Závěr operní sezony v bohémské společnosti

Brno 10. června 2021

Ještě než se zkrácená operní sezona 2020/21 uzavře přesunutou premiérou Verdiho Nabucca a představením Lazebníka sevillského na Špilberku, hudbymilovní diváci si mohou užít plánovanou premiéru jedné z nejslavnějších italských oper – Pucciniho La bohème v Janáčkově divadle.

Nová inscenace je dílem mladého týmu, který je podepsaný i pod vynikajícím zpracováním dětské opery Ferda Mravenec uvedené loni v srpnu. Režisérka Magdalena Švecová našla východisko ve světě bohémských umělců, jejichž ateliér se prolíná do Paříže a jejich okolí zrcadlí momentální lásky, úspěchy i nezdary. Scénografem je David Janošek, který vytvořil pestré prostředí od podkrovního bytu s děravou střechou, přes vánoční uličky pařížského Montmartru, do nichž skvěle zapadají kostýmy Zuzany Přidalové inspirované módou konce 19. století.

Stěžejní pro mne byla kniha Henriho Murgera Výjevy ze života pařížské Bohémy, která mne doslova  nadchla  a po celou dobu příprav se k ní vracím. Spolu s výtvarníky jsme také hledali co nejvíce dobových obrázků, abychom se naladili na vánoční Paříž 19. století. Také mne fascinuje atmosféra ateliérů. Nejvíce inspirace ale stále hledám v hudbě, to je pro mne nejmagičtější svět. 

Magdalena Švecová

Hudební nastudování je dílem Jakuba Kleckera a diváci se mohou těšit na skutečně vynikající dvojí obsazení. Hlavní milenecké dvojice ztvární Jana Šrejma Kačírková a Pavla Vykopalová (Mimi) spolu s Peterem Bergerem a Richardem Samkem (Rodolfo) a Doubravka Součková a Tereza Kyzlinková (Musetta) a Jiří Brückler a Roman Hoza (Marcello). V dalších rolích se představí nejen osvědčení sólisté brněnského souboru, jako jsou Jan Šťáva a David Nykl (Colline), ale také vynikající zástupci nejmladší pěvecké generace Lukáš Bařák a Tadeáš Hoza (Schaunarde).

Středem románu francouzského spisovatele Henriho Murgera Ze života pařížské bohémy je parta studentů a začínajících umělců, kteří se protloukají životem, jak to jen jde. Někdy je na jídlo a někdy ne, jejich lásky jsou s nimi nebo je opouštějí, čeho však mají vždy dostatek, je dobrá nálada a optimismus, protože život už je prostě takový. Pucciniho útlá kniha zaujala díky velmi živě zachycené atmosféře bohémského života v Latinské čtvrti, sám to nakonec zažil jako student milánské konzervatoře. Ale jako správný dramatik cítil potenciál právě v oněch prvních láskách mladých umělců, láskách co měly být navždy a přežily jednu zimu. Pucciniho libretisté se rozhodli soustředit se na vztah Rodolfa a Mimi jakožto na hlavní dějovou linii a ponechat jako vedlejší dvojici Marcella a Musettu. Jestliže Murgerova kniha líčí bohémský život s lehkostí a bez sentimentu, právě v La bohème našel Puccini svůj přímočarý kontakt s publikem skrze krásné melodie a přemíru emocí. Není tak divu, že se La bohème stala nedlouho po premiéře jednou z diváky nejmilovanějších oper a zůstala jí dodnes. Nakonec se dočkala ocenění i od francouzských kolegů, když Claude Debussy napsal: Pokud si člověk nedá pozor, může být zcela unesen čirým zápalem hudby. Neznám nikoho, kdo popsal Paříž toho času tak dobře jako Puccini v La bohème.

La bohème

Opera o 4 dějstvích

Hudba                   Giacomo Puccini

Libreto                  Luigi Illica a Giuseppe Giacosa

Hudební nastudování                         Jakub Klecker

Dirigenti                                              Jakub Klecker, Robert Kružík

Režie                                                   Magdalena Švecová

Scéna                                                  David Janošek

Kostýmy                                             Zuzana Přidalová

Choreografie                                      Martin Šinták

Světelný design                                  David Janošek

Sbormistryně                                      Klára Složilová Roztočilová

Sbormistryně Dětského sboru Brno Valeria Maťašová

Osoby a obsazení

Mimi                                                   Jana Šrejma Kačírková / Pavla Vykopalová

Rodolfo                                              Peter Berger / Richard Samek

Marcello                                             Jiří Brückler / Roman Hoza

Musetta                                              Doubravka Součková / Tereza Kyzlinková

Schaunard                                          Tadeáš Hoza / Lukáš Bařák

Colline                                                Jan Šťáva / David Nykl

Benoit                                                 Jiří Sulženko / David Szendiuch

Alcindoro                                           David Szendiuch / Martin Matoušek

Parpignol                                           Zoltán Korda / Pavel Valenta

Seržant                                               Kornél Mikecz

Celník                                                 Petr Karas

La morte                                             Hana Kopřivová / Jana Melíšková

Sbor a orchestr Janáčkovy opery NdB, Dětský sbor Brno

Premiéra 11. června 2021, Janáčkovo divadlo

Reprízy: 13. a 19. 6. 2021

Fotografie ke stažení: https://flic.kr/s/aHsmVXxKhy

Foto kredit: Marek Olbrzymek

Odkaz na předpremiérové kukátko: https://youtu.be/77Wf1z3S1K8

Odkaz na trailer: https://youtu.be/hztKe6mpQLk

Inscenační tým

Jakub Klecker pod vedením Jiřího Bělohlávka a Tomáše Koutníka vystudoval HAMU v Praze. Významnou část jeho umělecké činnosti vždy představovala operní tvorba. S tuzemskými divadelními soubory v Brně, Ostravě, Praze i jinde provedl na padesát operních titulů. Od roku 2004 je kmenovým dirigentem souboru Janáčkovy opery Národního divadla Brno, v posledních pěti letech také působil na pozici hudebního ředitele opery Národního divadla moravskoslezského v Ostravě, kde nastudoval několik vzácně uváděných titulů – operu – film Tři přání aneb Vrtkavosti života Bohuslava Martinů, Šostakovičovu Lady Macbeth Mcenského újezdu či Osud Leoše Janáčka, který byl také zaznamenán Českou televizí a Českým rozhlasem. V rámci oslav 100. výročí od založení ostravského divadla premiéroval v říjnu 2019 novou inscenaci Dvořákovy Rusalky. Jakub Klecker také pravidelně spolupracuje s Národním divadlem v Praze, kde uvedl mj. Figarovu svatbu, Carmen či Příhody lišky Bystroušky. Hostoval ve Státním divadle v Norimberku, je prvním dirigentem, který na Arabském poloostrově (konkrétně v Ománu) uvedl v roce 2014 Dvořákovu Rusalku, a v roce 2017 debutoval s Mozartovou operou Figarova svatba v polské Vratislavi. Vícekrát – a často i pravidelně – hostoval u většiny symfonických orchestrů v České republice a na Slovensku. V letech 2007 a 2009 vedl Filharmonii Brno na koncertním turné po Japonsku, vystupoval rovněž na předních hudebních festivalech, jako je Pražské jaro, Smetanova Litomyšl, Janáček Brno, Svatováclavský hudební festival či Rheingau Musik Festival (Německo). Často spolupracoval i s Moravskou filharmonií Olomouc a v roce 2015, v pouhých 33 letech, absolvoval svůj celkově tisící koncert právě s Moravskou filharmonií, a to na festivalu Petera Dvorského v Jaroměřicích nad Rokytnou. Od září 2019 je šéfdirigentem Moravské filharmonie Olomouc. Jakub Klecker žije s rodinou v Brně, kde již od roku 2015 vyučuje dirigování orchestru na Hudební fakultě JAMU. Řadu let je spojován i s Kantilénou, brněnským sborem dětí a mládeže při Filharmonii Brno, ve které začínal jako zpěvák. V posledních 15 letech vedl těleso jako umělecký ředitel a hlavní sbormistr a získal mnoho mezinárodních ocenění na prestižních sborových soutěžích.

Magdalena Švecová vystudovala nejprve hru na housle na konzervatořích v Českých Budějovicích a v Praze, dále na Universität für Musik und darstellende Kunst ve Vídni. V roce 2004 absolvovala na JAMU v Brně obor operní režie ve třídě doc. Aleny Vaňákové. Komorní opera JAMU uvedla například její inscenace Milhaudovy Opuštěné Ariadny a Osvobozeného Thésea, Žirafí operu Markéty Dvořákové, Počátek románu a balet Rákós Rákoczy Leoše Janáčka (premiéra v rámci Mezinárodního festivalu Janáčkovo Brno 2004). K dalším jejím inscenacím patří Krčkova elektroakustická opera Nevěstka Raab (2003) a Stravinského Příběh vojáka (2005), který byl zahajovacím představením po rekonstrukci otevřeného divadla Reduta v Brně. Pro Divadlo J. K. Tyla v Plzni nastudovala Donizettiho Dona Pasquala (2005), Mozartovu Figarovu svatbu (2007), Dvořákova Jakobína (2010) a Krčkovu operu Šaty, jaké svět neviděl (2014). Pro Národní divadlo v Praze vytvořila novou podobu opery B. Smetany Prodaná nevěsta (2008) a Mozartovy Figarovy svatby (2018) a spolupracovala na uvedení Brittenovy Noemovy potopy (2016). V Národním divadle Brno režírovala Nápoj lásky (2017). V rámci festivalu Smetanova Litomyšl byla v letech 2012 a 2013 uvedena její inscenace barokní opery H. Purcella The Fairy Queen a pro ročník 2015 nastudovala act de ballet J. P. Rameaua Pygmalion. Spolupracuje také s Festivalem komorní hudby v Českém Krumlově, pro který nastudovala dvě inscenace v rámci projektu Barokní noc 2015, 2016, 2018 a 2019. Pro Jihočeské divadlo vytvořila koláž Don G. (2018). Vyučuje operní herectví na Pražské konzervatoři a specializuje se na jevištní pohyb v rámci hudebně-dramatického žánru. V letech 2015–2019 také působila jako moderátorka pořadu Noční Mikrofórum v Českém rozhlase. S brněnským operním souborem nastudovala dětskou operu E. Zámečníka Ferda Mravenec (2020).

David Janošek vystudoval Střední školu umění a designu v Brně, obor Design nábytku a interiéru, kde však už od druhého ročníku výrazně inklinoval k divadlu a scénografii. Maturoval zde v roce 2009 výpravou k inscenaci Rusalka. Následovalo studium Vyšší odborné školy restaurátorské, obor Konzervování a restaurování nábytku a nepolychromované dřevořezby, kterou absolvoval v roce 2012 a kterou od 3. ročníku studoval souběžně s činoherním herectvím na Janáčkově akademii múzických umění. Absolvoval v roce 2015 a krátce nato se stal členem činoherního souboru Národního divadla moravskoslezského. Od roku 2019 pracuje jako herec a scénograf na volné noze. Od roku 2016 spolupracuje coby scénograf a kostýmní výtvarník s divadly napříč republikou, zejména pak s Národním divadlem Brno – Ferda mravenec (2020), Zápisník zmizelého (2020), Labutí jezero (2019), Kocour v botách (2018), Amadeus Mozart (2018), Národním divadlem moravskoslezským – Bludné balvany (2020), Robert ďábel (2019), Teror (2018), Tajemství (2017), Zob, zob, Zoban (2017), Divadlem Petra Bezruče – Mechanický pomeranč (2020), Heda Gablerová / Teorie dospělosti (2019), Mistr a Markétka (2019), Slováckým divadlem – Tom na farmě (2019), Moravským divadlem Olomouc – Zvonky Cornevillské (2020), Dům Bernardy Alby (2020), Mamzelle Nitouche (2019), Splašené nůžky (2018), Vzpoura nevěst (2017), Komorní scénou Aréna – Slepice (2017), Východočeským divadlem Pardubice – Sherlock v nesnázích (2020), Slezským divadlem Opava – Čarostřelec (2019), Mamzelle Nitouche (2019), Pták Ohnivák (2018), Arizona lady (2017), Jihočeským divadlem v Českých Budějovicích – Cosi fan tutte (2021), Evžen Oněgin (2021), Její pastorkyňa (2018), Městským divadlem Zlín – Saturnin (2019), Mikve (2018), Divadlem loutek Ostrava – Muminci: Čarodějův klobouk (2018), Brněnskou fi lharmonií – Vítězství nad sluncem (2017), Divadlem Polárka – Nasreddin / Enšpígl (2017), Siddhartha (2018), Homo Zabijens (2018), atd. Na Slovensku spolupracoval se Státní operou Banská Bystrica na inscenaci Sedlácká čest / Komedianti (2019) a se Slovenským národním divadlem při přípravě Storočnice SND (2020). Opakovaně spolupracuje s režiséry J. A. Pitínským, Magdalenou Švecovou, Jankou Ryšánek Schmiedtovou, Luborem Cukrem, Hanou Mikoláškovou, Zuzanou Fischerovou, Terezou Říhovou a dalšími. Coby herec momentálně spolupracuje s Letními shakespearovskými slavnostmi v Praze a Ostravě, Národním divadlem moravskoslezským, Národním divadlem a Divadlem Spejbla a Hurvínka v Praze. Mimo hraní a scénografii se věnuje řezbářství, práci ve filmu a reklamě a pedagogické činnosti.

Zuzana Přidalová, scénická a kostýmní výtvarnice, vystudovala obor Propagační výtvarnictví – výstavnictví na Střední škole uměleckých řemesel v Brně a poté scénografi i na JAMU ve třídě prof. Jána Zavarského. Studium na JAMU absolvovala muzikálem Muž z kraje La Mancha v Městském divadle Zlín, kde pokračovala ve spolupráci i na dalších inscenacích. V roce 2004 stála u zrodu olomouckého divadla Tramtárie, pro které vytvořila grafický design a scénografie k prvním inscenacím. K dalším divadlům, se kterými pravidelně spolupracovala, patří jak alternativní, tak klasické brněnské scény Divadlo Polárka, Buranteatr, Divadlo v 7 a půl, Národní divadlo Brno. Věnuje se tvorbě činoherních i muzikálových inscenací pod vedením režisérů Hany Mikoláškové, Petra Štindla, Ondřeje Elbela, Martina Františáka, Michala Zetela na scénách Slováckého divadla, Divadla Šumperk, Horáckého divadla v Jihlavě, Klicperova divadla v Hradci Králové, Divadla Petra Bezruče, Švandova divadla v Praze. V letech 2010–2012 úzce spolupracovala s Pražským komorním divadlem pod vedením Dušana Pařízka. Operní inscenace vytváří s režiséry Magdalenou Švecovou, s níž spolupracovala v Divadle J. K. Tyla v Plzni na několika operních inscenacích (Figarova svatba, Jakobín, Šaty, jaké svět neviděl). Pro Jihočeské divadlo vytvořila operní koláž Don G. (2018), pro Národní divadlo v Praze pak kostýmy ke Smetanově Prodané nevěstě (2008). S režisérem Tomášem Studeným pracovali na moderní opeře Powder Her Face (2016) v NDB v divadle Reduta či na Trubadúrovi na Otočném divadle Český Krumlov (2017). S režisérem Dominikem Benešem se podílí na tvorbě oper od roku 2012, kdy v Divadle J. K. Tyla inscenovali Tajemství, Hoffmanovy povídky, Parodii, v Divadle F. X. Šaldy v Liberci Dona Pasquala, ve Štátné opeře Banská Bystrica Kouzelnou flétnu či v Národním divadle Praha dvojinscenaci Slavík a Jolanta.

Martin Šinták pochází ze Zdic. V letech 1999–2007 studoval na Taneční konzervatoři hl. m. Prahy. Účastnil se několika mezinárodních baletních soutěži, kde získal významná ocenění. Po absolvování školy nastoupil do baletu DJKT, kde se po dvou letech stál sólistou. S úspěchem vytvořil role oboru danseur noble, např. Prince v baletech P. I. Čajkovského Labutí jezero, Louskáček a Šípková Růženka, k jeho dalším významným rolím patří Princ v Popelce, Franz v Coppélii, Gustav von Aschenbach ve Smrti v Benátkách, Vávra a Francek v Maryše, Zvíře v Krásce a zvířeti nebo Crassus ve Spartakovi. V roce 2018 se stal baletním mistrem DJKT a asistentem choreografa pro vybraná představení DJKT. V posledních letech se také věnuje choreografii (např. open air Prodaná nevěsta k 100. výročí vzniku Československé republiky na náměstí Republiky v Plzni v režii Tomáše Ondřeje Pilaře). S ním spolupracoval také na oratoriu Saul pro Hudební festival Znojmo. Dále je tvůrcem choreografií pro DJKT v operetách Okouzlující slečna v režii Zbyňka Brabce, Veselá vdova, Netopýr v režii Martina Otavy či v operách Orfeo, Rusalka, Iris, Broučci, Carmen, Korunovace Poppey, Šelma sedlák a Prodaná nevěsta v režii Tomáše Ondřeje Pilaře. Je rovněž autorem choreografie pro světový muzikál Sweeney Todd. Působí jako pedagog na Konzervatoři Plzeň, kde učí pohybovou výchovu pro operní a muzikálové zpěváky. Vyučuje též v Baletní škole DJKT a v Baletním a tanečním studiu Martina Šintáka Move and Dance, které založil v září 2020 v Plzni.

Sdílejte ...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá k analýze návštěvnosti tzv. cookies. Cookies můžete ve svém prohlížeči vypnout. Setrváním na tomto webu souhlasíte s používáním cookies. Více