Miloš Balabán: Slabá evropská hranice

Praha 15. července 2021

Evropa je opět zaskočena běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem. Na protiběloruské sankce ze strany EU kvůli nedemokratickým praktikám vládnutí odpovídá otevřením státní hranice s Litvou pro nelegální migranty. Jeho varování, že v Bělorusku nebudeme nikoho zadržovat a že se brzy migranti pohnou v „teplou a útulnou Evropu“ se stává skutkem.

Na bělorusko-litevskou hranici už dorazili stovky migrantů z Turecka, „turistické agentury“ nabízejí levné letenky z Bagdádu a dalších míst na Blízkém východě do Minsku. A běloruské úřady dokonce migrantům pomáhají hranici překračovat.

Čísla hovoří jasně: zatímco za celý minulý rok přešlo hranici méně než 100 migrantů, od začátku letošního července je jich už 1 350. Litva má s jejich přívalem potíže, destabilizuje to vnitropolitickou situaci.  Uhlídat 679 kilometrů slabě chráněné hranice s Běloruskem je až nesplnitelný úkol s málo početnou pohraniční stráží. Jestli situaci pomůže zlepšit 30 zástupců Agentury EU pro ochranu hranic (Frontex) a dvě přislíbené helikoptéry z Polska a Německa je otázkou.

Slova šéfa Frontexu Fabrice Leggeriho, že „litevská hranice je naší společnou vnější hranicí a Frontex je připraven pomoci tam, kde je to potřeba“ jsou tak spíše jen politickou deklarací. Lukašenko bohužel Evropě ukázal na její další slabé místo, které nepůjde až tak snadno vyspravit.  

Popravdě řečeno by člověk očekával, že zrovna v Pobaltí bude vnější hranice EU zabezpečena lépe, třeba jako na maďarsko-srbské hranici. Opak je zjevně pravdou.

A pak je zde další nepříjemná otázka: není znepokojivé, že do Litvy míří migranti z Turecka, členského státu NATO? Nemůže to být náhodou pokračování nátlakové migrační politiky dalšího autokrata, tureckého prezidenta Erdogana vůči Evropě? Vždyť v živé paměti jsou ještě výjevy z turecko-řecké hranice na počátku minulého roku: tehdy se na ní ocitlo třicet pět tisíc migrantů, které k cestě do Evropy pobízel právě Erdogan, a to i pomocí falešných zpráv, že Řecko v nejbližších dnech otevře hranice.

Důvod? Donutit Evropu, aby naplnila svůj závazek zaplatit 6 miliard euro za zadržování migrantů v Turecku a zároveň od ní získat podporu pro tureckou vojenskou ofenzívu na severu Sýrie. Jenže ta zplodila další uprchlickou vlnu.

Rakouský kancléř Sebastian Kurz tehdy řekl bez obalu: turecký prezident používá lidi jako zbraň k nátlaku na EU. Pokud by kapitulovala čeká jí další migrační vlna a s ní i konec volného pohybu osob v EU.

Vnější evropská hranice nemůže být zranitelná. Její odpovídající zabezpečení musí být symbolem Evropy jako globální mocnosti. A je špatně, že nám to svými činy připomínají dva autokraté, kteří hledí na Evropu jako na protivníka.   

Publikováno v deníku Právo.

(Autor je bezpečnostní analytik) 

Sdílejte ...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá k analýze návštěvnosti tzv. cookies. Cookies můžete ve svém prohlížeči vypnout. Setrváním na tomto webu souhlasíte s používáním cookies. Více