Miloš Balabán: Udrží si sedmička svůj globální vliv?

Praha 15. června 2021

Časy se mění. I to by mohl být leitmotiv letošního 47. summitu hlav států a vlád sedmi nejsilnějších zemí Západu.

Na prvním pařížském summitu v roce 1975 iniciovaného francouzským prezidentem Valéry Giscard d’Estaingem a německým kancléřem Helmutem Schmidtem na G7 připadalo 70 procent globálního HDP, dnes je to o třicet procent méně. Svým významem se dostává do popředí spíše G20, reprezentující 85 procent globálního HDP, kde je zastoupena i Čína, zatím ještě druhá ekonomika světa, a další významní nezápadní regionální aktéři.

Čína je největším konkurentem sedmičky. Osm let po spuštění čínské nové hedvábné stezky, rozsáhlého programu podporujícího budování nové průmyslové a dopravní infrastruktury hlavně v Eurasii, Africe a Latinské Americe přichází lídři Západu s iniciativou Vybudujme spolu lepší svět, která má být jejím konkurentem.

Nebude jednoduché uvést jí v život. Aby se vyrovnala hedvábné stezce vyžádá si to bilióny dolarů. A to může být problém po pandemii, která se negativně odrazila i na západních ekonomikách. USA mají v zádech vysoký státní dluh, který se blíží 30 bilionům dolarů a   Evropa si hodlá na svůj fond obnovy půjčit 750 miliard eur na finančních trzích.

Silokřivky geopolitiky jsou ale dnes složité. K jednacímu stolu byly pozváni tři významné země v asijsko-pacifickém regionu: Austrálie, Jižní Korea a Indie. Ve strategii USA mají svoje místo kvůli tomu, že jsou demokraciemi a mohou vytvořit se zeměmi sedmičky a Indií tzv. alianci demokracií D10, což by mělo především sloužit jako protiváha Číně.

 Jenže opět narážíme na ekonomické reálie. Austrálie a Jižní Korea jsou součástí největší zóny o volném obchodu na světě v asijsko-pacifickém regionu, která pokrývá více než 2 miliardy lidí a přibližně třetinu světové ekonomiky v níž má Čína významnou úlohu. USA v ní ovšem nejsou.

I to signalizuje, že pro G7 nemusí být jednoduché si udržovat relevanci na politické mapě. Chce se utkat  s čínským globálním vlivem výrazným slibem vakcín proti nemoci covid-19,  sedmička daruje miliardu vakcín chudším zemím.

Týdeník The Economist ale uvedl, že je to málo. Průlomem by bylo rozhodnutí, že by G7 investovala 50 miliard dolarů, aby se do dubna 2022 naočkovalo 70 procent populace planety. Představuje to 0,13 procenta ročního HDP sedmičky. Přínos? Do roku 2025 zvýšená globální produkce ve výši 9 bilionů dolarů a zachráněné životy.

Proto Economist klade kacířskou otázku, zda uskupení založené pro boj s vážnými světovými hrozbami, jež se nedohodne na tak malé investici v zájmu lidstva, je akceschopné.

A o akceschopnost jde určitě v tomto proměněném světě nejvíc.

Publikováno v deníku Právo.

 (Autor je bezpečnostní analytik

Sdílejte ...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá k analýze návštěvnosti tzv. cookies. Cookies můžete ve svém prohlížeči vypnout. Setrváním na tomto webu souhlasíte s používáním cookies. Více