Hana Hindráková – „Odmítám pomoc, která udržuje Afriku chudou,“ říká keňský ekonom Shikwati

Praha/Keňa 1. března 2021

Spisovatelka a zakladatelka blogu Afročtení Hana Hindráková přináší rozhovor s keňským liberálním ekonomem a ředitelem Inter Region Economic Network Jamesem Shikwatim. Ptala se ho zejména na jeho názor na rozvojovou a humanitární pomoc.

Jste známý jako odpůrce rozvojové pomoci. Byl jste vždy proti, nebo jste k tomuto názoru dospěl časem? Byl na začátku nějaký impuls? Jaký?

V africkém kontextu je má kritika rozvojové pomoci založena na jejím tradičním pojetí k udržení Afriky na periferii globálních trhů a produktivity prostřednictvím prosazování politik; demotivace místních odborných znalostí a vynucení světonázoru, který splňuje a podporuje zájmy dárců. Pokud jde o sémantiku – samotné použití pojmu „pomoc“ je nesprávné pojmenování – neodpovídá účelům a motivacím jako je geopolitická mocenská hra; ovlivňovat a usilovat o kontrolu trhů v chudších regionech a mimo jiné o nástroj zahraniční politiky.

Spouštěčem mého názoru byla velká otázka, jak je možné, že Afrika, kontinent obdařený obrovskými přírodními zdroji a lidským kapitálem, dobrovolně odevzdá svůj osud bývalým koloniálním mocnostem, z nichž ji některé nadále kontrolují a ovlivňují jako dárcovské země.

Potom se ukázalo, že pomoc je součástí hry v šachové hře politické ekonomie a kulturní nadvlády. Afrika se musí naučit hrát také hru.

Stavíte se proti veškeré pomoci? Humanitární i rozvojové? Proti pomoci probíhající na mezivládní úrovni i pomoci od zahraničních neziskových organizací?

Jsem proti jakékoli formě pomoci, která vede k dlouhodobému prospěchu dárcovských zemí na úkor Afričanů. Je třeba analyzovat krátkodobý i dlouhodobý dopad jakéhokoli druhu pomoci, kterou dárci navrhují. Nouzová pomoc je vítaným záchranným balíčkem, pokud je poskytována inteligentně, aby umožnila lidem v nouzi se zotavit a převzít odpovědnost za své vlastní sny – a ne převzít sny dárců!

Můžete lidem, kteří se zajímají o toto téma, doporučit nějakou zajímavou knihu?

Doporučuji studii afrických přísloví a rčení … v mé komunitě máme rčení „Okhumechera akhwaya khumoni.“ … volně přeloženo … „Ten, kdo vám dává věci zdarma, vás ovládá.“

Pro akademické čtení… doporučuji “Clark, G. (2007); Farewell to Alms: A Brief Economic History of the World; Princeton University Press, New Jersey.“

Souhlasí Keňani s vaším názorem? Dostávat pomoc je přece pohodlné…

Přijímání pomoci není tak snadné, jak se zdá. Keňští úředníci stráví téměř 75 % své pracovní doby podáváním zpráv dárcům místo toho, aby poskytovali služby lidem. Nejedná se o otázku, zda Keňané souhlasí nebo nesouhlasí, ale jestli mají jiné možnosti.

Z čeho berete jistotu, že zastavení rozvojové pomoci by donutilo keňské politiky, aby začali problémy země řešit?

Pro keňskou vládu se stalo normou stanovit cíle výběru daní a každoročně podávat zprávy veřejnosti. To je dobrý začátek. Rozšířily se i možnosti investic, které vládě umožňují vyjednávat financování strategických projektů například tolik potřebné dopravní a komunikační infrastruktury.

Nebyla by situace v Keni potom ještě horší? Sama jsem zažila na keňském úřadě velmi absurdní situaci. Šla jsem společně s našimi tehdejšími partnery žádat o registraci keňské neziskové organizace a úředník chtěl po mě úplatek. Za to, abych mohla dělat projekty pro keňské občany.

Výzvy spojené s úplatky nepřímo pramení ze zúžených příležitostí vytvořených nadměrným spoléháním na pomoc. Otevírání produktivních příležitostí ve společnosti, které lidem umožňují vydělávat, může významně omezit drobnou korupci a krádeže.

Kdybych byl úředníkem, chtěl bych vědět, jaká je Vaše motivace. Proč chcete dělat projekt pro Keňany. Myslím, že Vám úředníci nabídli pasivní odpor tím, že místo toho požádali o úplatek! Úplatky zaměřené na zahraniční projekty jsou někdy motivovány vírou, že cizinci z projektů získávají více než lidé, pro které jsou projekty určeny.

Nemáte v Keni problém s vládou, když říkáte, že je zkorumpovaná a stavíte se proti pomoci od jiných zemí?

Nezaměřuji se na osočování jednotlivců, ale snažím se katalyzovat politiky a myšlení, které může přinést pozitivní transformační změny. Můj přístup vždy otevíral konverzaci a umožňoval lidem hlouběji se zabývat samotnými problémy.

Jaká je současná situace týkající se rozvojové pomoci Keni? Kolik rozvojové pomoci nyní do Keni proudí?

Pojem podpora je extrémně široký. Keňa stejně jako mnoho afrických zemí rozšířila svůj seznam partnerů z tradičních západních zemí o východ (zejména o Čínu) a rozvíjející se ekonomiky (Brazílie a Rusko). Světová banka odhaduje, že oficiální odhady rozvojové pomoci od roku 2018 naznačují čistou hodnotu 2,5 miliardy USD. Studie Světové banky s názvem „Elitní zachycení zahraniční pomoci: důkazy z účtů offshore bank“ uvádí, že politické elity za 20 let (1990–2020) odčerpaly 3 miliardy dolarů, což odpovídá ztrátě Keni ve výši 150 milionů dolarů ročně. To vylučuje skutečnost, že velká část podpory je poskytována zpět konzultantům a průmyslovým odvětvím dárcovské země. Je to opravdu pomoc, nebo hra?

Jaké jsou podle vás největší problémy Keni?

Keňa je mladý a mladistvý národ – jejím největším problémem je kontrola a ovlivňování veřejné politiky rozvinutými zeměmi … takže je pro zemi velmi obtížné identifikovat sjednocující cíle pro sebe, své obyvatele a pro svět.

Proč je v Keni tak vysoká nezaměstnanost? Máte nějaké řešení, jak ji snížit?

Nezaměstnanost lze přičíst omezenému prostoru obchodních příležitostí, který lze přičíst nadměrné regulaci, nepotismu, etnickému zónování, korupci a špatnému finančnímu prostředí. Úkol nezaměstnanosti lze řešit prostřednictvím účelového otevírání, které umožní domácím i zahraničním investorům prosperovat a podporovat odpovědné systémy ke snížení korupce.

Myslíte si, že humanitární pomoc by neměla do Keni proudit ani v případě přírodních katastrof jako jsou záplavy, sucho atd.? Mnoho lidí ze západních zemí posílá do Keni spoustu dalších věcí – oblečení, kola, brýle atd. Je to správné? Má to nějaký smysl?

Kontrolní seznam pro všechny druhy pomoci by měl zahrnovat krátkodobý i dlouhodobý dopad na cílovou komunitu nebo zemi.

Místo toho, aby se lidé ze západní země rozhodli jednoduše „poslat věci“, měli by se snažit spolupracovat s keňskými talenty, aby to místní lidé zvládli sami. Keňa má dostatek talentovaných lidí.

Byli jste někdy v Kibeře nebo v jiných slumech?

Mnohokr. Nejdříve jako student, později kvůli výzkumu. Kibera (pozn. autorky: jedná se o největší chudinskou čtvrť v Nairobi) je nyní ve srovnání s 90. lety mnohem lepší.

V Evropě se mnoho neziskových organizací ohání názorem, že problémy Afriky mají společného jmenovatele – nedostatečné vzdělání. Dalším častým tvrzením je, že místní lidé si nedokáží pomoci sami, a že musí přiletět evropský dobrovolník, aby je naučil, jak si pomoci. Souhlasíte s tím?

Evropané odlétají do Afriky kvůli katarzi – kvůli jakémusi emočnímu uvolnění na základě převládajících okolností v Africe. Poukazuji na to, že výzvou, které Afrika čelí, je spíše otázka globální systémové architektury (financování, obchodování, standardy, subvence, podniková pravidla, duševní vlastnictví atd.). A nikoli vzdělávání jako takové.

Navrhuji, aby se Evropané zaměřili na strukturální důvody, proč Afrika navzdory svým obrovským lidským a přírodním zdrojům zaostává. Energie dobrovolnictví se obvykle zaměřuje na důsledky, nikoli na příčiny.

Jaký máte názor na projekt Adopce na dálku? Když Evropan nebo Američan posílá keňským rodičům peníze, aby jejich dítě mohlo vystudovat? Částka pokrývá školné (pokud není zdarma), pomůcky a povinnou školní uniformu. Mnoho rodin v Keni si prý nemůže dovolit hradit učebnice, školní uniformu nebo poplatek a příspěvek na zkoušky.

Projekt adopce na dálku narušuje možnosti poskytování keňských veřejných služeb. Keňané platí daně a musí dostat služby. Program adopce na dálku by fungoval, pokud by se snažil zavést jedinečný a konkurenceschopný prvek produktivity, který chybí v existující keňské infrastruktuře veřejného sektoru. V kontextu našeho rozhovoru nejsou peníze problémem, který by Africe bránil, jsou to omezené příležitosti a neschopnost vlády dostát svým závazkům.

Jsou opravdu státní školy přeplněné a nabízejí nekvalitní vzdělání?

Prošel jsem státním školským systémem a myslím si, že se vyznačuje vysokým standardem. Je to dynamické pole. Státní školy poskytují standardní vzdělání a její absolventi v průběhu let prokázali kompetence po celém světě.

Co si myslíte o mikrokreditových projektech?

Zaměřují se na růst klientely mikroúvěrů, ale nedaří se jim rozvíjet jedinečnou základnu produktivity, která by jejich absolventům umožnila vydělat hodně peněz. Bohužel se tak rozšiřuje zadluženost na rozdíl od rostoucích příjmů.

Co si myslíte o keňských neziskových organizacích?

Vyplňují mezeru v líných a nepřístupných systémech veřejné služby.

Jaký je největší potenciál Keni? Proč Keňa nepotřebuje rozvojovou pomoc?

Velký potenciál Keni spočívá v jejím vzdělaném lidském kapitálu, země slouží jako brána do východní a střední Afriky a zvyšuje rozvoj strategické infrastruktury, která může sloužit tomuto regionu.

Keňa spoléhá na pomoc jednoduše proto, že se o její veřejnou politiku nadále zajímají dárcovské země. Keňská veřejná politika je do značné míry financována dárci.

Co by tedy měly západní země udělat místo pomoci? Jaká cesta tedy Keni pomůže?

Západní země mají málo, co mohou udělat – uvízly ve svých starých zvycích. Keňa by měla studovat čínský model, jak získat cílenou a produktivní populaci, která má kulturní orientaci na podnikání. Západ nemá zájem na tom, aby se Keňa orientovala navenek, chce si zachovat dědictví 54 národních států, které vytvořily v Africe. Západní země mohou pokračovat v tom, co dělají, je na Keni, aby rozšířila své obzory nad světonázor Západu.

Myslíte si, že vyspělé země skutečně chtějí pomoci Africe, nebo si uvědomují, že díky své pomoci ji udržují na nich závislou, a mohou jí tak bránit postavit se na vlastní nohy? Možná se obávají, že pokud by byla dána vůle vzájemnému obchodu, evropské ceny by nemohly konkurovat africkým.

Nemyslím si, že Afrika vděčí za svůj rozvoj tomu, co si vyspělé země myslí nebo chtějí. Afrika by měla zůstat vzhůru a studovat strategické hry pro rozvinuté země a poté jim čelit v zájmu afrického lidu.

Jaké aktivity v současnosti v Keni probíhají? Aktivity, které by mohly v nadcházejících letech přinést pozitivní změny?

Jedná se zejména o zájem Keni o digitalizaci.

V Evropě se hodně mluví o migraci Afričanů do Evropy. Opravdu po tom Afričané touží?

Lidé historicky migrují, aby získali nové příležitosti. Evropané migrovali do Ameriky, do Austrálie a do částí Afriky. Podobný instinkt pohání i Afričany, není pro africký lid jedinečný.

Jak hodně epidemie COVID poškozuje Keňu?

COVID-19 negativně zasáhl Keňu s více než 1600 úmrtími, ekonomický růst zpomalil z 5,4 % na 1 %, byl omezen cestovní ruch a na nějakou dobu byly zavřeny i školy. Společnosti propouštějí zaměstnance a zdroje příjmů se zmenšují.

Co si myslíte o současném působí Číny v Keni / v Africe? Podle některých názorů se jedná o novodobý kolonialismus. Velkým problémem je také rostoucí zadlužení Keni Číně, nemyslíte?

Angažovanost Číny v Keni a v širším smyslu v Africe je zdrojem příležitostí podobným způsobem, jakým se Čína angažuje i v dalších zemích. Rostoucí role Číny jako obchodního a věřitelského partnera pro Afriku se zjevně týká tradičních aktérů na Západě. Data však ukazují, že Afrika představuje méně než 5 % čínského celosvětového obchodu ve výši 4 bilionů dolarů – jinými slovy, Afrika si ještě musí z Číny získat náležitou pozornost. Zajímavé zde je, že tradiční globální obchodní systém Západu zachycuje pouze necelých 3,5 % africké obchodní účasti (těchto 3,5% by byly převážně západní společnosti působící v Africe). Je příliš brzy nahlížet na Čínu jako na postupující koloniální přístup.

Pokud jde o dluh – největší výzvou pro Keňany a Afričany není ani tak dluh, ale korupce. Problémem není Čína, velkým problémem je keňský a africký úředník, který chce řešit osobní krátkodobé zájmy namísto dlouhodobých veřejných zájmů. Čína se jednoduše připojuje k historickému kontinuu vztahů mezi Keňou a východní Afrikou s Araby, Portugalci, Indy, Brity a Američany. Otázku keňského dluhu vůči Číně zatemňuje již existující keňský dluh vůči západním zemím. Naléhavá je zde otázka, zda jsou keňští vůdci připraveni na to, aby země mohla zaplatit své dluhy a zůstat hodna úvěru.

Zaujal vás tento článek? Další najdete na blogu Afročtení.

www.hindrakova.cz, www.africkepribehy.cz

Sdílejte ...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá k analýze návštěvnosti tzv. cookies. Cookies můžete ve svém prohlížeči vypnout. Setrváním na tomto webu souhlasíte s používáním cookies. Více