Miloš Balabán: Afghánské globální domino

Praha 11. září 2021

 Vývoj v Afghánistánu bude mít nepochybně vliv na regionální i globální bezpečnost. Na Západě se také zvažuje, zda se Afghánistán opět nestane teroristickou základnou jako tomu bylo před 11. září 2001.

Kontrola území může být po odchodu Američanů a spojeneckých vojsk obtížnější, obavy vzbudil i teroristický útok jedné odnože Islámského státu na kábulské letiště minulý týden

Na druhé straně, pokud chce Tálibán uspět se svou snahou o mezinárodní uznání nebo alespoň o toleranci své vlády a také o ekonomickou pomoc neměl by opakovat čtvrtstoletí starou chybu s poskytnutím útočiště teroristům z al-Kajdá. Islámský stát je nepřítelem. I proto  tálibánci  popravili lídra Islámského státu v jižní Asii, který si odpykával trest v kábulském vězení.

Vítězství Tálibánu může mít i dopad v celém muslimském světě, který vidí, že pokus Západu o vývoz jeho modelu vládnutí ztroskotal.

A je povzbuzením pro džihádistická uskupení bojující proti místním vládám v mnoha nestabilních a zhroucených zemích. Není jich málo: Mali a celý africký Sahel, Somálsko, Mosambik, Nigérie Jemen, Sýrie a samozřejmě Pákistán. Pás nestability se táhne se od Atlantiku až po střední a jižní Asii.

Vítězství Tálibánu nad supervelmocí je pro džihádisty příkladem, že se dá po letitém asymetrickém boji dosáhnut úspěchu. Zesílení jejich aktivit, včetně teroristických útoků se dá očekávat. Znovu se v plné míře obnaží, že nefunkční vládnutí, neschopnost řešit vážné ekonomické, sociální a etnické problémy jsou vodou na mlýn džihádistům.

Příklad Afghánistánu je v tomto směru krystalický: pokud by zde existovala funkční vláda neochromená rozsáhlou korupcí a klientelismem měl by Tálibán cestu k moci mnohem složitější a bylo by možné dosáhnout i nějakého politického řešení situace, které by nevyústilo v takový chaotický závěr.

Evropa proto musí se znepokojením hledět především na situaci v africkém Sahelu, kde leží i Mali s českou vojenskou účastí. Francouzský prezident Emmanuel Macron nedávno prohlásil, že v Sahelu nejsme schopni zajistit bezpečnost.

Některé státy podle něj nedokážou spolupracovat a dodal, že trvalá přítomnost francouzských vojsk nenahrazuje neschopnost vlád starat se o své vlastní záležitosti. K Mali pak řekl, že Západ zde nemůže „stavět stát“.

Další strategie podle Macrona spočívá v kombinaci boje s terorismem a podpory států. Jenže bude po Afghánistánu udržitelná mise trvající třeba stejně dlouho jako afghánská a též s velmi nejistým výsledkem?

Na to zatím jasnou odpověď nemáme. I když bychom dnes asi brali aspoň o něco stabilnější státy bez ambice, aby byly demokratické. 

Publikováno v deníku Právo.

(Autor je bezpečnostní analytik) 

Sdílejte ...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá k analýze návštěvnosti tzv. cookies. Cookies můžete ve svém prohlížeči vypnout. Setrváním na tomto webu souhlasíte s používáním cookies. Více