Miloš Balabán: Zbožné přání

Praha 24. února 2021

Pohled na covidové Česko příliš optimismu nevzbuzuje. Jipky jsou zatíženy víc než kdykoli předtím. Britská mutace covidu kosí už i mladší ročníky. Na infekčním odděleních leží i dvacátníci a umírají čtyřicátníci. Ke třem uzavřeným okresům mohou přibýt i další.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný varoval, že když se nemocnice dostanou do situace, kdy budou muset zastavit veškerou jinou než intenzivní péči, musela by se přijmout drakonická opatření. Je krátká doba na to, aby lidé začali dodržovat platná opatření a projevil se účinek.

Spoléhat se na to je dost možná už jen přáním. Debata o otevírání obchodů ukazuje, že řada lidí a podnikatelů žije spolu s většinou ústavních soudců v nějakém jiném, bezvirovém světě. Nemocnic sice ještě mohou mít nějakou minimální lůžkovou kapacitu, avšak schopnost zdravotnického personálu, lékařů a sestřiček dlouhodobě pracovat ve vražedném tempu a ve stresu není neomezená.

Před rokem se zatáhlo za záchrannou brzdu za pět minut dvanáct a vyplatilo se to. Nyní, kdy už jsme poučenější i kvůli drahým chybám, převažuje váhání. Do totálního lockdownu, který by nám zřejmě pomohl zastavit pandemickou spirálu, se nikomu moc nechce. Je to přirozené. Dramatické omezení pohybu by muselo být dramaticky finančně kompenzováno, aby to lidé byli ochotni akceptovat. A také – co na to ústavní soudci, chtělo by se dodat kousavě.

Nezávidím vládě a celé politické reprezentaci, jak si s tímto bolehlavem poradí. I když mě napadl jeden scénář: premiér ve společnosti šéfů všech parlamentních stran oznámí národu, že teď nastane na chvíli čas churchillovského „potu, krve a slz“, abychom zabránili nejhoršímu.

Politika „čím hůře pro vládu, tím lépe pro opozici“ by se na čas uložila k ledu. Senátoři by se na chvíli přestali stavět do fronty k Ústavnímu soudu nebo by opustili myšlenku na to, jak navzdory široké dohodě torpédovat pandemický zákon.

Zachránily by se tím zdraví a životy mnohých lidí. A to by mohla docenit i dnešní opozice, který chce brzy vládnout.

Uznávám, že dočasný proticovidový smír je jen zbožné přání. Otázka, co si počneme s gradující krizí, ale zůstává.

Publikováno v deníku Právo.

(Autor je bezpečnostní analytik)

Sdílejte ...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá k analýze návštěvnosti tzv. cookies. Cookies můžete ve svém prohlížeči vypnout. Setrváním na tomto webu souhlasíte s používáním cookies. Více