Miloš Balabán: Rozštěpený svět

Praha 3. srpna 2021

Počátkem roku bylo klíčové, zda bude k dispozici dostatek vakcín proti covidu. Výroba a distribuce vázly, vedlo to i k politickým konfliktům. Toto období je zřejmě za námi, teď se objevuje další problém s očkováním. Jeho rozjezd byl rychlý, teď ale začíná stagnovat. Nemalý počet občanů s očkováním váhá nebo ho odmítá.

Frustruje to i  prezidenta USA  Bidena a Američanům vzkázal: „Pokud nejste očkováni představujete problém pro sebe, svou rodinu i ty, s nimiž pracujete. Umírají lidé, kteří by nemuseli.“

Biden proto využívá svých pravomocí a očkování se stává povinností pro federální zaměstnance. Ti, kteří se nenechají naočkovat budou muset podstupovat jednou až dvakrát týdně testy na covid, nosit roušky a dodržovat odstupy. Povinnému očkování se nevyhne armáda.

Také Google, Facebook a Net budou od  zaměstnanců navracejících se  do kanceláří vyžadovat očkování.

Rýsuje se ale politický střet. Průzkum Washington Post a ABC ukázal, že asi 3 z 10 Američanů, většinou příznivců republikánů se nechtějí nechat očkovat. Jenže na zadní se začínají stavět i některé odborové svazy nakloněné demokratům.

Nemůže tak mít odpor k očkování širší sociálně-ekonomické pozadí? Možná to  v Evropě vycítila Marine Le Penová, když zaujala negativní postoj k restrikcím pro neočkované ve Francii.  

Mnohem větší dramata se odehrávají v rozvojovém světě. Tam se neřeší problém s tím, že vyprší doba expirace použití vakcín, ale jejich dostupnost.

Pětina obyvatel světa žije v Africe, ale jen 2 procenta jich je plně očkováno. V řadě zemí selhávají vlády při boji s covidem, což vede ke střetům a nepokojům.  Děje se tak nejviditelněji v Brazílii, Kolumbii, Iráku, Thajsku a v Jižní Africe.

V Tunisku to byl i jeden z i důvodů faktického státního převratu. 

Protesty se snoubí i se širší nespokojeností: vzrůstá počet lidí bez práce, ceny potravin letí nahoru, miliony se propadají do chudoby. Počet lidí ohrožených hladem stoupl podle OSN v pandemii o 118 milionů, na celkových 768 milionů, což je nejvíce od roku 2006. A počet těch, kteří mají ztížený dostup k jídlu stoupl o 318 milionů na téměř 2, 4 miliardy.  

Pandemie nám tak dá ještě zabrat zostřením některých skutečně závažných sociálních hrozeb ve světě. Je třeba si to připomínat i na sebestředném Západě.

Publikováno v deníku Právo.

(Autor je bezpečnostní analytik) 

Sdílejte ...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá k analýze návštěvnosti tzv. cookies. Cookies můžete ve svém prohlížeči vypnout. Setrváním na tomto webu souhlasíte s používáním cookies. Více