Miloš Balabán: Předzvěst konce

Praha 13. srpna 2021

Politika je i o symbolech, které zůstávají navždy zaznamenány v historii. V paměti je tak fotografie vrtulníku nad centrálou CIA v tehdejším hlavním městě Jižního Vietnamu Saigonu, jak evakuuje zbylý americký personál den předtím, než do města vstoupily 30. dubna 1975 vietnamské jednotky.

Zbytky jihovietnamské armády se pak po definitivním útěku hlavního spojence rozložily, nikomu se nechtělo bojovat za režim jehož hlavní spojenec ho definitivně opustil. 

Vítězný a rychlý postup Tálibánu napříč Afghánistánem vyvolává i představu scénáře, který by byl podobný tomu jihovietnamskému. Ostatně Tálibové dobyli už šestou afghánskou provincii a podle střízlivých odhadů ovládli přes 160 okresů ze čtyř stovek. Nepochybně i ve zbylých okresech disponují „svými lidmi“ čekajícími jen na povel k boji. Je jisté, že jsou Tálibánem infikovány jak afghánské ozbrojené síly, tak i policie

Nepochybně by bylo „šklebem historie“ pokud by ke vstupu do Kábulu došlo třeba přesně dvacet let po teroristických útocích Al Kájdy na New York a Washington 11. září 2021 nebo i o necelý měsíc později, kdy si budeme připomínat dvacáté výročí zahájení americké operace proti Tálibánu.

Američané ale i s něčím takovým musí počítat, přesto z afghánského ne-vítězného konfliktu vycouvali i když jejich prestiž utrpěla. Zjevně si vybrali „menší zlo“, které utnulo tok peněz do černé díry a uvolnilo síly americké armádě. Její „afghanizace“ prostě neodpovídá potřebám Spojených států v éře obnoveného soupeření mocností, kde je nutné se primárně věnovat Rusku a hlavně Číně.

Těm ostatně nechali Američané Černého Petra: popasujte se s Tálibánem, jak umíte. Čína na něj zkouší svoji ekonomickou měkkou moc. Rusko jí nedisponuje, přesto Tálibán nemůže podceňovat jeho politický a vojenský vliv ve středoasijském prostoru. A hledají se i společné jmenovatele Moskvy a Kábulu.

Obě strany s nelibostí nesou, že do Afghánistánu pronikají bojovníci Islámského státu. Zamir Kabulov, zvláštní představitel ruského prezidenta Vladimíra Putina v červenci prohlásil, že posilování Tálibánu v Afghánistánu může vést k vytěsňování islamistických skupin.

Podle Kabulova sama skutečnost, že Tálibové přebírají nad zemí kontrolu je pozitivní. Důvodem je fakt, že většina islamistů se primárně chce soustředit nikoliv na Afghánistán, nýbrž na Střední Asii, Pákistán a Írán. A Tálibán je dle slov Kabulova na rozdíl od afghánské vlády likviduje.

Stává se tak z potenciálního nepřítele – Tálibán je dosud označován v Rusku za zakázanou teroristickou organizaci – možný spojenec? To ještě uvidíme. Preventivně se nicméně konalo vojenské cvičení   ruské armády spolu s tádžickou a uzbeckou armádou u hranic s Afghánistánem.

Jedno se ale ukazuje. Afghánská vláda instalovaná s podporou Američanů už nemá na dění v zemi vliv. Její konec podobný tomu jihovietnamskému se tudíž vyloučit nedá.

Publikováno v deníku Právo

(Autor je bezpečnostní analytik)     

Sdílejte ...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá k analýze návštěvnosti tzv. cookies. Cookies můžete ve svém prohlížeči vypnout. Setrváním na tomto webu souhlasíte s používáním cookies. Více