Miloš Balabán: Podejme rychle pomocnou ruku

Praha 30. července 2021

Jedním z dopadů strategického neúspěchu Západu v Afghánistánu je potřeba postarat se o místní spolupracovníky koaličních vojsk. Za dvacet let jich nebylo málo a jejich počty spolu s rodinami jdou do tisíců.

Britové by měli dát azyl až třem tisícům tlumočníkům a jejich rodinám, americký prezident Joe Biden schválil „evakuační balíček“ pro Afghánce spolupracující s Američany ve výši 100 milionů dolarů (téměř 2,5 miliardy korun).

Česká vláda o pomoci asi třiceti afghánským tlumočníkům zatím ještě nerozhodla, nicméně podle ministra obrany Lubomíra Metnara je věc v řešení.

Záležitost je ovšem naléhavá. Tálibán postupně ovládá zemi zpět a zatím nikdo nedokáže předpovědět další vývoj.

Názory expertů na něj se rozchází. Někteří jsou optimisté a říkají, že Tálibové dnes ví, že s fundamentálním islámem nemají dnes u afghánské společnosti šanci, že musí vnímat proměny afghánské společnosti a že se bez nějakého mezinárodního uznání neobejdou.

Pesimisté naopak tvrdí, že není vyloučen druhý „návrat do středověku“, což sice vyvolá odpor, nicméně oslabená společnost se tomu nebude schopna efektivně bránit.

Ať to ale dopadne jakkoliv určitě si Tálibán bude chtít vyřídit účty s Afghánci, kteří pomáhali západním vojenským kontingentům.   

A pak je tady ještě jedno riziko, na které upozornil profesor Rustam Burašev z kazašsko-německé univerzitě v Almaty v interview s Petrou Procházkovou. Díky tomu, že třeba afghánští tlumočníci byli na afghánské poměry královsky placeni mohou je i běžní Afghánci považovat za nepřátele. Když k tomu připočteme i obyčejnou závist za to, jak si „namastili kapsy“ je skutečně zaděláno na velký problém.

Lidé pomáhající koaličním vojskům to ale nemuseli dělat pouze pro peníze. Věřil bych i jejich snaze o pomoc své nešťastné zemi, která žije už přes čtyřicet let ve válce a v konfliktech. Věřili, asi naivně, i v možný obrat s pomocí Západu.

V úterním Právu upozornil Libor Stejskal, který působil v letech 2008-2009 v našem afghánském provinčním rekonstrukčním týmu ještě na jeden zajímavý aspekt proč bychom se měli zajímat o naše afghánské spolupracovníky: „Afghánistán zůstane ještě dlouhou dobu neuralgickým bodem regionu a považuji za krátkozraké se nezajímat o lidi, kteří umějí jazyk, znají reálie a mohou dál přinášet informace a být užiteční.“   (více zde: https://www.novinky.cz/domaci/clanek/vlada-nerozhodla-jak-pomoci-afghanskym-tlumocnikum-kteri-pomahali-ceske-misi-40367273#utm_content=ribbonnews&utm_term=Afgh%C3%A1nist%C3%A1n&utm_)

K tomu lze dodat, že se může uvažovat i v dlouhodobějším horizontu. Nemůže třeba časem dojít k ekonomické konsolidaci země bohaté na nerostné suroviny, ležící na spojnici mezi střední a jižní Asií a v blízkosti stále rostoucí Číny? Pak by se nám lidé znající reálie a jazyk mohli hodit dvojnásob pro naši ekonomickou expanzi na další zajímavý trh.

Dnes je to ale hudba budoucnosti a aktuálním úkolem je rychle podat pomocnou ruku lidem v nouzi. Věřme, že to Česko zvládne.

Publikováno v deníku Právo.

(Autor je bezpečnostní analytik)

Sdílejte ...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá k analýze návštěvnosti tzv. cookies. Cookies můžete ve svém prohlížeči vypnout. Setrváním na tomto webu souhlasíte s používáním cookies. Více