Libor Michálek: Nahrávky neobsahují důkaz o nezákonném ovlivňování

Praha 9. května 2017

Vzhledem k tomu, že vrcholí emoce kolem nahrávek převažujícího monologu pana Přibila a převažujících otázek pana ministra financí, připravil senátor Libor Michálek  ne-emoční zamyšlení nad tím, jak mají vypadat opravdové důkazy o nezákonném ovlivňování.

 Whistleblowing nebo provokace? Najdi 5 rozdílů!

Když jsem před téměř 7 lety pořizoval jako ředitel na Státním fondu životního prostředí nahrávky rozhovorů s panem ministrem, jeho poradcem a jeho právníky, jednalo se o poslední možnost, jak zdokumentovat protiprávní nátlak, korupční nabídky. Nebylo tehdy jiného východiska. Ministr vnitra tvrdil, že neví u Policie o nikom, na koho bych se mohl s důvěrou obrátit. Premiér nereagoval na žádost o zapojení Bezpečnostní informační služby. Hrozil vyhazov při neplnění protiprávních pokynů.

Později Ústavní soud judikoval, že nahrávky si může zaměstnanec pořídit, pokud jej zaměstnavatel hodlá z organizačních důvodů propustit, ale z kontextu celé situace je patrné, že hlavním důvodem ukončení spolupráce jsou jiné důvody.

Kdopak to (hlavně) mluví?

Na nahrávkách z roku 2010 mluví hlavně tehdejší ministr životního prostředí nebo jeho poradce. Oba pánové měli zcela jasno, jak mají věci fungovat a ofenzivně mně vysvětlovali, co je potřeba udělat. Jednalo se o evidentní úkolování. Z kontextu rozhovorů bylo patrné, že pokud vše neproběhne podle zadání, ve funkci skončím.

Na zatím zveřejněných nahrávkách mluví v prvé řadě pan Přibil. Přichází s výčtem toho, jaké všechny materiály má a co s nimi hodlá podniknout. Pan Přibil téměř stále mluví. Pan ministr Babiš je v defenzivní roli a ani jednou neříká, že má pan redaktor dělat něco jinak, než on sám navrhuje. Občas sice ministr financí prohodí, že by s něčím počkal, ale ani jedna z jeho vět se nedá interpretovat  jako úkolování, co se má psát.

Shoda mezi „šéfem“ a podřízeným

Pan Babiš přiznal jako chybu, že se s redaktorem Přibilem vůbec sešel. Stala se ale ještě jedna chyba. V situaci, kdy pan redaktor mluví o tom, že v rámci redakce ještě jednu z kauz neřešil, se měl pan ministr zeptat: „Proč?“ Redaktor-whistleblower by totiž měl majitele oslovit až poté, co by se ukázalo, že šéfredaktor chce nějaké informace držet pod pokličkou.10
Ze zveřejněných nahrávek ale nevyplývá neshoda mezi redaktorem Přibilem a šéfredaktorem Pleslem nebo neshoda mezi redaktorem Přibilem a ministrem financí. Vypadá to tedy, že MF Dnes by psala tak, jak dosud psala, i kdyby žádná schůzka s panem Babišem neproběhla. O ovlivňování médií by se dalo mluvit, kdyby pan Babiš požadoval zveřejnění nebo utajení informací, které by standardně vedení deníku nezveřejnilo nebo netajilo

Neshoda mezi plánem a realitou

Když mě exministr Drobil tlačil v roce 2010 k tomu, abych poslouchal pana poradce a pana náměstka, dal jasně najevo, že pokud s nimi „shodu“ nenajdu, nezůstanu ve funkci. A jaká byla realita? Shoda mezi výhružkou na nahrávce a tím, co se později odehrálo.

Na nahrávce Marka Přibila se mluví o zveřejnění kompromitujících materiálů na ministra zdravotnictví Ludvíka, a to před březnovým sjezdem ČSSD. Od sjezdu ČSSD uplynuly 2 měsíce, od pořízení nahrávky možná 5 měsíců a stále nic. Nelze tedy mluvit o tom, že by měl pan ministr Babiš nějaký mediální plán a ten redaktorům  MF Dnes (neúspěšně) tlačil.

Žádný důkaz o ovlivňování klíčových osob

Když se udělá statistika dosud zveřejněných vět ministra financí z rozhovoru s panem Přibilem, drtivě převažují věty tázací. Pan Babiš se ptá na jména, na role zmiňovaných aktérů. Pan Přibil vlastně dělal panu Babišovi „nalejvárnu“, aby se v jednotlivých kauzách lépe orientoval. Místy pan redaktor klade otázku, aby  pan ministr vůbec něco řekl.

Úkolování MF Dnes ze strany pana ministra by muselo vypadat úplně jinak. Zadání práce Marku Přibilovi, naznačení, že pokud práci do voleb nestihne, bude muset proběhnout rozhovor s panem Pleslem ohledně výměny investigativního žurnalisty. Nic z toho z nahrávek nevyplývá. „Kauza nahrávky“ se tedy zdá jako účelově vykonstruovaná.

Odkrývání leváren

Závěrem ještě jeden podstatný rozdíl mezi slovy pana Babiše a exministra životního prostředí. Ministr financí dává na nahrávce najevo, že má zájem na odkrývání leváren. Připomínám, že to byl právě ministr financí, který spolu s ministrem spravedlnosti předložil ve Sněmovně návrh na ochranu whistleblowerů. Rovněž postup hnutí ANO při hlasování o novele zákona o registru smluv nasvědčuje zájmu odkrývat nehospodárné smlouvy. Pokud by ČSSD podpořila návrh na ochranu whistleblowerů, nebyl by střet zájmů takovým problémem, jak ho média vykreslují. Kdyby ministr financí dal jakýkoliv protiprávní pokyn, úředníci ministerstva by se bez obav ozvali. Pokud by TOP09 a ODS neprosadily vykuchání zákona o státní službě, nebyly by pochyby ani o nezávislém postupu Finanční správy.

http://blog.aktualne.cz/blogy/libor-michalek.php?itemid=29230&_ga=2.152156158.693779814.1494312244-1272052324.1494311362

 

Sdílejte ...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá k analýze návštěvnosti tzv. cookies. Cookies můžete ve svém prohlížeči vypnout. Setrváním na tomto webu souhlasíte s používáním cookies. Více