Miloš Balabán: Šok. A po dvaceti letech rozpaky

Praha 12. září 2021

Před dvaceti lety sledoval svět apokalyptické výjevy z New Yorku a Washingtonu, kde letadla unesená teroristy z al Kajdá narazila do věží Světového obchodního centra a budovy Pentagonu. Překvapivý teroristický útok Al Káidy na centra americké moci, který si vyžádal téměř tři tisíce obětí byl masovou vraždou a vyvolal šok v celém světě.

Zvedla se vlna solidarity se Spojenými státy, zároveň ale vyvstala palčivá otázka, jak je možné, že k něčemu takovému došlo v zemi, která disponuje tak rozsáhlými vojenskými a zpravodajskými kapacitami. Postupně vyšlo najevo, že USA teroristickou hrozbu podcenily, a to i navzdory řadě předcházejících teroristických útoků ve světě, např. na americká velvyslanectví v keňském Nairobi a tanzanském Dar-es-Salaamu v srpnu 1998.

11. září bylo také jednou z toxických trosek studené války, neboť al- Kajdá vyrostla z vazeb vytvořených na afghánském bojišti proti Sovětům koncem osmdesátých let minulého století. Její vůdce Usáma bin Ládin ji po jejich porážce obrátil proti USA i když předtím mudžahedíny podporovaly. Nakonec v Afghánistánu ovládaném od roku 1996 Tálibánem nalezla al-Kajdá svoji základnu, kde se džihádisté cvičili a plánovali teroristické útoky, včetně 11. září.

Americká invaze proti Afghánistánu s cílem zlikvidovat tuto hrozbu měla oprávnění a podporovala jí většina světa. Je pravdou, že řada bojovníků al-Kajdá byla zlikvidována, včetně bin Ládina, i když v jeho případě k tomu došlo až v roce 2011 zásahem amerického komanda v Pákistánu. Je také pravdou, že se al-Kájdě už nepodařilo zopakovat spektakulární teroristický útok jako 11. září.

Jenže se ukázalo, že přežila a teroristické podhoubí se rozšířilo. Příčin je jistě více a jedna z nich jde bohužel i za USA. Podle slov profesora Valiho Nasra z Univerzity Johnse Hopkinse  prvních pár let po 11. září znamenalo „éru, kdy Spojené státy udělaly zásadní strategické chyby“, a jejich vize boje s terorismem byla zatemněna hněvem a pomstou.

Globální válka proti terorismu prezidenta Bushe byla i pokusem rozetnout některé gordické uzly Blízkého východu a „demokratizovat“ ho v americkém zájmu. Jenže neúspěch války v Iráku znamenal, že se Američané pohroužili i do nekonečné války v Afghánistánu. Situaci zkomplikovalo i „arabské jaro“, které se ale záhy spíše proměnilo v „arabskou zimu.“

Islámský stát vyrostlý z irácké pobočky al-Kajdá se ukázal jako ještě bezohlednější uskupení, což na vlastní kůži pocítili Evropané v podobě řady brutálních teroristických útoků mj. v Paříži a v Bruselu. To celé bylo doprovázeno uprchlickou vlnou ze zhrouceného Blízkého východu destabilizující Evropu. Sama al-Kajdá se proměnila na rozsáhlou decentralizovanou síť „franšíz“ po celé Africe, Asii a na Středním východě.

 Pokus Islámského státu o vytvoření chalífátu v Iráku a Sýrii byl zmařen, jenže teď se kyvadlo vrací do Afghánistánu, nad kterým na základě amerického rozhodnutí o zbytečné válce za 2 biliony dolarů přebral Tálibán znovu kontrolu. K Islámskému státu se staví nepřátelsky, s al-Kájdou koexistuje. OSN odhaduje, že al-Kajdá je přítomna nejméně v 15 afghánských provinciích se stovkami členů.

Letos, ještě před stažením USA z Afghánistánu, šéf CIA William Burns na slyšení v americkém kongresu oznámil, že ani al-Kajdá, ani Islámský stát nemají schopnosti uskutečnit teroristické útoky v USA. Nicméně dodal, že po stažení vojsk budou mít Spojené státy méně možností, jak shromažďovat informace o hrozbách a čelit jim.

Jestli tak Američané mohou být po dvou dekádách v klidu je otázkou. Překvapení nebo další šoky ale vyloučit určitě nelze.

Publikováno v deníku Právo.

 (Autor je bezpečnostní analytik)  

Sdílejte ...

Jeden myslel na “Miloš Balabán: Šok. A po dvaceti letech rozpaky

  • 12.9.2021 (8:25)
    Trvalý odkaz

    „Podle slov profesora Valiho Nasra z Univerzity Johnse Hopkinse prvních pár let po 11. září znamenalo „éru, kdy Spojené státy udělaly zásadní strategické chyby“, a jejich vize boje s terorismem byla zatemněna hněvem a pomstou.“

    Za ony chyby platíme všichni a platit ještě budeme. Obávám se však, že politici se stále nepoučili!

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá k analýze návštěvnosti tzv. cookies. Cookies můžete ve svém prohlížeči vypnout. Setrváním na tomto webu souhlasíte s používáním cookies. Více