Miloš Balabán: Méně Ameriky

Praha 21. září 2021

Americký historik Andrew Bacevich ve Washington Post napsal, že hořké americké ponížení v Afghánistánu znamená, že epocha převahy USA skončila. Vyzývá také k tomu, aby se americká politika přizpůsobila novým reáliím. Není sám, kdo po tom volá.  Hlasy zesílily právě teď, kdy si Amerika  připomněla dvacáté výročí teroristických útoků na USA 11. září 2001. 

Globální válka proti teroru prezidenta Bushe po této události vycházela z teze připisované jeho strategickému poradci Karlu Rovemu, že „nyní jsme impériem a když jednáme vytváříme si vlastní realitu.“  Jenže vyčerpávajícími válkami v Afghánistánu a v Iráku se tak nestalo a v kombinaci s finanční krizí v letech 2008-2009 americká moc globálně oslabila, což se odrazilo i na politice prezidentů Obamy a Trumpa.

 Paradoxem dvou dekád od 11. září je fakt, že ze špatné americké strategie největší benefity získala Čína. Poradce prezidenta Obamy Ben Rhodes konstatoval, že z války proti teroru nejvíce profitovala Komunistická strana Číny, pokud jde o geopolitický vliv.

Nepochybně ano. Zatímco Čína spustila před osmi lety svůj ambiciózní program hedvábných stezek Američané byli nuceni utápět biliony dolarů ve válkách, které se nedaly vyhrát. Čína je ovšem nyní středobodem americké politiky, stále více  se mluví o nevyhnutelnosti otevřené konfrontace s ní.

Vyloučit se to nedá. V nové knize Boba Woodwarda a Roberta Costy Nebezpečí se dočteme, že předseda sboru náčelníků štábů amerických ozbrojených sil admirál Mark Milley v obavě, že by Donald Trump mohl v závěru svého prezidentství rozpoutat válku s Čínou přijal opatření, aby tomu zabránil. Komunikoval též se svým čínským protějškem, aby ho ujistil, že USA útok nechystají.

Prezident Biden možná i proto nedávno volal prezidentovi Si Ťin-pchingovi s poselstvím, že konflikt není v zájmu obou mocností. Těžko si ho mohou přát i Američané, což potvrdil Afghánistán. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že bez ohledu na chaos se stahováním vojsk drtivá většina veřejnosti podpořila ukončení amerického angažmá. A v americkém Kongresu se objevila iniciativa, která má za cíl omezit pravomoci Bílého domu k vedení válek.

Prezident a jeho okolí se po Afghánistánu k něčemu takovému nechystají a Biden již oznámil „konec éry vojenských operací s cílem předělávat cizí země“. Zadržování Číny se ale vzdát nemůže. Pro Spojené státy to zůstane nemalou zátěží, což omezí možnosti jejich angažmá jinde.               

Zátěží budou i domácí problémy. Andrew Bacevich to ve zkratce shrnul: klíčové hrozby americké bezpečnosti a prosperity se nenachází někde ve střední Asii nebo v dalekých regionech, nýbrž právě v Americe. Jsou to nemoci, klimatický chaos, zhoršování životního prostředí, propustné hranice, narušování principu nedotknutelnosti soukromí a též vnitřní jednoty.   

USA zůstávají supervelmocí, nicméně řešení vnitřních problémů bude mít větší vliv na jejich zahraniční politiku, než tomu bylo dříve. I „méně Ameriky“ je jedním z dopadů dvou dekád po 11. září 2001.       

Publikováno v deníku Právo.

(Autor je bezpečnostní analytik)

Sdílejte ...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá k analýze návštěvnosti tzv. cookies. Cookies můžete ve svém prohlížeči vypnout. Setrváním na tomto webu souhlasíte s používáním cookies. Více