Miloš Balabán: Zrádné dánské odposlechy

Praha 4. června 2021

V neděli oznámil dánský rozhlas, že Národní bezpečnostní agentura Spojených států  odposlouchávala před šesti lety vedoucí politiky Německa, Francie, Švédska a Norska. Agentuře asistovala dánská vojenská rozvědka.

A proč právě Dánsko? Na mapě světového internetu je Dánsko jedním z centrálních uzlů a soustřeďuje se sem množství informací z celé Evropy a Ruska. Odposlechy dánských internetových kabelů jsou tak zpravodajským zlatým dolem a určitě tak spojenečtí politici nebyli jedinými odposlouchávanými.

Přesto je pikantní, když vyšlo najevo, že se to týkalo i německé kancléřky Angely Merkelové, bývalého ministra zahraničí a nynějšího spolkového prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera a kandidáta na spolkového kancléře za SPD v německých parlamentních volbách v roce 2013 Petera Steinbrücka. V pondělí prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron, že odposlechy jsou „nepřijatelné mezi spojenci a tím více mezi evropskými partnery:“ Ještě ostřejší byla vyjádření mnohých politiků ve Švédsku a v Norsku.

K vyšetřování odposlechů už došlo v Dánsku v minulých letech a jeho výsledky, které nyní vypluly na povrch jsou považovány za největší špionážní aféru. Kvůli ní padají hlavy: celé vedení vojenské rozvědky odstoupilo, včetně jejího šéfa Thomase Ahrenkiela. Ten už nenastoupí na post dánského velvyslance v Berlíně…Skandál nepřichází v nejvhodnější dobu, když se americký prezident Joe Biden chystá na svoji první evropskou cestu. I proto, že v době odposlechů byl viceprezidentem Baracka Obamy.

Mohl o nich vědět? Jisté to není. Bude se tak o odposleších mluvit při jeho setkáních s evropskými státníky? Podle vedoucího Centra vojenských výzkumů Kodaňské univerzity Henrika Breitenbaucha se tak nestane. Politici podle něj musí udělat na lidi dojem, že jsou nespokojeni, ve skutečnosti je ale jejich zájmem, aby aféra co nejdříve utichla.

Možná i z důvodu, který sdělil poslanec Spolkového sněmu za CDU Patrick Sensburg, který v letech 2013-2017 vedl vyšetřovací komisi vyšetřující odposlechy zahraničních zpravodajských služeb: je běžnou praxí, že se země EU navzájem špehují.

Zasvěcené to nepřekvapí, avšak pro normálního občana to může být překvapivá informace, jež může nahlodat jeho víru v demokracii, právní stát a hodnoty, které unie vyznává. A navíc zrovna v době, kdy je Evropa v křížku se svými protivníky.  

Publikováno v deníku Právo.

 (Autor je bezpečnostní analytik

Sdílejte ...

3 komentáře: „Miloš Balabán: Zrádné dánské odposlechy

  • 4.6.2021 (7:32)
    Trvalý odkaz

    Občas si dělám vlastní malý průzkum názorů známých i přátel. Musím konstatovat, že valná většina víru v demokracii, právní stát a v hodnoty ztratila. Je to důsledek jednání politiků tuzemských i zahraničních. Je více než tristní sledovat např. jednání naší Poslanecké sněmovny, naslouchat vystoupením volených „zástupců lidu“. Mnohá jsou důkazem naprostého úpadku.

    Reagovat
  • 4.6.2021 (15:41)
    Trvalý odkaz

    Máme snad štěstí, že se nás to nemůže dotknout? Pak se nemusíme bát ani ohrožení naší těžce vydobyté a přitom stále křehké demokracie, právního státu nebo eurohodnot, jak to předpovídá předešlý komentář kolegyně Vrzalové. Či je tomu mezi spolehlivými spojenci poněkud jinak?

    Reagovat
  • 4.6.2021 (18:48)
    Trvalý odkaz

    Asi jsme si špatně porozuměli. Rozhodně se nedomnívám, že, jak píšete „… se nemusíme bát ani ohrožení naší těžce vydobyté a přitom stále křehké demokracie, právního státu nebo eurohodnot, jak to předpovídá kolegyně Vrzalová…“
    Naopak, demokracii nemáme jednou pro vždy zajištěnu. Je třeba si ji pěstovat, hýčkat. Musíme se o ni zasloužit. Musíme se učit v ní a s ní žít.
    Léta jsem si dopisovala s Miroslavem Liškutínem, příslušníkem 312. čs. peruti RAF (Absolvoval dva operační turnusy, a tak se zařadil mezi nejvíce bojově nasazené stíhací piloty v průběhu 2. světové války.), jenž po únoru 1948 odešel do Velké Británie. Velice jsem si ho vážila. Každý jeho dopis či zaslaná fotografie z dob válečných i poválečných, byly pro mne svátkem. Napsal několik pozoruhodných knih, na něž jsem před lety psala recenze. V jedné z nich píše toto (nejde o zcela přesnou citaci, neboť knihu teď nemám po ruce):
    Neexistují stálí a trvalí spojenci, ani stálí a trvalí nepřátelé. Všichni upřednostňují pouze stálé a trvalé vlastní národní zájmy, které nedovolí jít bojovat za malého spojence.
    Minulost i současnost, bohužel jeho slova potvrzují. Na okraj k Vaší otázce.

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá k analýze návštěvnosti tzv. cookies. Cookies můžete ve svém prohlížeči vypnout. Setrváním na tomto webu souhlasíte s používáním cookies. Více