Kysané zelí patří do české kuchyně odjakživa. Skvěle podporuje imunitu a je bohatým zdrojem vitamínu C

Praha 10. října 2020

Podzimní období je tady a naše tělo musí čelit častým výkyvům venkovních teplot. Je tedy na místě dostatečně posilovat obranyschopnost organismu, tzv. imunitu. Kvalitní kysané zelí je ideální volbou.

Imunita organismu je schopnost těla udržet optimální prostředí pro všechny životní funkce. Musí neustále kontrolovat struktury vlastního těla. Pokud dojde k jejich poškození, musí na ně reagovat. Během podzimních měsíců je tedy velice důležité podporovat imunitu. Tou nejjednodušší a zároveň nejlepší formou je pravidelná konzumace například kvalitního kysaného zelí.

Bez zelí si navíc českou kuchyni lze jen těžko představit. Je nejen skvělou přílohou, ale dokonale se hodí i do různých druhů salátů. Oblibu v zelí měly už všechny naše prababičky. Důvod je prostý. Zelí obsahuje obrovské množství vitamínu C, především pokud se rozhodneme pro zelí kysané[1].

„Produkty zeleniny, které byly přirozeně zkvašeny tzv. mléčným kvašením, jsou velmi blahodárné pro tělo jako celek a pro imunitu zvláště. Přirozené biologické procesy, které zprostředkují mikroorganismy při mléčném kvašení, zvyšují stravitelnost zeleniny a obohacují ji o další cenné látky (vitamíny, stopové prvky). Zkvašené potraviny však především obsahují samotné bakterie mléčného kvašení, které působí blahodárně na slizniční i systémovou imunitu. Tyto mikroby označujeme jako probiotika. Zkvašenou zeleninu lze velmi doporučit s cílem podpory imunity,“ říká profesor Jan Krejsek z Fakultní nemocnice v Hradci Králové[2].

Dnešní způsob výroby kysaného zelí údajně převzali ve středověku Slované od Tatarů a předávali jej pak dále svým západoevropským sousedům. Mnoho mořeplavců, během svých dlouhých cest, podporovalo svou imunitu právě kysaným zelím, které jim v podpalubí vydrželo dlouhé měsíce. Kysané zelí prokazatelně podporuje imunitní systém a stimuluje nervy a mozek. Zároveň zlepšuje náladu, koncentraci a díky vysokému obsahu mléčných bakterií podporuje trávení. Dále je bohatým zdrojem vitaminu C, skupiny B, K a minerálů, jako je draslík, vápník, fosfor, síra a hořčík. Při kvašení se navíc tvoří látka cholin, která přispívá k normální funkci jater[3].  

Pokud si chce člověk připravit vlastní kysané zelí, není to vůbec nic složitého. Je potřeba předem pořídit několik pomůcek (kruhadlo a kameninový sud s miskou, tzv. „zelák“).

Ingredience na přípravu 10 kg klasického kysaného zelí:

  • 10 kg hlávkového zelí (dle chuti buď červené, nebo bílé)
  • 150 g soli (důležité je přidávat sůl postupně a průběžně ochutnávat)
  • 15 – 20 g kmínu (zhruba polovina maloobchodního balení kmínu, maximálně jedno celé balení)

Každou hlávku kvalitního hlávkového zelí rozpůlíme a odstraníme košťál. Následně každou půlku nakrouháme. Nejlepší volbou je kruhadlo. Dříve se zelí krouhalo klasicky do necek. Dnes můžeme krouhat zelí například do vany – ulehčíme si tak následně práci s úklidem. Během krouhání je důležité průběžně zelí prosolovat a posypávat kmínem. Sůl a kmín se tak dostanou rovnoměrně všude. Jakmile máme poslední zelí nakrouhané, vše důkladně promícháme a necháme několik minut odležet. Následně zelí zbavíme přebytečné vody „vyždímáním“ v ruce. Dříve se zelí šlapalo, což můžete také zkusit. Takto upravené zelí se vloží do „zeláku“ a pořádně umačká. Zelí je třeba shora zatížit, aby postupně v průběhu kvašení pouštělo šťávu. K tomu skvěle poslouží čisté prkénko a kámen. Na kameninový sud položíme misku a okraj vyplníme vodou. Sud přesuneme do chladnější místnosti, ideálně do sklepa. Po zhruba 6 – 8 týdnech je kysané zelí hotové a takto upravené zelí, v „zeláku“ a chladné místnosti (například ve sklepě), vydrží i několik měsíců.

Pro mnoho zemí Evropské unie má zelí nezastupitelnou roli. Vedle České republiky a Slovenska patří zelí do tradičních pokrmů například v Německu, Rakousku, Maďarsku či Skandinávii.

Více informací na: www.zrozeno.eu

Martin Janů, PR manager

O projektu „Zrozeno v EU“

Projekt Zrozeno v EU je informačním a edukačním projektem Agrární komory ČR. Cílem projektu je informovat širokou veřejnost o kvalitě produkce potravin ve státech Evropské unie. Projekt Zrozeno v EU zahrnuje 5 hlavních kategorií potravin: maso a masné výrobky, mléko a mléčné výroby, ovoce a zelenina, oleje a neposlední řadě vína. Komunikační aktivity jsou zaměřeny na české a slovenské spotřebitele. Projekt Zrozeno v EU podpořila finančně ze 70 % Evropská unie.


[1] https://zucm.cz/unie/sekce-kysaneho-zeli/o-kysanem-zeli

[2] Prof. RNDr. Jan Krejsek, CSC

[3] https://www.pharmapoint.cz/jak-byt-a-zustat-fit/na-co-drahe-vitaminy-kdyz-mame-obycejne-zeli/

Sdílejte ...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá k analýze návštěvnosti tzv. cookies. Cookies můžete ve svém prohlížeči vypnout. Setrváním na tomto webu souhlasíte s používáním cookies. Více