Miloš Balabán: Svět po Afghánistánu

Praha 31. srpna 2021

Německý prezident Frank Walter Steinmeier řekl minulý týden v interview pro Právo, že „neúspěch našeho mnohaletého úsilí vytvořit v Afghánistánu stabilní a udržitelné společenství vyvolává zásadní otázky ohledně našich zahraničně politických a vojenských aktivit. Hořké otázky, které nesmíme zodpovědět rychle, ale především upřímně a důkladně. Tyto události totiž nepřinesly jen otřesné záběry z posledních dní, ale i politický zlom, který změní svět.“

Afghánistán se stává urychlovačem geopolitických změn, kterými svět dnes prochází. Nebude se opakovat příběh, který začínal koncem dubna 1975, kdy evakuace posledních Američanů vrtulníkem před obsazením Saigonu vietnamskou armádou byla tečkou za bezvýslednou americkou vietnamskou válkou. O patnáct let později byly ovšem Spojené státy zpět a po vítězství ve studené válce se staly jednoznačným globálním hegemonem.    

Afghánská porážka Západu přichází ve chvíli, kdy se musí vyrovnávat s rostoucím politickým, ekonomickým a bezpečnostním vlivem Číny a zároveň se svým vnitřním oslabením, které vyplývá z nemalých ekonomických a sociálních problémů, krize demokracie a rostoucích politických tenzí mezi západními zeměmi. Prezidentství Donalda Trumpa, lednové násilné obsazení washingtonského Kapitolu a brexit jsou jen vršky ledovce.

 Krizi předvídal už v roce 2004 světoznámý historik Niall Ferguson ve své knize Colossus – Vzestup a pád amerického impéria, kde identifikoval hlavní symptomy krize: rostoucí neochotu Američanů k intervencím, rozpočtový deficit (výše federálního dluhu dosahuje dnes téměř 29 bilionů dolarů) a neznalost dějin – neschopnost politiků poučit se z minulosti.   

Dění v Afghánistánu uzavírá tři dekády neúspěšného úsilí Západu vytvořit mezinárodní liberální řád. Hlavní osou nové epochy se stává soupeření mezi Spojenými státy a Čínou.

Může se odehrávat v nebezpečnějším světě. USA zůstávají supervelmocí, nicméně oslabenou, která je jen první mezi rovnými. Čína je mocností číslo dvě, její globální dosah je ale stále limitován a potýká se též s řadou vnitřních problémů. Evropa, Rusko a Indie jen sekundují v globální aréně, kde se navíc projevuje neočekávaná síla nestátních aktérů. Kdo by si před dvaceti lety pomyslel, že jedno regionální islamistické hnutí bude schopno fakticky porazit nejsilnější vojenskou mocnost světa?

Nepřibližujeme se tak ke světu G0, který může mít i prvky anarchie v mezinárodních vztazích, podobajících se tomu, co teď vidíme v Afghánistánu?

Největší odpovědnost, abychom se takovému scénáři vyhnuli leží na Spojených státech a Číně. Bývalý australský premiér Kevin Rudd vidí perspektivu v jejich „řízené strategické spolupráci“ a harvardský profesor Joseph Nye vyzývá Ameriku a její spojence, aby se vyhnuli démonizaci Číny a soustředili se spíše na „kooperativní soupeření.“.

I to by mělo patřit do hořkých otázek k diskusi, které zmínil německý prezident. Odpovídat na ně bude nejednoduché. Těžko se jim ale vyhneme jen ideologizovanými frázemi, které se nám zrovna v Afghánistánu vymstily.

Publikováno v deníku Právo

(Autor je bezpečnostní analytik)   

Sdílejte ...

2 komentáře: „Miloš Balabán: Svět po Afghánistánu

  • 31.8.2021 (9:00)
    Trvalý odkaz

    Nynějšího US prezidenta čeká řada odpovědí, protože historie zaznamenává jeho katastrofické selhání při odchodu z Afghánistánu. Nadcházející hromadné popravy, ničení ženských práv, kde je dokonce zakázána radost z tance, budou stejnou součástí dědictví Bidena jako ztracené miliardy dolarů za sofistikované americké vojenské vybavení, které jsou nyní součástí arzenálu Talibanu. Třeba 33 vrtulníků Sikorsky UH-60 Black Hawk, (cena jednoho je 21 000 000 USD), 22174 Humvee, 8000 náklaďáků, 358 530 útočných pušek, 126 295 pistolí, 176 děl atd.

    Reagovat
  • 3.9.2021 (17:16)
    Trvalý odkaz

    Mně fascinuje spíše jeho výrok, jimž ten debakl překrývá obdivem k perfektně vyklízeným bojištěm. To vše měli domyslet předem anebo aspoň průběhem angažmá, do něhož pak
    zatáhli spojence s neadekvátní oporou o zakládací listinu Aliance.

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá k analýze návštěvnosti tzv. cookies. Cookies můžete ve svém prohlížeči vypnout. Setrváním na tomto webu souhlasíte s používáním cookies. Více