Miloš Balabán: Africký Afghánistán?

Praha 3. července 2021

Afghánská anabáze ještě neskončila a na obzoru se vynořuje další strategicko-bezpečnostní problém. Francouzský prezident Emmanuel Macron počátkem června oznámil, že Francie stáhne většinu ze svých více než pět tisíc vojáků afrického Sahelu, polopouštního pásu na jižním okraji Sahary sahajícího od Atlantiku po Súdán.

  Působí zde od roku 2014 v Burkině Faso, Čadu, Mali, Mauretánii a Nigeru. Z hlediska EU jde o strategický region v přímém předpolí Evropy. Politická, ekonomická  a sociální nestabilita v uvedených zemích je živnou půdou pro proliferaci islámských radikálů i masovou migraci do Evropy.

Boj s islamisty je mimořádně obtížný. Mezinárodní krizová skupina, nevládní organizace specializující se na problematiku předcházení konfliktům uvedla, že vojenská strategie Francie v Sahelu soustřeďující se na zatlačování a likvidaci islamistů není úspěšná. Od roku 2016 se počet útoků islamistů zvýšil pětinásobně.

Problémem je schopnost států Sahelu vůbec obstát i s podporou Francie a dalších evropských zemí, včetně Česka, které se od roku 2013 angažuje v Mali ve výcvikové misi EUTM, v boji proti nim.

Lze to ale očekávat od států, které lze označovat jako „zhroucené“ nebo ne zcela funkční?  Míra ekonomických, sociálních zdravotních a demografických problémů je už tak velká, že je nemůže přebít ani humanitární a rozvojová pomoc.

Vojenská pomoc často končí obrazně řečeno „v písku“. V samotném Mali v rozmezí pouhého jednoho roku došlo ke dvěma vojenským pučům, cesta k demokracii se nekoná. Jenže strůjce obou pučů byl plukovník Assimi Goita, který prošel vojenským výcvikem ve Francii, v Německu a USA.

Nezapomínejme také, že k mnohým problémům přispěli sami Francouzi s Brity před deseti lety svou intervencí proti lybijskému diktátorovi Kaddáfímu. Byl sice svržen, pak ale „klasicky“ nedošlo k vítězství míru nýbrž nestability a chaosu, který přispěl i k obrovskému transferu zbraní právě do Sahelu.

Lze také pochybovat o správném odhadu situace v regionu ze strany EU, resp. Evropské komise. Její vnitřní dokument z února 2020, který se týkal Mali obsahuje výzvu k rozšíření zóny vojenské mise na celé území země a k rozvoji programů spolupráce s armádami Burkiny Faso a Nigeru.

Zjevně frustrovaný Macron nicméně nedávno prohlásil, že v Sahelu nejsme schopni zajistit bezpečnost. Některé státy podle něj nedokážou spolupracovat a dodal, že trvalá přítomnost francouzských vojsk nemůže nahrazovat neschopnost vlád starat se o své vlastní záležitosti.

Je tak na obzoru nový Afghánistán, tentokrát ale na dohled od Evropy?  Palčivá otázka, když zjevně selhává vojenská pomoc a ani humanitární a rozvojová pomoc není zcela efektivní. Jedno je jisté: Evropě se v Sahelu možná rýsuje největší hrozba pro její bezpečnost. A zajištění více neprostupné jižní hranice je v takové situaci adekvátní, i když nikoliv ideální reakcí. Iluze nám ovšem už nepomohou.   

Publikováno v deníku Právo.

 (Autor je bezpečnostní analytik) 

Sdílejte ...

Jeden myslel na “Miloš Balabán: Africký Afghánistán?

  • 3.7.2021 (12:35)
    Trvalý odkaz

    Nenastal již dávněji čas odtamtud se stáhnout, když jsme tam ve stejné roli vůči Francouzům
    jako Američanům v Afghanistanu?

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá k analýze návštěvnosti tzv. cookies. Cookies můžete ve svém prohlížeči vypnout. Setrváním na tomto webu souhlasíte s používáním cookies. Více