Miloš Balabán: Evropa na chvostu

Praha 5. února 2021

Evropa může zatím jen závidět několika státům, které ukazují nejsilnějšímu světovému ekonomickému uskupení v očkování proti covidu-19 záda. V případě Velké Británie to má hořkou příchuť. Británie už naočkovala téměř 20 milionů občanů a ozývají se zde hlasy, že Britové mohou být rádi, že už nejsou v těžkopádné unii.

To asi bolí více než v případě Izraele, který je globálním očkovacím lídrem. Může si dovolit dávat i vakcinační dárky spřáteleným zemím. Buďme tak v Česku rádi za pět tisíc vakcín od americké Moderny. Pomohlo nám i Německo 15 tisíci a Francie dokonce 100 tisíc vakcín.

 Dobře si vede nečlen EU Srbsko. Očkuje všemi vakcínami, které jsou dnes k dispozici, včetně těch z Číny a Ruska. Podobně je na tom latinskoamerické Chile. Vakcínu už dostali tři miliony obyvatel a země je v přepočtu na obyvatele před všemi evropskými zeměmi.

 Recept k úspěchu? Uzavírání kontraktů na vakcíny už od května minulého roku, kdy se Evropa sotva vzpamatovávala z první pandemické vlny. A vakcinační diplomacie všemi azimuty. Chile má k dispozici všechny západní vakcíny, ale vyplatila se sázka i na čínskou firmu Sinovac. Jedná se i o nákupu ruského Sputniku V.

Kolem něj je v Evropě živo. Deficit vakcín některé země dotlačil k tomu, že jednají bez ohledu na bruselské razítko Evropské lékové agentury. Sputnik už má Maďarsko a Slovensko, kde je však kvůli tomu vládní krize. Tlak na jeho získání roste i u nás.

Evropské komisi se to nemusí líbit. Jenže si za to může sama – pokud by dokázala vyjednat pořádné smlouvy se západními producenty nebylo by co řešit. EU tak zatím první očkovací kolo v globální soutěži prohrála. Na posledním summitu EU to byl důvod ke zřízení pracovní skupiny v čele s evropským komisařem pro vnitřní trh Thierry Bretonem s úkolem zajistit zvýšení evropských výrobních vakcinačních kapacit.

Možná se zde nakonec dočkáme i zásluhou Německa pokroku. Společnost BioNTech chce brzy spustit masovou výrobu vakcín v německém Marburgu. V prvním pololetí by mělo být vyrobeno 250 milionů dóz a celková roční kapacita má dosáhnout 750 milionů. Evropě to vytrhne trn z paty. Stačit to ale nemusí. Třeba kvůli novým mutacím koronaviru, které si mohou vyžádat opakované očkování. Upozornila na to německá kancléřka Angela Merkelová.

Dva malé a bohaté členské unijní členské státy – Rakousko a Dánsko ohlašují, že se nechtějí do budoucna při výrobě vakcín spoléhat na EU a jednají o společné výrobě s Izraelem. Premiér Babiš v té souvislosti ohlašuje, že Česko má zájem o licenční výrobu vakcíny.   

„Útěkem vpřed“ je debata o evropském vakcinačním pasu. Snad má rehabilitovat vakcinační selhání EU v očích Evropanů a potažmo zachránit letní dovolené.  

Ďábel je ovšem ukryt v detailu. Nemůže dojít k tomu, že pasy prohloubí rozdíly mezi členskými zeměmi EU? Třeba kvůli rozdílnému objemu dodávek vakcín a tempu očkování.  To nemusí být jen problém mezi státy ale i uvnitř nich. Nebude také dělit Evropany na občany první a druhé kategorie, tedy očkované a neočkované?

Vakcíny a očkování tak otestují jednotu unie.

Publikováno v deníku Právo.

(Autor je bezpečnostní analytik)     

Sdílejte ...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá k analýze návštěvnosti tzv. cookies. Cookies můžete ve svém prohlížeči vypnout. Setrváním na tomto webu souhlasíte s používáním cookies. Více