Miloš Balabán: Za kulisami

Praha 17. června 2021

Tříhodinový pondělní summit NATO měl evropské spojence přesvědčit, že doba nejistot s Trumpem je pryč. Amerika je podle Bidena zpátky, její závazky vůči Evropě zůstávají a je nadále garantem evropské bezpečnosti. Přesto se nemění požadavek, aby všechny členské země vydávaly na obranné rozpočty dvě procenta HDP. Zatím jich takové mety dosahuje jen jedenáct ze třiceti.

Nejpodstatnější otázka ale zní, zda jsme se vrátili v transatlantických vztazích do normálu. A tady už je nutné být opatrnější navzdory vzletným prohlášením. Český velvyslanec v USA Hynek Kmoníček upozornil na hlasy o tom, že Biden, stejně jako Trump mají stejnou agendu amerických národních zájmů a stejný problém, jak je zajistit v době, kdy se poprvé od konce studené války USA dostaly do situace, kdy nejsou jasným hegemonem politických procesů ve světě.

Musí se zkoncentrovat na svého největšího rivala Čínu, z čehož vyplývá i strategie „Asie především“. Biden tak i přes pandemii přijal osobně k jednání v Bílém domě  jihokorejského prezidenta a japonského premiéra a dává dohromady alianci QUAD, kde vedle USA jsou i Japonsko, Austrálie a Indie s cílem posílit vůči Číně potenciál „zadržování.“ Není tak náhodou, že i summit NATO označil Čínu za „systémovou výzvu“. Tím se ovšem NATO začíná dostávat za rámec transatlantické bezpečnosti a je otázkou, jak na to Evropané mohou či budou reagovat.

Biden  musí zároveň  hrát i partii s Ruskem. To Evropany jistě zajímá ze strategických a bezpečnostních důvodů více, ale i tady nelze přehlédnout „čertova kopýtka.“

V zájmu mít Německo na své straně Američané de facto souhlasili s dokončením výstavby Nord Stream 2 z Ruska do Německa. Co za to od Němců dostanou je otevřené, leccos naznačuje příslib šéfa CDU a potenciálního kancléře Armina Lascheta, že Německo nakonec dodrží alianční závazek o dvou procentech HDP na obranu. Třeba i koupí víc amerických zbraní.

A pak je tu summit s Vladimírem Putinem, který inicioval Biden. Je samozřejmě otázkou, co z něj vzejde, ale Washington tím dal minimálně najevo, kdo je pro něj aktérem globálního významu, se kterým je nutné i přes všechna protivenství mluvit. Třeba i kvůli Číně.  

    Zajímavé i pro nás jsou nervózní reakce Polska. Nejprve polský ministr zahraničí Rau vyčetl USA, že Poláci nebyli konzultováni ve věci zastavení sankcí proti společnosti Nord Stream AG. A pak následovala rozhořčená výtka, že si Biden udělal čas na Putina, nikoliv na setkání se spojenci z východního křídla NATO.

Jenže Američané určitě v prvé řadě hledí na svoje zájmy. V situaci, kdy už nejsou jednoznačným hegemonem o to víc. A Poláky a Evropu vůbec by to nemělo překvapovat. Více se zabezpečit v tomto nejistém světě bez úplného spoléhání se na někoho zvenčí může být v této dekádě pro Evropu zásadní úkol. Má na to?

Publikováno v deníku Právo.

(Autor je bezpečnostní analytik)

Sdílejte ...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá k analýze návštěvnosti tzv. cookies. Cookies můžete ve svém prohlížeči vypnout. Setrváním na tomto webu souhlasíte s používáním cookies. Více