Rekonstrukce bitvy u Zborova v Milovicích

Milovice 9. července 2017

V sobotu 8. července 2017 se bývalé vojenské cvičiště změnilo v bitevní pole, kde se uskutečnila rekonstrukce bitvy u Zborova. V okopech „zalehlo“ proti sobě dvě-stě mužů v dobových uniformách z roku 1917. Rekonstrukce bitvy se účastnili  nadšenci z České republiky, Slovenska, Polska, Ukrajiny a Ruské federace.

Samotné ukázce předcházel pietní akt na vojenském hřbitově, kde starosta města Milovic Milan Pour, další zástupci sousedních měst a organizací položili věnce a kytice k památníku. Aktu se zúčastnili i zástupci Česko-italské  asociace vzpomínek A.R.M.I a Svazu důstojníků a praporčíků AČR. Na tomto hřbitově je pochováno přes 6000 vojáků, kteří tady byli internování za I. světové války.

Na Hakenově stadiónu  si mohli návštěvníci prohlédnout ukázky dobové výzbroje a výstroje, nebo výcvik vojenských jednotek. K prohlédnutí  byl na Milovickém nádraží přistaven i Legiovlak. Na Radnici města si návštěvníci  prohlédli výstavu fotografií “Československé legie v Rusku v letech 1914 – 1920“. Děti si mohly zasoutěžit ve střelbě ze vzduchovky a dalších branných disciplínách.

Memento sobotního dne – Rekonstrukce bitvy u Zborova  začala ve 14:00 hod. Diváci si mohli v pěti liniích zákopů připomenout  události z 2. července 1917, kdy v této bitvě zvítězila početně slabší a hůře vyzbrojená  československá brigáda proti velice dobře vyzbrojeným a důkladně opevněným  vojskům nepřítele.  Do boje se zapojila i obrněná vozidla  a dobové letouny – dvouplošníky. Po ukončení bitvy si někteří zájemci  prohlídli zákopy  a vojenskou techniku.

Svetozár Plesník

 

Bitva u Zborova (1 – 2. července 1917) představovala součást tzv. Kerenského ofenzivy a představovala první významné vystoupení Československých legií na východní frontě. Úspěch československých jednotek byl natolik výrazný, že ruská prozatímní vláda   poté zrušila veškerá omezení na formování nových jednotek z českých a slovenských zajatců.

Průběh bitvy  – Československá střelecká brigáda o síle asi 3500 mužů (1. střelecký pluk „Mistra Jana Husa“, 2. střelecký pluk „Jiřího z Poděbrad“, 3. střelecký pluk „Jana Žižky z Trocnova“) dosáhla úspěchu na vedlejším směru v rámci Kerenského ofenzívy, když prorazila přes čtyři linie rakousko-uherské armády  až do hloubky asi 5 km a získala velký počet zajatců a válečného materiálu. Proti Československé střelecké brigádě zde stály část 86. pěšího pluku a 6. pěšího pluku 32. uherské pěší divize a rakouské pěší pluky č. 35 (plzeňský)  a č. 75 (jindřichohradecký) z 19. pěší divize o síle asi 5500 mužů, dobře vystrojených a výborně vyzbrojených. Oproti tomu Čs. střelecká brigáda měla velmi slabou výzbroj, nedostatek kulometů a zcela nedostatečná byla i výstroj. Ztráty Čs. střelecké brigády byly 185 padlých a zemřelých následkem zranění a asi 700 zraněných. Krvavý byl i polední boj o Mogilu, opevněné návrší držené maďarským plukem. Tam padla většina českých a slovenských legionářů.

 

 

Sdílejte ...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá k analýze návštěvnosti tzv. cookies. Cookies můžete ve svém prohlížeči vypnout. Setrváním na tomto webu souhlasíte s používáním cookies. Více