Známí a neznámí sousedé

Praha 3. října 2017

Co víme o svých sousedech? Pokud si nepotrpíme na sběr různých drbů či (ne)zaručených zpráv, pak, přiznejme si, zvláště ve velkých městech mnohdy  známe sotva jejich příjmení. V lepším případě máme povědomost kde pracují nebo zda to jsou hlučné či tiché partaje.

Potkáváme se u výtahů, na ulicích. Míjíme se tu se zdvořilým pozdravem, tu lhostejně, beze slova. Přitom někdy by stačilo malé zastavení, pár přátelských slov či úsměv a my bychom mohli nakouknout do světa jedince, jenž zásluhou své minulosti, osudu, vzdělání, pevné vůle stojí za poznání.

U holýšovských hospodských stolů při rozhovorech s pamětníky občas padala jména, která se posléze objevovala v archivních dokumentech, vyplouvala ze starých novinových výstřižků, ze vzpomínek přímých účastníků nejrůznějších událostí. Často jména bez tváří, životopisů a životních příběhů. Jen málokdo za vyřčeným příjmením viděl konkrétního člověka. Někdo si vzpomněl, že pan doktor Linhart mu kdysi přišil téměř utržený prst, jiný zase u kohosi viděl album fotek od Tobrúku. Kdosi si vybavil, že jméno Wrba se údajně objevilo v souvislosti s jeho službou na palubě válečné lodi Bismarck.

Řadila se další a další jména. Mezi nimi také známá širší veřejnosti: herec Oldřich Vlach, herečka Štěpánka Haničincová, předválečný sociální demokrat Josef Štáhl, četař Jan Štula, válečný veterán československé armády, bující na západní frontě… Slovo dalo slovo a zrodil se nápad pustit se do projektu Známí a neznámí sousedé. Zahrnoval nejen obyvatele Holýšova, ale také jeho okolí.

Zásluhou aktivních učitelek místní školy a „jejich nikdy neutuchajícího nadšení pro vše nové a zajímavé“ – Moniky Lerchové a Hany Schröpferové – se do něj zapojili také zdejší žáci. Díky příspěvkům, které později hodnotila porota, na světlo vyšly zajímavé informace, fakta, doplňující nejen obraz Holýšova. Almanach, který  vznikl, mimo jiných zahrnuje rovněž práce těch, kteří se do projektu zapojili. Obohacen o dobové fotografie, vznikl za výrazné finanční podpory města.

Zajímavý je projekt i publikace. Neméně pozoruhodný je rovněž jeden velice důležitý fakt. Tvůrcům nešlo o to postavit vedle sebe nebo snad dokonce proti sobě životní příběh válečného veterána Jana Štuly s téměř neuvěřitelným osudem mladého vojáka wehrmachtu Huberta Otta či život sociálního demokrata Josefa Štáhla a válečného starosty A. A. Stöhra. Jak zdůrazňuje jeden z účastníků a realizátorů nápadu, „jsem toho názoru, že historické události, které v minulosti proběhly, nelze již žádným způsobem vrátit zpět. Lze je již pouze pravdivě a co nejpřesněji popsat a především se z nich poučit“.

Někoho z čtenářů (možná) pohorší, že na některých uveřejněných snímcích zůstala válečná označení jednotek, vyznamenání a insignie německých vojsk. Ořezávání fotografií a preparování znaků tvůrcům přišlo pokrytecké, neboť podávají svědectví o době, v níž vznikly. O době, které se ani Holýšov nemohl vyhnout. Jejich použití v almanachu má, jak zdůrazňují, čistě dokumentární charakter.

Holýšovský projekt je významným příspěvkem k poznání regionální minulosti a rozhodně zasluhuje ocenění. Není ukončen.

Každý, kdo má nějaký návrh, podnět, jej může podat na e-mailovou adresu: jenykholysov@seznam.cz.

Jana Vrzalová

 

Sdílejte ...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá k analýze návštěvnosti tzv. cookies. Cookies můžete ve svém prohlížeči vypnout. Setrváním na tomto webu souhlasíte s používáním cookies. Více