Miloš Balabán: Realismus

Praha 24. srpna 2021

Ministr zahraničí Jakub Kulhánek prohlásil, že „po pádu Kábulu bude nutná větší dávka realismu v zahraniční politice a budeme muset akceptovat realitu v Afghánistánu.“ Podle ministra je úkolem diplomacie vždy, i za těch nejsložitějších podmínek, navazovat a udržet alespoň základní komunikační kanály. „Už teď je jasné, že NATO a EU, včetně České republiky, budou v případě Afghánistánu muset usilovat o aktivnější spolupráci s regionálními hráči, jako jsou Pákistán, Čína nebo Katar, které mají kontakty na Tálibán.“

Je to odraz nové reality ve střední Asii po neúspěchu USA. Čína a Rusko pomáhají ve vlastním zájmu reintegrovat Tálibán do globální a regionální politiky.  A v telefonátu čínského ministra zahraničí Wanga s ruským ministrem zahraničí Lavrovem zaznělo, že obě země musí hájit své zákonné zájmy v Afghánistánu, informovat se o situaci a vzájemně se podporovat. Čína i Rusko nechtějí další vojenskou přítomnost USA v regionu.

Lze očekávat i posilování regionálních aliancí. V březnu podepsala Čína s Íránem dohodu o čínských investicích v příštím čtvrtstoletí v objemu 400 miliard dolarů. Pro Katar

se stalo vítězství Tálibánu velkým úspěchem. Ostrakizace za podporu radikálním islámským hnutím (mj. Muslimským bratřím nebo Hamásu) je překonána, hlavní město Dauhá je místem diplomatických jednání o budoucnosti Afghánistánu. A nelze vyloučit, že Katar s Íránem vytvoří nový regionální blok.

Ten už existuje v případě Číny a Pákistánu. Čína investuje 62 miliard dolarů do přístavů, silnic, železnic a dalších projektů 2 700 kilometrů dlouhého pásu spojujícího pákistánský přístav Gwadar a čínské město Kašgar v Sin-ťiangu. Může ho doplnit „Kábulský koridor“ iniciovaný Uzbekistánem: železnice z Termezu přes Kábul do pákistánského Péšáváru. Potenciální nový vůdce Afghánistánu, tálibánská „dvojka“ Abdul Ghaní Baradar tento projekt podle médií podpořil v souvislosti s příslibem, že Afghánistán nebude hrozbou pro středoasijské země.   

Proměnil se ale Tálibán v umírněnější a realističtější hnutí? Jsou o tom pochyby, nicméně v New York Times zazněla hypotéza: Tálibán si je vědom ekonomické ceny Afghánistánu. Pokud bude kontrolovat obchodní cesty a kooperovat s Čínou a Pákistánem, přinese mu to zisk i jistou nezávislost. Západ na to nebude mít vliv. Bez větší dávky realismu se tak naše zahraniční politika neobejde.       

Publikováno v deníku Právo.

(Autor je bezpečnostní analytik

Sdílejte ...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá k analýze návštěvnosti tzv. cookies. Cookies můžete ve svém prohlížeči vypnout. Setrváním na tomto webu souhlasíte s používáním cookies. Více