Miloš Balabán: Letní adrenalin

Praha 6. srpna 2021

Na počátku pandemie tehdejší šéf boje proti covidu Roman Prymula řekl, že Češi by měli v následujícím roce až dvou strávit dovolenou v Česku. Schytal za to kritiku, protože si to mnozí vyložili jako zákaz lidem někam jezdit. Prymula se ohradil, nemyslel tím zavřené hranice, ale obtížnost cestování s ohledem na predikce vývoje pandemie.

Příliš se nemýlil. Cestování se stalo adrenalinem. Existují pro něj pravidla, jenže ta se mohou měnit i během pár dní. A i když se přes houštinu testování, prokazování očkování, registrace a dotazníky cestovatel dostane do dovolenkové destinace stále hrozí nemoc nebo karanténa.

Barvy na covidové mapě Evropy se rychle mění, tradiční dovolenkové destinace jako Španělsko a Řecko se náhle stávají rizikovými. Ani návrat domů není bez stresu.    

Na cestování do Asie nebo Spojených států zapomeňte. Čína vyhlásila turistům z Evropy stopku, podobně se izolovaly i Spojené státy. Evropa odpovídá zrcadlově stejně.

Dopady na globální turismus jsou nemalé. V minulém roce poklesl turistický ruch o 74 procent proti roku předchozímu. Globální ekonomická krize před dvanácti lety tak byla pouhým malým škrábnutím – pokles činil pouhá čtyři procenta.

Podle Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) loni aerolinky přepravily na pravidelných linkách 1,8 miliardy cestujících, což bylo o 60 procent méně než v předchozím roce. Letos se turistický ruch pomalu zvedá. Ve třetím červencovém týdnu narostl letecký provoz v Evropě na téměř sedmdesáti procent proti roku 2019. Jenže třeba dvanáct milionů čínských turistů, kteří ji za rok navštívili stále chybí.  

Bude příští rok lépe? Nadějí je očkování. Cestování po světě může být bezpečnější, pokud bude naočkováno ve světě 70-90 procent globální populace. K této metě se ale přibližujeme hlavně v rozvojovém světě pomalu, mluví se o horizontu let 2024-2025.A pak zde máme nekoordinovaný globální přístup k uznávání vakcín. Nejlépe je na tom AstraZeneca, kterou se ve světě očkuje nejvíc. Uznává jí 119 zemí.

Přesto hrozí očkovací konflikty, které mohou mít politické dopady. Příkladem budiž rozhodnutí EU z minulého měsíce o tom, že nebude uznávat vakcínu Covishield vyráběnou v miliardové Indii. I přesto, že je s AstraZenekou identická Evropská léková agentura jí neschválila. Indická vláda vyhlásila, že přijme odvetná opatření. Vzhledem k tomu, že vakcínou Covishield se očkuje v celém světě, a i do Británie bylo dodáno 5 milionů dávek, může z toho být pěkná patálie.

Drhne to i mezi USA a Kanadou. Američané neuznávají AstraZeneku, což vyvolává obavy u Kanaďanů, kteří se jí nechali doma očkovat a cestují do USA za zábavou. Tam je ale vstup dovolen jen očkovaným s povolenými vakcínami. Pak zde máme zde i Sputnik, rozšířený hlavně v třetím světě, který se najde i v Evropě.

Z nedostatku shody mezi ohledně uznávání vakcín se tak stává politická otázka. Bez jejího řešení k resuscitaci globální turistiky nemůže dojít. Člověka ale napadá, zda je úplně žádoucí, aby vypadala jako před covidem. I jí by prospěla trocha deglobalizace.

Publikováno v deníku Právo.

(Autor je bezpečnostní analytik)  

Sdílejte ...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá k analýze návštěvnosti tzv. cookies. Cookies můžete ve svém prohlížeči vypnout. Setrváním na tomto webu souhlasíte s používáním cookies. Více