Miloš Balabán: Plynová koncovka a geopolitika

Praha 25. července 221

Spor mezi Německem a USA ohledně dostavby plynovodu Nord Stream 2 skončil dohodou. Podle náměstkyně amerického ministra zahraničí Nulandové se Německo zavázalo, že pokud by se Rusko snažilo použít energii jako zbraň nebo podniklo další agresívní kroky vůči Ukrajině, přistoupí k opatřením na národní úrovni a bude se zasazovat o účinná opatření včetně sankcí na evropské úrovni s cílem omezit ruské exportní kapacity v energetickém sektoru.

Německo má přispět i do fondu ke zlepšení energetické nezávislosti Ukrajiny miliardou dolarů. Investice by měly jít i do zeleného vodíku. Berlín podpoří i prodloužení dohody mezi Ruskem a Ukrajinou o tranzitu plynu.

Dohoda, o níž jistě šla řeč při návštěvě kancléřky Angely Merkelové u amerického prezidenta Bidena minulý týden, se ale setkala s velkou kritikou jak v USA, tak i u amerických spojenců.

Má to dopady i do americké vnitřní politiky. Senátor Ted Cruz, který vždy vystupoval jako nesmiřitelný protivník Nord Streamu 2 dokonce kvůli souhlasu Bidena s jeho dostavbou blokuje proces potvrzování kandidátů na klíčové posty v ministerstvu zahraničí.

Ve společném prohlášení ministrů zahraničí Polska a Ukrajiny se uvádí, že rozhodnutí prezidenta Bidena vzdát se odporu proti plynovodu vytvořilo politickou, vojenskou a energetickou hrozbu Ukrajině a střední Evropě a zvýšilo možnosti Ruska destabilizovat bezpečnostní situaci v Evropě a prohlubovat rozdíly mezi členy NATO a EU. Výzva Bidenovy administrativy politikům v Kyjevě, aby se zdrželi kritiky americko-německé dohody o čemž informoval vlivný web Politico zjevně nepadla na úrodnou půdu.

Na celou situaci je přitom potřeba se podívat z hlediska dlouhodobých amerických geopolitických zájmů. Bidenova administrativa nemá na rozdíl od Donalda Trumpa zájem na zostření vztahů s Německem. „Zaříznutí“ Nord Streamu 2 by poškodilo vztahy s Německem a užitek z toho by byl pochybný.  

Biden potřebuje Německo jako spojence, a nikoliv jako zemi, která vnímá USA jako protivníka v okamžiku, kdy usiluje o formování aliance demokracií, které by mohly Americe pomoci čelit rostoucímu čínskému globálnímu politickému a ekonomickému vlivu.

 A pak je tu Rusko. Vztahy s USA jsou na bodu mrazu a Rusové v nové strategii národní bezpečnosti zlomili nad Západem obrazně řečeno hůl. Geopolitika je neúprosná a Biden a jeho lidé si uvědomují její reálie. I když se za stávající situace jen těžko podaří manévr „Nixon 2.0“, tj. přetáhnout Rusko na svou stranu proti Číně, úplně stačí, když bude Rusko hrát vyvažující roli v Eurasii, kterou nikdo jiný nezastane. Tlačit Rusko ještě více do kouta a tím i blíže k Číně je v dané chvíli neproduktivní. Merkelová i francouzský prezident Macron to vědí také.

 A Česko? Plyn z Nord Streamu 2 bude proudit i k nám prostřednictvím nového plynovodu Eugal. O tom, že jsme na dostavbě rusko-německého plynovodu vydělali, ale před Poláky asi radši moc nemluvme.  

Publikováno v deníku Právo.

(Autor je bezpečnostní analytik)  

Sdílejte ...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá k analýze návštěvnosti tzv. cookies. Cookies můžete ve svém prohlížeči vypnout. Setrváním na tomto webu souhlasíte s používáním cookies. Více