ZOO Praha – Expozice pand velkých

Praha 8. června 2017

Málokteré zvíře vzbudilo takový zájem už pouhou zmínkou, že by mohlo do Zoo Praha zamířit. Panda velká najde v Praze domov v novém expozičním komplexu, který bude situován v místě stávající expozice ledních medvědů a přilehlého výběhu klokanů. Součástí komplexu bude také expozice pro vzácný druh primátů – langurů čínských, tzv. „zlatých opic“. Celkové náklady na vybudování expozice, jejíž součástí bude i čínská restaurace, by měly být 200 milionů korun. V urbanisticko-architektonické soutěži zvítězil projekt společnosti AND. Autoři návrhu jsou Ing. arch. Vratislav Danda, Ing. arch. Pavel Ullmann, Ing. arch. Jaromír Kosnar, Ing. arch. Josef Klika a Ing. arch. Radovan Kupka. 

Panda velká patří mezi nejatraktivnější a nejznámější zvířata na světě. V červeném seznamu IUCN je vedena jako „Zranitelný“ druh a zároveň se stala symbolem ochrany fauny na celém světě. V logu ji má i organizace WWF (Světový fond na ochranu přírody). Doposud byla panda velká dlouhodobě chována v Evropě pouze v metropolitních zoo s dlouhou tradicí. Návštěvníci ji tak mohli vidět pouze ve Vídni, Londýně, Paříži, Moskvě, Madridu či Berlíně. Mimo Čínu ji chovalo jen 13 zoologických zahrad, v Evropě pak šest výše zmíněných. Naštěstí se v posledních pěti letech trend mění a do chovu se zapojují i progresivní mladé evropské zoo, jež se nezalekly náročnosti projektu.

Příchod pand velkých do Zoo Praha bude velkou senzací a očekává se prudký nárůst návštěvnosti. Například v belgické Pairi Daiza Zoo v Cambronu vzrostla návštěvnost po otevření expozice o 40 %, meziročně pak o 12 %. I s ohledem na tato čísla pražská zoologická zahrada chystá pro tento druh velkorysé návštěvnické prostory.

Pandy velké preferují solitérní způsob života, proto budou venkovní výběhy i vnitřní expozice poskytovat individuální prostory pro samce a samici. Ty však bude možné propojit. Zároveň nový domov v Praze nabídne pandám prostředí, které bude rozmanité, s co nejvíce prvky na rozptýlení. Venkovní výběh bude rovněž členitý a kopcovitý. Zároveň zde bude dostatek trávy a vegetace, jež pomůže udržet příznivé chladnější mikroklima. K ochlazení bude sloužit také brouzdaliště a potok, v němž se budou moci pandy osvěžit.

Celá expozice je koncipována tak, aby měl návštěvník dobrý výhled na zvířata, ať se budou pohybovat kdekoliv. Život ohrožených pand lidem přiblíží také multimediální prvky ve 2D i ve 3D umístěné v expozici.

Panda velká však nebude jediným vzácným obyvatelem tohoto komplexu. Spolu s ní zde najde domov také „zlatá opice“, neboli langur čínský a Zoo Praha bude jedinou zoologickou zahradou mimo Asii, která jej bude chovat.

Venkovní expozice langurů bude obsahovat nejrůznější šplhací konstrukce  a parkosy, nebudou chybět ani kmeny, aby opice měly dostatek příležitostí k pohybu.

Nedílnou součástí areálu pand velkých bude též čínská restaurace s kapacitou  80 až 100 hostů. Z její venkovní terasy bude výhled na panorama Prahy a také na venkovní výběh pand velkých.

Panda velká (Ailuropoda melanoleuca)

Biotop: horské lesy

Potrava: bambus

Velikost: tělo 1,2–1,8 m, ocas 10–16 cm

Váha: 70-120 kg

Rozmnožování: březost 195–265 dní, počet mláďat: 1–2

Je jedním z nejznámějších zvířat. Stala se symbolem Číny i ochrany ohrožených druhů po celém světě. Po staletí bylo její postavení mezi šelmami nejasné. Nyní je považována za zástupce čeledi medvědovitých a jejím nejbližším příbuzným je jihoamerický medvěd brýlový. Nápadné černobílé zbarvení pandy velké je mezi velkými savci unikátní, stejně jako je neobvyklá i její strava. Pandy žijí v šesti pohořích v oblastech Sichuan, Gansu a Shaanxi, v nadmořských výškách od 1 200 do 4 100 m. Najdeme je zde v lesních porostech, kde je podrost tvořen různými druhy bambusů. Vyskytují se na svazích nevhodných k obdělávání, přičemž preferují mírně svažitá a vlhká místa. Téměř výlučnou potravou pand jsou bambusy, kterých konzumují téměř 60 druhů. Přednost dávají druhům s vyšším podílem bílkovin a menším množstvím vlákniny. V období pravidelného hromadného odumírání bambusů se snaží živit i jinou rostlinnou stravou, včetně zemědělských plodin. Při přijímání potravy pandy sedí a přidržují si stonky bambusu přední nohou, kterou mají modifikovanou. Jedna ze záprstních kůstek (sezamoid) u nich funguje jako šestý prst, nazývaný jako „falešný” anebo „pandin” palec. Díky němu si panda dokáže lépe bambus přidržovat.

Pandy jsou samotářské, obvykle obývají území o rozloze 5-15 km2. Od března do května se setkávají samci a samice a dochází k páření. Samice pak rodí po březosti o délce 3-5,5 měsíce 1 až 2 mláďata, ze kterých ale vychovává pouze prvorozené, které ji doprovází zhruba dva roky.

Populace pandy velké na konci minulého století dosáhla hranice, kdy byla zařazena v červeném seznamu IUCN do kategorie „Ohrožený” druh. Díky masivnímu ochranářskému úsilí, které eliminovalo pytláctví a zejména způsobilo rozvoj přirozeného prostředí pandy, je od první dekády našeho století trend populace vzrůstající, takže v roce 2016 mohla být panda překlasifikována do kategorie „Zranitelný” druh, což je dokladem efektivity její ochrany v Číně. Záložní populace pand v zoologických zahradách Číny dosahuje více než 425 jedinců. Pandy se zde daří pravidelně odchovávat, včetně druhých mláďat z vrhu. Chovatelé toho dosahují přikrmováním mláďat a jejich pravidelnou výměnou u matky. V zoo mimo Čínu žijí pandy pouze ve třinácti státech, z toho na evropském kontinentu zatím pandu velkou chová pouze jen šest zoologických zahrad.

Langur čínský (Rhinopithecus roxellana)

Biotop: horské lesy

Potrava: listy, jehličí, pupeny

Velikost: tělo 54-71 cm, ocas 52–76 cm

Váha: 10-15 kg

Rozmnožování: březost 165–190 dní, počet mláďat: 1

Langur čínský se často pro jeho barvu srsti označuje jako zlatý či jako „zlatá opice“. Dlouhá léta o něm nikdo v Evropě neuvažoval jako o žijícím tvorovi. Jeho podobizny zdobily čínské vázy, a proto byl považován za mystické zvíře. Že jde ve skutečnosti o reálné zvíře, se zjistilo, až když jeden obchodník přivezl v 19. století z východu jeho kůži. Druh následně popsal až Henri Milne-Edwards v roce 1870.

Langur čínský měří na délku (bez ocasu) přes 60 cm. Živí se rostlinnou potravou, kterou přizpůsobuje měnícímu se období. Nejčastěji se jedná o lišejníky, listy, jehličí a pupeny (ale nepohrdnou ani hmyzem či malými obratlovci). Languři žijí ve velkých tlupách, které se na zimu rozpadají do menších skupinek.

Languři čínští se vyskytují pouze v horských lesích západocentrální Číny v oblastech Gansu, Hubei, Shaanxi a Sichuan, kde jich žije pouze několik tisíc. Kvůli nízkému počtu ve volné přírodě byl langur čínský zapsán v roce 2008 na červený seznam IUCN do kategorie „Ohrožený“ druh.

www.zoopraha.cz

 

 

Sdílejte ...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá k analýze návštěvnosti tzv. cookies. Cookies můžete ve svém prohlížeči vypnout. Setrváním na tomto webu souhlasíte s používáním cookies. Více