Úkol splníme – po stopách paradesantních skupin

Praha 15. března 2021

Po stopách paradesantních skupin vysílaných na jaře 1945 zpravodajským oddělením štábu 1. ukrajinského frontu do Protektorátu Čechy a Morava. Pavel Sajenko, Vladimír Boldaňuk, Stano Bursa; květen 2018 – vydavatelství AVARTOS s.r.o.

V prologu knihy autoři mimo jiné píšou: „Při pátrání po dokumentech a vzpomínkách, které se týkaly zpravodajské skupiny CHAN (kniha Výsadek CHAN se nehlásí, vyd. AVARTOS 2015), se nám podařilo získat spoustu plnohodnotného a zajímavého materiálu k několika dalším výsadkům operujícím v podřízenosti 2. a 3. zpravodajského oddělení štábu 1. 4 ukrajinského frontu, jež působily v týlu nepřítele na území Československa v roce 1945. Množství a povaha získaných informací nás podnítily k tomu, abychom si je nenechávali pouze pro sebe, ale prostřednictvím této publikace se pokusili o ně podělit i s vámi, našimi čtenáři.“ Dále je zmíněno, že byly využity informace z archivů Ruské federace, ale také archivy České republiky, Slovenské republiky, Polska, Ukrajiny, Běloruska a dokonce Spolkové republiky Německo.

 Autoři dále uvádějí: „Kdo také zůstával pro nás dlouho neznámým, jsou ti, kteří se v samotných počátcích operací podíleli na transportu desantů do týlu nepřítele a jejich vysazení – váleční letci. V této publikaci se pro některé čtenáře poprvé objeví spousta jejich dosud neznámých jmen a osudů, jejichž uvedení považujeme za žádoucí, neboť právě také z informací zanesených osádkami v jejich letových denících se podařilo dohledat výsadky, které nakonec mohou být v této publikaci uveřejněny a upřesněny. Orientace v letových záznamech nakonec usnadnila následné vyhledávání jednotlivých výsadků v archivních složkách utajovaných operací.“

V úvodu knížky se čtenář dozví, že od února roku 1945 zajišťoval pro potřeby zpravodajského oddělení 1. ukrajinského frontu leteckou podporu 340. bombardovací letecký pluk 54. Orelské bombardovací letecké divize. Postupně byly vyčleněny 3 posádky, které létaly s výsadkáři z letiště poblíž polského města Czenstochowa. První transport parašutistů nad území protektorátu v roce 1945 provedla posádka A. A. Morozova letadlem typu Li-2, trupové číslo 11. Jednalo se o vysazení skupiny „Lukaševič“, ke kterému došlo v noci na 19. února 1945. A tady vlastně začíná kniha „Úkol splníme.

“ Operace „LUKAŠEVIČ“

“ Výsadek „LUKAŠEVIČ“ je u nás známý většinou pod označením „SULIGA“, podle krycího jména velitele skupiny. Druhým členem byl Čechoslovák z Podkarpatské Rusi, Štefan Šahur. Vysazeni byli v noci z 18. na 19. února 1945. Jejich úkolem bylo získávat a předávat informace z Prahy a okolí. Po vysazení přistáli u zdi Průhonické obory. Třetí člen skupiny byla radistka 5 L. A. Donskaja. Ta nevyskočila, protože se jí v letadle otevřel padák. Oba výsadkáři se potom přesunuli do Nechánic na záchytnou, předem připravenou adresu. Rychle se jim podařilo vytvořit z místních odbojářů síť informátorů, kteří dodávali důležité a využitelné poznatky z Prahy a okolí. Vysílačku obsluhoval Šahur. Již týden po vysazení žádal velitel Suliga (Kurilovič) o vyslání dalších dvou radistů. Ti byli úspěšně vysazeni přímo u Nechánic dne 23. března 1945 (nebo v noci na 27. března 1945). Byli umístěni v Psárech a na Zbraslavi. Členové skupiny LUKAŠEVČ, velitel Suliga (Kurilovič) a Šahur byly dne 3. dubna 1945 zatčeni gestapem v Nechánicích, když byla zaměřena jejich vysílačka. Postupně bylo zatčeno 17 jejich spolupracovníků. Byli odsouzeni k smrti. Přežili. Měli štěstí. Z Pankráce byli osvobozeni v začátku pražského květnového povstání. Příběh skupiny LUKAŠEVIČ (Suliga) a osudy zúčastněných lidí jsou v knížce „Úkol splníme“ popsány na 30 stránkách a je to síla. Podobně jsou potom zpracovány příběhy dalších skupin hloubkového průzkumu. Ty byly však vysazovány naslepo, bez záchytných adres a mnohdy daleko od původně zamýšleného prostoru vysazení.

Operace „KRYLOV“

V noci z 20. na 21. února 1945 bylo vysazeno 8 členů skupiny KRYLOV. Velitelem byl B. P. Charitonov, krycí jméno Krylov. Ve skupině byli dále zařazeni 3 radisté, S. I. Lobacejev, „Radij“, D. Pičkar, „Ikar“ a M. D. Saratovová, „Lera“ a dalších 4 rozvědčíci s úkolem: Provést výsadek v prostoru Česká Třebová, spojit se s českými vlastenci a zahájit plnění zpravodajských úkolů. Mimo jiné měli vypátrat dislokaci nepřátelských vojenských útvarů v prostoru Česká Třebová, Olomouc, Zábřeh, Moravská Třebová, Boskovice, Hradec Králové, Mladá Boleslav, Zittau. Přistáli v prostoru Chrudim asi 40 km od plánovaného místa, měli jednoho vážně zraněného a jednoho nezvěstného. Po týdnu nočních přesunů se za dramatických okolností dostali k obci Jaroslav, kde měli být původně vysazeni. S pomocí českých odbojářů potom skupina KRYLOV plnila různé úkoly. Získali a potvrdili informaci, že z letiště Pouchov (dnes součást Hradce 6 Králové) odlétají letadla, která zásobují Němce v oblíčené Breslau (dnes Wroclav). Mezi mimořádné akce skupiny KRYLOV patří ta, kdy 1. května 1945 v noci za pomoci místního odboje bylo na letišti v Chocni zničeno 5 letadel Štorch. Při přestřelce, s tím spojené, zahynul por. Bogdanov. Zajímavý je také osud člena skupiny KRYLOV, radisty D. Pičkara. Ten byl začátkem dubna 1945 vyžádán „Centrem“ od skupiny KRYLOV a 16. dubna přesunut za pomoci domácích odbojářů do Prahy. Tam nahradil zatčené z již zmíněné skupiny LUKAŠEVIČ – Suliga. První zprávy začal Pičkar vysílat z chaty u Dobříše. Z Prahy vysílal od 24. dubna1945. Již 2. května byla jeho vysílačka zaměřena a Pičkar byl uvězněn na Pankráci. Přežil a údajně se ještě na vězeňském dvoře, dne 5. května, setkal s parašutisty skupiny LUKAŠEVIČ – Suliga, které před tím krátce nahradil vysílačkou „Ikar“. Vyprávění o skupině KRYLOV je doplněno rozsáhlými informacemi o osudech zúčastněných lidí a řadou dobových fotografií, stejně jako v případě skupiny LUKAŠEVIČ- Suliga. Stejně nebo velmi podobně jsou zpracovány i příběhy dalších skupin hloubkového průzkumu.

Operace „VOLK“

Skupina vysazena v noci z 15. na 16. března 1945 asi 96 km severně od Prahy. Zajímavost: červený záblesk v prostoru dopadu parašutistů zpozorovaný z paluby výsadkového letadla. Vysvětlení: jeden z parašutistů proletěl mezi dráty vysokého napětí. Padák způsobil zkrat a jiskry zapálily padák přistávajícího parašutisty pod ním. Padák okamžitě vzplanul, ale v tom okamžiku už byl výsadkář na zemi. Bez úrazu. Zajímavost č. 2: bota-holínka stojící uprostřed zasněženého pole. Vysvětlení: „ To nevymyslíš“. Skupina přistála u obce Český Dub. Tedy 50 km od plánovaného prostoru Mnichovo Hradiště. Po 5 dnech se skupina dostala do určeného prostoru a úspěšně zde působila do konce války.

„ARAKS“ a „VENERA“

 Při pátrání po skupinách výsadkářů působících v protektorátu ČM zjistili autoři knihy „Úkol splníme“, že v noci 18. března 1945 byl uskutečněn za hrozných povětrnostních podmínek výsadek 7 dvou sovětských průzkumníků asi 70 km od Berlína u obce Zechlin. Podařilo se zjistit totožnost obou rozvědčíků a minimum informací o jejich úkolu. Jednalo se o navázání spojení s velkou, ilegální organizací sovětských zajatců, která působila v Německu.

Operace „ČECH“

 Na začátku pátrání byl pouze záznam letců, že 24. března 1945 ve 23,00 hod. byla asi 40 km západně od Prahy vysazena skupina čítající 8 lidí – prostor Vlastec. Autoři popisují, jak se po několika letech dopracovali k tomu, že se jednalo o skupinu ČECH, vysazenou do lesního masivu mezi Zbirohem a obcí Žebrák. K částečnému upřesnění informací o zmíněné skupině pomohla v roce 2016 až neuvěřitelná náhoda. Pátrání po osudu skupiny ČECH a jejich pomocnících není dosud ukončeno.

Operace „LVOVSKIJ“

Skupina 3 lidí vysazená 25. března 1945 v prostoru Valašské Meziříčí k doplnění 2 skupin, které v uvedeném prostoru působily již od konce léta 1944.

Operace „IVANOV“

 Skupina vysazená v noci z 25. na 26. března 1945 působila v oblasti Krušných hor bez pomoci místního, vesměs německého obyvatelstva.

 „JURIJ“ a „TADEUŠ“

 V noci na 27. března 1945 byli v prostoru 30 km jižně od Prahy, mezi obcemi Nechánice a Psáry, vysazeni 2 radisté k posílení skupiny LUKAŠEVIČ – SULIGA. Po zadržení obou členů skupiny LUKAŠEVIČ byli vypátráni i oba noví radisté. Jeden se dočkal konce války, druhý se zastřelil při zatýkání.

Operace „CHAN“

 Skupina hloubkového průzkumu byla vysazena 27. března 1945 v prostoru Trutnov. Pohybovala se potom na hranici mezi Protektorátem ČM a Německem. Při rozsáhlých pátracích akcích došlo ke ztrátám, skupina přišla také o oba radisty. Pomoc mohli výsadkáři čekat jenom na české straně hranice. Za přispění českého odboje se na konci války podařilo skupině CHAN navázat spojení s Centrem a předat některé zpravodajské informace.

„Operace „ADAM“

V této kapitole autoři krátce popisují pátrání po skupině ADAM, která byla v podřízenosti 4. UF. Skupina byla složena výhradně z Němců získaných ke spolupráci se sověty v zajateckém táboře. Vlivem velké navigační chyby byli vysazeni v okolí Doks dne 16. března 1945. Původně měli působit v prostoru Krnov-Opava-Nysa (Polsko).

Operace „ANTEJ“

 Zde je vyprávěn příběh skupiny ANTEJ, která byla vysazena v noci z 27. na 28. března 1945 v prostoru u České Kamenice. Několik dní se výsadkáři skrývali v lese a potom je místní lidé přesunuli do úkrytu v Čeké Kamenici. Z Kamenice potom vysílali informace, zejména o pohybu vojska v okolí, až do konce války.

Vysazení Andreje ZVARY

Andrej Zvara byl Slovák, člen čtyřčlenného výsadku, který přistál dne 1. dubna 1945 u letiště Hradčany (tehdy Kummer). Výsadek byl zpozorován a nedaleko Mimoně došlo k přestřelce. Postřelený Zvara se potom dostal až k obci Zvířetice. Společně s místním občanem získával zpravodajské informace, které odesílal pomocí vysílačky, pro kterou se vrátil do prostoru vysazení.

Operace „NEVOD“

 Tady je popsáno pátrání po zapomenutém výsadku, ukrývaném na Náchodsku. Na začátku byla jenom vybledlá vzpomínka na parašutistku, někde od Náchoda, které se říkalo Andula. Tak začalo postupné shánění informací, porovnávání vzpomínek a už osvědčené hledání v letových záznamech posádek, které létaly s výsadkáři. A tak byla postupně objevena zapomenutá skupina NEVOD, která od 24. dubna 1945 až do konce války působila v prostoru Česká Skalice. A ta tajemná parašutistka Andula je Anna Danilovna Kargapolceva nar. 1925. Lidé, kteří parašutisty skupiny NEVOD krmili a skrývali ve svých chalupách už mají také jména a to je moc dobře.

Operace „KAZANCEV“

Tady jsou popsány okolnosti, za kterých byl vyslán náhradní radista skupině CHAN. Dále je zde doslovně podchycena komunikace mezi CHANem a Centrem v období od 5. května 1945.

Operace „ANŠIK“

Jedná se o pátrání po další zapomenuté skupině hloubkového průzkumu, která byla vysazena v noci z 27. na 28. dubna 1945 v prostoru jezera 20 km severozápadně od Mnichova Hradiště. Podařilo se. Dnes je již jasné, že se jednalo o 9 výsadkářů, kteří působili ve skupině ANŠIK, označené tak podle krycího jména jejich velitele. Vyprávěním o skupině ANŠIK knížka „Úkol splníme“ nekončí. Posledních 40 stran je uvedeno kapitolkou „Neznámé zůstávají“. I v této části knihy je možné dozvědět se dost nového. Vím, že seznámení s knihami mají být krátká a výstižná, většinou se vejdou na vnitřní část přebalu. V případě publikace „Úkol splníme“ jsem prostě nedokázal být stručný, protože ta knížka mě opravdu zaujala a připadá mi opravdu zajímavá. Obsahuje řadu méně známých nebo dosud neznámých informací o šílené době. Ty informace jsou šikovně doplněny o osudy lidí, kteří v té době žili a do určité míry ji spoluvytvářeli. Knížka tak není jenom doplňkem učebnice dějepisu, ale dá se číst skoro jako detektivka. Není to knížka, u které by se dobře usínalo. Pokud bude nově připravovaná kniha pánů Sajenka, Boldaňuka a Bursy stejné řemeslo jako „Úkol splníme“, máme se na co těšit.

P. Břeský

Sdílejte ...

Jeden myslel na “Úkol splníme – po stopách paradesantních skupin

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá k analýze návštěvnosti tzv. cookies. Cookies můžete ve svém prohlížeči vypnout. Setrváním na tomto webu souhlasíte s používáním cookies. Více