Miloš Balabán: Afghánské šance: jiný Tálibán?

Praha 10. září 2021

Před dvaceti lety byl Tálibán páriem mezinárodního společenství, kterého uznávaly pouze tři muslimské země a po 11. září 2001 zmizel díky Američanům z globální diplomatické mapy.  A teď se do ní opět „díky“ Američanům navrací. Cestu mu k tomu otevřela dohoda s USA o jejich stažení ze země, i když nikdo na Západě nepředpokládal, že jeho finále proběhne tak chaoticky.

V každém případě se nyní stal druhý nejchudší asijský stát jedním ze středobodů globální politiky. A zdá se, že hnutí Tálibán s rozpočtem, který činí zlomek rozpočtu amerického nebo evropského v tom umí chodit. Uzavřelo smlouvu s Američany, jeho vedení jednalo v Moskvě i s čínským ministrem zahraničí a teď Tálibán adresoval pozvání německé kancléřce Angele Merkelové   na oficiální návštěvu.

Ta už jí asi těžko stihne, neboť v kancléřském úřadu za pár týdnů skončí, ale určitě zaujme její zdůvodnění: Tálibán by uvítal německé investice, humanitární pomoc a podporu v oblastech zdravotnictví, školství a infrastruktury. A podle svého mluvčího Zabíhulláha Mudžáhida uvolní cestu investicím a bude garantovat bezpečnost firem.

V prvé řadě ale Tálibán hodlá rozvíjet spolupráci s Tureckem, Čínou, Ruskem, Íránem, Pákistánem a Katarem. Vyplývá to z pozvánek na oficiální ceremonii ohlášení nové vlády. Vliv uvedených aktérů v globální a regionální politice je značný a působení v Afghánistánu ho může posilovat.  

Číně již patří některá bohatá naleziště nerostných surovin a má zájem o výstavbu infrastruktury, která doplní čínsko-pákistánský ekonomický koridor. Nohu do afghánských dveří vsunulo i Turecko, které společně s Katarem zprovozňuje strategické mezinárodní letiště Hamída Karzáího v Kábulu. A Tálibánu zjevně nevadí, že se jedná o členský stát NATO. Ekonomicky zajímavý je Afghánistán i pro Rusko se svým vlivem ve středoasijských republikách a Írán, který je s ním už dnes výrazně ekonomicky propojen.   

 Tálibán tak může mít ambici i spoluprací s uvedenými zeměmi dokázat, že bude schopen vládnout lépe než předchozí vláda paralyzovaná korupcí a držící se u moci jen s podporou Američanů, kteří podstatným způsobem sanovali státní rozpočet.

Převzetí moci Tálibánem je nicméně ještě stále příliš čerstvé a zůstává ve hře otazník, zda může být skutečně jiný než ten silně islámsky rigidní před dvěma dekádami. Podmínkou k uznání Tálibánu Západem je dodržování lidských práv. Třeba by mohl stačit saudskoarabský standard se kterým Západ problémy příliš nemá. Ukázal to např. exces s vraždou kritika saudskoarabského režimu na jeho konzulátu v Istanbulu před třemi lety. Uvidíme.

Ale Tálibán už je nyní uznáván de facto, protože jen diplomatické kanály mohou především Evropě zajistit, aby měla vliv na řešení urgentní hrozby masové migrace ze země. Bez nich se nepodaří zajistit práci humanitárních organizací na místě.

Jedno je zatím jisté: Afghánistán nám ukazuje za jak krátkou dobu se může zásadně proměnit situace nejen v jedné zemi, nýbrž i v celém regionu s přesahem i na globální úroveň. Všímejme si toho i u nás pozorně. 

Publikováno v deníku Právo.

(Autor je bezpečnostní analytik) 

Sdílejte ...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá k analýze návštěvnosti tzv. cookies. Cookies můžete ve svém prohlížeči vypnout. Setrváním na tomto webu souhlasíte s používáním cookies. Více