Miloš Balabán: Příznaky krize

Praha 9. září 2021

Bývalý ministr zahraničí a poradce nynějšího premiéra Cyril Svoboda prohlásil, že by měl být kvůli nezvládnuté situaci v Afghánistánu odvolán generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Navázal tak na nedávnou kritiku Aliance prezidenta Miloše Zemana. USA podle něj po svém angažmá v Afghánistánu ztratily prestiž a NATO by mělo přestat plnit roli jejich servisní organizace.

Požaduje též na úrovni vedení Aliance jistou rovnoprávnost členských zemí a ne, když jeden prezident zavelí, tak všichni ostatní poslechnou.

Podle vyjádření českého velvyslance při NATO Jakuba Landovského pro Právo by se ale kritika NATO měla vést v utajovaném režimu mezi spojenci. Výsledkem má být jednotný postoj.

„Protože co nejhoršího by se mohlo stát, je to, že by regionální afghánská krize vedla ke krizi severoatlantických vztahů.“

Problém je, že příznaky krize už zde jsou. USA nekonzultovaly s lídry členských zemí NATO jak vidí svoje další kroky k opuštění Afghánistánu, nepadla o tom řeč ve vystoupení prezidenta Bidena na krátkém bruselském summitu NATO 14. června.

Biden na rozdíl od svých slibů nekonzultoval s žádným spojencem načasování a metody ukončení intervence v Afghánistánu. Nedošlo ani na Brity, premiér Johnson musel čekat 36 hodin na telefonát s Bidenem v situaci, kdy Tálibán už obsazoval Kábul. I Paříž a Berlín zjevně zůstaly stranou.

Neutrpěla tak důvěra klíčových evropských spojenců ve Spojené státy? Mohou si být evropští spojenci jisti, že v budoucnu nedojde k další sólo akci USA v jiných krizových situacích? A není také Afghánistán předzvěstí chaosu, do kterého se může rychle dostat transatlantická bezpečnost?

 Afghánistán ukázal, že stávající bezpečnostní systém může být podroben takovým zkouškám, které se dříve zdály naprosto nemyslitelné. Stačí si všimnout úvah co bude dále s Ukrajinou nebo s Tchaj-wanem.

K tomu navíc musíme připočítat i vážné faktory vnitřní politické a ekonomické nestability ve Spojených státech i v Evropě. Po brexitu se mění dynamika evropského vývoje. Německo a Francie, představující „motor Evropy“ jsou silně pohrouženy do vlastních problémů o čemž svědčí kampaň před parlamentními volbami v Německu tento měsíc a rozjíždějící se kampaň před prezidentskými volbami ve Francii. To může Evropu limitovat i ve vytváření vlastních obranných kapacit částečně nezávislých na USA.

Takže není důvod pokračovat i v NATO ve starých kolejích, které by nás mohly dovést do slepých uliček. Utajovaná jednání a snaha o demonstrativní jednotu bez reálného obsahu nemusí Alianci v nových složitých globálních bezpečnostních reáliích příliš pomoci.       

Publikováno v deníku Právo.

(Autor je bezpečnostní analytik)

Sdílejte ...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá k analýze návštěvnosti tzv. cookies. Cookies můžete ve svém prohlížeči vypnout. Setrváním na tomto webu souhlasíte s používáním cookies. Více