Miloš Balabán: Manévry kolem Tálibánu

Praha 15. září 2021

Ministr zahraničí Jakub Kulhánek v předvečer své návštěvy Saudské Arábie uvedl, že Česká republika by neměla uznávat vládu Tálibánu v Afghánistánu, s hnutím ale bude muset nějak komunikovat. Možná, že o této strategii bude jednat i v Rijádu, který Tálibán uznával i v době před více než dvěma dekádami a může k tomu dát i cenné rady. Nepochybně s Tálibánem úzce spolupracuje i nyní.

Česko ale nevybočuje z linie Západu, který se k uznání Tálibánu staví odmítavě. Zvlášť pro Američany musí být nepřekročitelnou červenou čárou, že v oznámené prozatímní afghánské vládě se stal ministrem vnitra Sirádžuddín Hakkání, který je Američany hledaný za teroristické útoky na americké cíle v Afghánistánu. Síť Hakkání je označena za teroristickou organizaci s napojením na al-Kajdá. Vládu vede Mulla Muhammad Hassan Achund, jeden ze zakladatelů Tálibánu, který se nachází na černé listině OSN.

Státy Západu nicméně nevylučují „pragmatickou“ komunikaci s Tálibánem, což si v prvé řadě vyžaduje hrozba humanitární katastrofy v rozvrácené zemi, která může vyústit ve velkou uprchlickou vlnu. Ještě také nejsou evakuovány ze země všichni občané západních zemí a jejich spolupracovníci. Bez jednání s Tálibánem, včetně jednání o transferu finančních prostředků pro Afghánistán zadržovaných mino jeho území se to neobejde.

Západ samozřejmě musí paralelně sledovat i postoje těch zemí u kterých Tálibán deklaroval možnosti spolupráce, což se promítlo i do některých konkrétních kroků. Jedná se o Turecko, Čínu, Rusko, Írán, Pákistán a Katar. Ty dostaly i pozvánky na oficiální ceremonii ohlášení nové vlády, která se ale nakonec nekonala se zdůvodněním, že by to bylo „plýtvání zdroji a penězi.“ Zajímavě se vyjádřil k tálibánskému prozatímnímu kabinetu turecký prezident Erdogan. Prohlásil, že ho těžko můžeme označit za trvalý, nevíme, jak dlouho bude fungovat. Musíme pozorně sledovat další vývoj.

Ostražitý postoj se dá očekávat i u dalších nezápadních aktérů. Třeba v textech o Afghánistánu ruské provenience se tam dosud důsledně při zmínce o Tálibánu nebo al-Kájdá uvádí, že se jedná o „teroristické organizace zakázané v Ruské federaci“.

Diplomatické manévry kolem Afghánistánu a jeho nových vládců tak budou pokračovat. Jedno je ale zřejmé. De iure Tálibán uznán není, de facto ano. Začalo to už dohodou mezi USA a Tálibánem o americkém stažení ze země, kdy se při jednání pominula oficiální Američany podporovaná vláda v Kábulu.

Jak se ale ukázalo bleskovým útěkem afghánského prezidenta Ghaního ze země její legitimita byla takříkajíc na vodě.

A kterému politikovi v rozvojovém světě se poštěstí, aby s ním přímo jednal šéf CIA? V Kábulu k tomu ovšem v dramatické situaci koncem srpna došlo, když se sešel jeden z vůdců Tálibánu Abdul Ghaní Baradar s Williamem Burnsem.

Žijeme už prostě v jiném světě s mnoha aktéry, kteří mohou mít nemalý vliv na dění. To, co bylo nemožné na začátku století je dnes realitou. Diplomatické manévry kolem Tálibánu to potvrzují.

Publikováno v deníku Právo.

 (Autor je bezpečnostní analytik) 

Sdílejte ...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá k analýze návštěvnosti tzv. cookies. Cookies můžete ve svém prohlížeči vypnout. Setrváním na tomto webu souhlasíte s používáním cookies. Více