Milena Městecká: Blackwill-Harrisová – Válka jinými prostředky

Praha 12. července 2021

Knihu a učebnici v jednom s podtitulem Geoekonomika a státnictví (originál z roku 2016) vydalo v tomto roce nakladatelství Academia ve své řadě Edice XXI. století. Američtí autoři se zaměřili na současnou a od druhé světové války upadající roli geoekonomiky v americké zahraniční politice.

Geoekonomika ano či ne?

Jennifer M. Harrisová

Přestože jsou Spojené státy nejsilnější ekonomikou na naší planetě až příliš často sahají po zbrani místo toho, aby zužitkovali svoji ekonomickou sílu.“ Kniha již první větou svého úvodu nenechá nikoho na pochybách na čí straně bude rétorika a argumenty a nekompromisně se staví za návrat ke geoekonomice. Ovšem důvodem není jakákoliv pacifistická snaha, jak by mohl titul čtenáře zmýlit. Zajištění bezpečnostních cílů na ochranu Spojených států a jejich vnitřní bezpečnosti je v knize snad nejvíce skloňovaným pojmem. Jedním z hlavních důvodů a volání po vzkříšení geoekonomických nástrojů americkou administrativou již po několik desetiletí je podle autorů především to, že geoekonomiky rutinně a úspěšně využívají „Rusko, Čína a další státy: geoekonomika je často tím prvním, na co se ve snaze oslabit moc a vliv Ameriky zaměřují.“ A tak hned v úvodu je válka i nepřátelské strany definována, i když zastřeně a bez označení „přátelské“ či „nepřátelské“. Nějak se předpokládá, že čtenář znalý politického dění a masírován mediálním mainstreamem to už ví a pozná sám.

Kniha však pečlivě začíná od píky a to samotnou definicí geoekonomiky, tedy definicemi, z nichž vybíráme pro nás ve zkratce, že „geoekonomika označuje využití státnického umění k dosažení ekonomických cílů“. V dalším vysvětlení pak jde o „zaměření na ekonomický zisk a moc s tím spojenými; zájem na získání kontroly nad zdroji; proplétání státního a podnikatelského sektou; primát ekonomické bezpečnosti nad dalšími formami bezpečnosti.“ Nic nového pod sluncem a kromě posledního bodu, jež je právě předmětem vzrušené a desítky let trvající debaty o využití či nevyužití geoekonomiky, se jedná i o to, co měla za cíl například i nacistická třetí říše.

Pohled do historie aneb jak to bylo

Sonda do historie a vzniku geoekonomiky je důkladná, zabývají se jí kapitoly Geoekonomika a mezinárodní systém a rovněž Americká zahraniční politika a geoekonomika v historickém kontextu. Rozebírán je tradiční postup Ameriky uplatňující po většinu minulého století podporu volného obchodu a investic a mezinárodního pořádku založeného na pravidlech – cíle, jež v dlouhodobém horizontu přispívají dle amerického pohledu k prosperitě, podporují demokratický pluralismus a fungování mezinárodního systému. Autoři neopomíjí poznamenat, že to činí Ameriku bezpečnější a posiluje to národní zájmy USA. Zároveň však připouští, že tato vytyčená strategie často pokulhává za skutky. V podkapitole Poválečné období a počátek studené války uvádějí například odklon od geoekonomiky a odmítnutí politiky uvolňování mezinárodního napětí za prezidenta Forda, které upevnilo přesvědčení „o morální nadřazenosti kapitalismu a remilitarizaci studené války“.

Robert D. Blackwil

Výmluvná je pak analýza důležitá i pro Českou republiku a další země východního bloku v podkapitole Válka ve Vietnamu, porážka komunismu, vzestup terorismu a postupný úpadek geoekonomiky. Ta nekompromisně odkrývá stálý příklon americké administrativy k vojensko-politickým cílům a trvající přesvědčení o morální nadřazenosti kapitalistického systému, posíleného přesvědčením o jeho vítezství po pádu komunistických režimů, jež však došly svého konce, jak autoři přiznávají, z naprosto jiných důvodů. V důsledku přinesla americká aplikace systému volného trhu jen efekt „svěrací kazajky“ ekonomických pravidel a opatření, jež země postsovětské a celého východního bloku neunesly. Navíc pak posílily a zapříčinily nestabilitu dalších regionů především Asie a Blízkého východu.

Čtenář pak jistě uvítá další kapitoly zaměřené na geoekonomiku a zahraniční politiku Číny a geoekonomický potenciál Ameriky, včetně zasvěceného hodnocení severoamerické energetické revoluce a pohledu na současnou zahraničněpolitickou strategii USA jako ekonomické moci. V kontextu dnešních žhavých témat pak zaujme rozbor cílů Al-kajdy a Talibánu, hodnocený opět z historického hlediska od vstupu sovětských vojsk do Afghanistanu i před ním a s kritickým pohledem na přístup americké administrativy i velení armády k následnému řešení a neúspěšné snaze o stabilizaci země a zamezení občanské válce.

Robert D. Blackwill (1939), bývalý diplomat a představitel organizací zabývajících se mezinárodní politikou, strategickými studiemi a otázkami národní bezpečnosti. Byl velvyslancem v Indii za prezidenta G.W.Bushe v letech 2001-2003 a člen Národní bezpečnostní rady USA pro Irák v letech 2003-2004.

Jennifer M. Harrisová (1981), se specializuje na otázky zahraniční politiky a ekonomiky. Je bývalou poradkyní Hillary Clintonové pro záležitosti ekonomické zahraniční politiky.

Obálka a autoři knihy (reprofoto)

Sdílejte ...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá k analýze návštěvnosti tzv. cookies. Cookies můžete ve svém prohlížeči vypnout. Setrváním na tomto webu souhlasíte s používáním cookies. Více