Miloš Balabán: Afghánský konec a další uprchlická vlna

Praha 5. září 2021

Překotný odchod Spojených států a jejich spojenců v Afghánistánu a rychlé převzetí moci Tálibánem vede k vnitřní nestabilitě. Prudce rostou ceny potravin, padá afghánská měna, veřejný sektor je paralyzován. Situaci zhoršuje úprk kvalifikovaných Afghánců za hranice, řada z nich opustila zemi leteckou evakuací. Tálibán sice ustavuje vládní struktury nicméně jejich plné zformování zřejmě potrvá delší dobu.

Mezinárodní pomoc Afghánistánu, bez které by ekonomika nepřežila, neboť představovala 40 procent afghánského HDP skončila. Světová banka pomoc zemi zmrazila, Mezinárodní měnový fond zablokoval přístup k nouzovým rezervám ve výši 460 milionů dolarů a USA zablokovaly zhruba 7 miliard dolarů rezerv afghánské centrální banky držených v amerických institucích.

Zřejmě se to považuje za nástroj, jak si mohou Spojené státy udržovat na dění v Afghánistánu stále určitý vliv. Jenže to může vést k prohlubování rýsující se humanitární krize. Léta trvající konflikty, sucho a covid způsobily, že na pokraji hladovění se ocitá 14 milionů lidí. Světový potravinový program registruje dva miliony podvyživených dětí. Polovina Afghánců potřebuje nějakou formu humanitární pomoci. Celá situace je ideálním podhoubím pro další uprchlickou vlnu.

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky zatím varuje, že do konce roku se dá přes hranice do pohybu půl milionů lidí. S ohledem na situaci v zemi to je spíše konzervativní odhad. V Pákistánu už je nyní 1,5 milionu Afghánců, jejich počet v Íránu se odhaduje na tři miliony, ať už registrovaných, nebo neregistrovaných. Máme tak okolo pěti milionů uprchlíků, kteří mohou vidět svůj cíl v Evropě.

Z Íránu a Pákistánu zaznívají signály, že další růst uprchlíků nezvládnou. Turecko sice staví na hranici s Íránem plot, zda bude úplně účinný je otázkou. Turecký prezident Erdogan se již nechal slyšet, že Turecko nemá žádnou povinnost, odpovědnost ani povinnost být evropským odkladištěm uprchlíků.

Situace vyvolala horečnou aktivitu v EU. Mezi členskými zeměmi se rýsuje společný jmenovatel: nelze připustit opakování uprchlické krize z roku 2015 zjevně při vědomí, že tentokrát by to oslabená Evropa, resp. některé evropské země nemusely politicky ustát.

Proto se klade důraz na to, že afghánští uprchlíci mají zůstat co nejblíže domovu. Napovídá tomu nedávná blesková cesta německého ministra zahraničí Maase do Turecka, Uzbekistánu, Pákistánu a Tádžikistánu. Rýsuje se i finanční pomoc EU sousedům Afghánistánu, podle Financial Times to má být 600 milionů eur.

To ale jistě není mnoho třeba ve srovnání s americkými výdaji na dvacetiletou afghánskou válku ve výši dvou bilionů dolarů. Ty se minuly účinkem, a naopak zde máme další vážnou bezpečnostní hrozbu. Nebude tak nakonec nutné v zájmu její, byť i částečné eliminace, s Tálibánem jednat a zvažovat, zda zadržování financí pro Afghánistán není kontraproduktivní?    

Francouzský prezidenta Macron řekl, že USA musí v migrační krizi také hrát svou roli, i když nebudou v první linii střetu s ní, protože mají bezprostřední vztah k tomu, co ji vyprovokovalo. Tato slova nejlépe ilustrují absurditu toho, čeho jsme dnes svědky. 

Publikováno v deníku Právo.

(Autor je bezpečnostní analytik)

Sdílejte ...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá k analýze návštěvnosti tzv. cookies. Cookies můžete ve svém prohlížeči vypnout. Setrváním na tomto webu souhlasíte s používáním cookies. Více