Zoo Praha představila projekt chovu koní Převalského na Dívčích hradech

Praha 25. července 2017

Za dva roky se na Dívčích hradech budou prohánět poslední divocí koně, kteří přežili do našich dob – koně Převalského. Nový projekt jejich chovu na ploše téměř 20 ha dnes přímo na místě představili zástupci Zoo Praha, magistrátu hl. m. Prahy a městských částí.

„Koně Převalského bývali dříve označováni jako prakoně a využití části náhorní plošiny Dívčích hradů tak nepostrádá určitou symboliku. Právě zde si v dávné minulosti měly ženy vystavět hradiště a vést odtud Dívčí válku,“ říká ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek a doplňuje: „Nejde jen o to, že získáváme další prostor pro chov koně Převalského, na jehož záchraně a návratu do přírody se významně podílela a podílí naše zoologická zahrada. Vypásání vegetace koňmi by v této lokalitě mělo vést k obnově původních společenstev rostlin a živočichů.“

Magistrát hl. m. Prahy na projekt chovu koní Převalského na Dívčích hradech pro letošní rok uvolnil investici ve výši 6,5 milionu korun. „Tato lokalita potřebuje oživit a revitalizovat. Chov koní Převalského je skvělým řešením a věříme, že Pražané se na ně budou chodit rádi dívat. Zcela jistě tak dojde k zatraktivnění místa, jež se nachází v bezprostřední blízkosti Prokopského údolí,“ říká Petr Dolínek, náměstek primátorky hl. m. Prahy.

„Oblast Dívčích hradů přináší ideální podmínky stepního charakteru pro chov koní Převalského. Jsem velmi rád, že Praha 5 získala další volnočasovou atrakci pro občany i turisty a doufám, že se novým obyvatelům bude u nás líbit a budou se zde cítit jako doma,” raduje se z plánů Pavel Richter, starosta Prahy 5.

Podobné pocity má také starosta Prahy 4 Petr Štěpánek, který projekt inicioval: „Koně Převalského pomohou na dohled Vyšehradu udržet a rozšířit unikátní stepní společenství. Kůň byl v Čechách v pleistocénu běžným zvířetem a do české krajiny stále patří.“

„Podle plánu návštěvníci uvidí první převaláky na pastvě na Dívčích hradech zhruba za dva roky a bude se v první fázi jednat o tři až pět klisen,“ říká zoologický náměstek Zoo Praha Jaroslav Šimek a dodává: „Tento čas je potřebný k vybudování ohrady a zázemí. Zároveň během této doby dostatečně vzroste vegetace.“

 „Ve výběhu budou nově vysazeny remízky, bude zde přístřešek pro koně a objekt zázemí s dvorky. Pro návštěvníky zde budou bezbariérové vyhlídky a rozhledna,“ popisuje architekt Radim Karásek ze společnosti ARW pb, která připravuje projekt výstavby všech objektů, a dodává: „Asymetrické formy a ekologický charakter staveb byl inspirován neobyčejným příběhem návratu koně Převalského zpět do volné přírody.“

Lidé, kteří v budoucnu na Dívčí hrady zamíří, budou moci koně pozorovat ze všech stran a sledovat, jak se jim zde daří. Půjde-li vše podle plánu, pak by ke klisnám měl přibýt i chovný hřebec a návštěvníci by se tak v budoucnu mohli těšit i na stádo s hříbaty.

www.zoopraha.cz

Historie chovu koně Převalského v Zoo Praha

Příběh pražské zoologické zahrady je velmi úzce spjat s koňmi Převalského. První chovný pár, hřebec Ali a klisna Minka, přišel do Zoo Praha 4. října 1932. O rok později se jim zde narodilo první hříbě. K dnešnímu dni přišlo na svět v pražském chovu již 234 koní Převalského.

Zatímco na přelomu 19. a 20. století se ve středoasijských stepích a polopouštích proháněla stáda těchto divokých koní, v dalších desetiletích jejich počty ve volné přírodě dramaticky klesaly. Naštěstí na počátku 20. století se jich několik dostalo do chovů v zoologických zahradách a také do Československa. Ve 20. letech byli na školní statek v Netlukách díky prof. Františkovi Bílkovi dovezeni zakladatelé pražského chovu – hřebec Ali a klisna Minka. Tento pár byl v roce 1932 přestěhován do Zoo Praha.

Posledním divokým koním se v Praze dařilo a jejich počet se díky úspěšným odchovům hříbat zvyšoval. Jenže po 2. světové válce zbyla pouze dvě chovná stáda, v Československu a v Mnichově. Začalo být zřejmé, že bez cílené spolupráce se druh nepodaří zachránit, jelikož počty koní Převalského žijících ve volné přírodě  i nadále strmě klesaly.

Při snaze zabránit nejhoršímu se do Mongolska vypravil v roce 1959 také tehdejší ředitel pražské zoologické zahrady JUDr. Cyril Purkyně. Snažil se pochopit situaci a ověřit si aktuální stav populace žijící ve volné přírodě. Jeho poznatky se vzápětí ukázaly jako velmi důležité a zazněly na mezinárodním sympoziu konaném tohoto roku v Praze. Zde padlo také rozhodnutí, že Zoo Praha bude pověřena vedením celosvětové plemenné knihy koně Převalského.

Ač ze setkání vzešlo mnoho podnětů, jak poslední divoké koně zachránit, už se nepodařilo odvrátit jejich vymizení z volné přírody. Poslední kůň Převalského byl v přírodě spatřen v červnu 1969. Následně byla stáda chována pouze v lidské péči.

Pražský chov se postupně rozrůstal, a to i díky statku v Dolním Dobřejově, který darovala paní Emilie Truhlářová pražské zoo v roce 1981. Z něj postupem let vznikla chovná a aklimatizační stanice a první koně Převalského sem přišli v roce 1993. Od té doby chová Zoo Praha „převaláky“ na dvou místech.

Spolu s úspěšným chovem posledních divokých koní v lidské péči se objevovaly myšlenky a snahy o jejich návrat do volné přírody. V 90. letech proběhly ve spolupráci se zahraničními organizacemi první transporty. Zoo Praha se do návratu koní do jejich původního domova zapojila již v roce 1995. Do roku 2000 tak činila prostřednictvím zahraničních transportů.

O šest let později začala Zoo Praha spolupracovat s přísně chráněnou oblastí Gobi B v západním Mongolsku. Od roku 2011 organizuje pražská zoologická zahrada přepravu „převaláků“ ve spolupráci s Armádou ČR. První z transportů mířil do Chomin talu a další již směřovaly přímo do Gobi B. Letos se uskutečnil již sedmý transport a do západního Mongolska pražská zoologická zahrada dopravila celkem 31 koní. Sedmadvacet jich putovalo z Česka a další čtyři pak vnitromongolským transportem v roce 2016.

Nová lokalita Dívčí hrady, jež je určena pro chov koní Převalského, tak opět pomůže napsat další řádky příběhu posledních divokých koní v Česku. Do dnešního dne se v pražském chovu narodilo celkem 234 hříbat a letos by měly přibýt ještě další dvě.

 

Sdílejte ...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá k analýze návštěvnosti tzv. cookies. Cookies můžete ve svém prohlížeči vypnout. Setrváním na tomto webu souhlasíte s používáním cookies. Více