby globalizována a propojena mezinárodně dělbou práce. Výsledkem je absolutní závislost na dovozu z celého světa. 

Nevyplývá tak ze všech uvedených šoků potřeba zreálňovat pohledy na některé politické a ekonomické výzvy a mezinárodní vztahy, nepřijímat nereálné plány bez ohledu na ekonomickou a fyzikální realitu a zároveň budovat odolnou Evropu nikoliv na základě maximalizace zisku? To je ale dnes asi spíš jen zbožné přání.    

Publikováno v deníku Právo.

(Autor je bezpečnostní analytik) 

Sdílejte ...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá k analýze návštěvnosti tzv. cookies. Cookies můžete ve svém prohlížeči vypnout. Setrváním na tomto webu souhlasíte s používáním cookies. Více