Miloš Balabán: Hrozba narůstá

Praha 26. září 2021

Trefný byl vtip Miroslava Kemela ve čtvrtečním Právu s vojákem na opevněném stanovišti sledujícím na horizontu kouř z výbuchů, který říká, že „je zcela zřejmé, že každý pokus o přerozdělení demokracie končí přerozdělováním migrantů.“

I když podle amerického prezidenta Bidena éra velkých vojenských operací s cílem předělávat cizí země skončila s jejich důsledky, včetně masové migrace, se budeme potýkat ještě dlouho.  

Adaptace na život v Evropě těch, kteří dorazili v milionové migrační vlně před šesti lety vázne a je zátěží pro sociální systémy. Zvýšila se vnitřní bezpečnostní rizika, protože se za brány kontinentu dostali i teroristé, což potvrdily teroristické útoky v Paříži a v Bruselu. Mohla to být i vzpruha pro „no-go zóny“ v řadě západoevropských metropolí.

Dochází k narušení politické stability a koheze EU. Ta platí i miliardy eur Turecku za zadržování migrantů. Nyní se řeší finanční podpora zemím v okolí Afghánistánu, aby z nich afghánští uprchlíci nepokračovali dál do Evropy.

Stáhli jsme naše vojáky z mise v Afghánistánu a teď chce premiér Andrej Babiš vyslat na maďarsko-srbskou hranici padesát vojáků jako pomoc Maďarsku. Podle  premiéra Viktora Orbána je hranice atakována 300-400 běženci denně, často prý Afghánci. Čeští vojáci tak vlastně budou moci v afghánské misi pokračovat.

Podle Orbána migrace není lidské právo. „Každý má svůj domov, svou vlast. Nikdo po nás nemůže požadovat, aby úsilí našich generací bylo zničeno migračními vlnami. Každý musí žít tam, kde je jeho vlast. Pokud bychom všem dovolili, aby sem přišli a obsadili rozvinuté země tak budeme za chvíli všichni chudí. Naše bezpečnost bude pryč.“

Nevyhneme se ale otázce o příčině a následku. Příčinu migrace v případě Afghánistánu, Iráku nebo Sýrie známe. Jenže jak teď vypadá vlast jejich obyvatel po dvou dekádách ekonomického, sociálního a bezpečnostního rozvratu? A může Evropa nějak zásadně přispět k tomu, aby se zde život stal snesitelnější a lidé neutíkali? 

Znamená to třeba v případě Afghánistánu spolupráci s Tálibánem, když předchozí, Západem podporovaná, vláda nebyla kvůli korupci akceschopná a bylo to tolerováno?

Dokresluje to fakt, že tálibové našli v domě bývalého viceprezidenta Amrulláha Sáliha více než šest milionů dolarů a 18 zlatých cihel. V situaci, kdy je v zemi na pokraji hladovění 14 milionů lidí to komentář nepotřebuje.

Problém migrace jako reálné bezpečnostní hrozby narůstá. Návrh premiéra Babiše na rozšíření schengenského prostoru tak, aby Evropě stačilo hlídat jen hranici s Tureckem a na moři je jednoduchý a při dobré vůli i politicky realizovatelný.

K řešení obřího problému, který se na nás valí ale může přispět jen částečně. Opět se vynořuje otázka porovnání výdajů na obranu a na rozvojovou a humanitární pomoc. Co ale může přispět více k eliminaci hrozby, která má už pro Evropu existenciální charakter?

Publikováno v deníku Právo

(Autor je bezpečnostní analytik)

Sdílejte ...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá k analýze návštěvnosti tzv. cookies. Cookies můžete ve svém prohlížeči vypnout. Setrváním na tomto webu souhlasíte s používáním cookies. Více