EkonomikaMaďarskoTuristika

Maďarsko je země pro dokonalý odpočinek v proslulých lázních a k poznávání historie

Budapešť/Praha  12. října 2020

Maďarsko je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě, který je  mnoha lidmi vnímán jako země specifického jazyka,  lázní, dobrého vína, ostrých jídel. Maďarsko je nejen země léčivých lázní, ale nachází se zde množství historických míst a kulturních památek.

Jeho novodobá historie je těsně spjata s českými, slovenskými, rakouskými i balkánskými dějinami.

Termální lázně Bük Bükfürdő jsou návštěvníky z České republiky velmi oblíbené, protože jsou dobře dopravně dostupné. Do Büku (Bükfürdő) na severozápadě Maďarska ročně míří tisíce návštěvníků z naší republiky. Přijíždějí se léčit, rehabilitovat, odpočívat, anebo jen za vodní zábavou. Bük, městečko žijící lázeňstvím, je připraveno uspokojit potřeby a zájmy návštěvníků všech věkových skupin.

Koncem 50. let minulého století byly v okolí malé obce Bük prováděny zkušební vrty. Místo očekávané ropy však vytryskl mocný pramen 60 stupňů Celsia horké vody. Balneologický rozbor prokázal vysoký obsah léčebných a zdraví prospívajících látek, takže se místo ropných souprav do Büku nastěhovali odborníci na, lázeňství   a v roce 1962 zde bylo uvedeno do provozu moderní lázeňské centrum – Bükfürdő.

Lázně Sárvár  – lázeňské a wellness lázně s vodní plochou 5000 m² jsou přímo k hotelu propojeny krytou vyhřívanou chodbou . Lázně nabízejí skutečné omlazení pro nejmenší a prarodiče rodiny, od malých dětí po prarodiče, každý může zažít plnou relaxaci, zábavu, relaxaci a uzdravení. Lázně přesahují rámec tradičních lázní, díky rodinnému designu je váš pobyt v Sárváru nezapomenutelný pro každého.

V lázeňském křídle lázní Sárvár hraje klíčovou roli relaxace. Lázeňské a dobrodružné bazény, oddělené od rodinného křídla, nabízejí nerušené chvíle a minuty relaxačního koupání. Hedvábná voda proniká tělem i duší, zapomíná každodenní starosti a je lékem na bolest kloubů a revmatických potíží.

Nejvýznamnější atrakcí Sárváru jsou bezpochyby dva druhy léčivých vod, které se zde nacházejí. Kolem města praskne léčivá voda 43 ° C z hloubky 1200 metrů a 83 ° C s vysokou slaností od 2 000 metrů.

Symbolem města Sarvár se stal renesanční zámek Nádasdy-vár. Tento zámek byl postaven v místech, kde kdysi stála středověká pevnost. Charakteristické jsou pro něho vstupní věže a obloukovité mosty, které vedou přes hradní příkop.

Hrad Nádasdy byl postaven v období 13.-14. stol. na místě předchozího hliněného hradu, pocházejícího z přelomu 9.-10. století. Během staletí byl několikrát přestavěn. V jedné z nejkrásnějších renesančních staveb země se dochovaly vzácné barokní nástěnné malby.
Hradní komplex tyčící se v srdci města není její dominantní stavbou. Nejčastěji je znázorňován věžové branou a obloukovým mostem přes hradní příkop. Je domovem Muzea Ference Nádasdyho a zároveň i kulturním centrem města.

Do hradu se dostaneme přes most vyloženým z červených cihel. Za branou se nachází arkádovitý vnitřní dvůr s vchodem do muzea. Po zdolání několika schodů se dostaneme do slavnostního sálu hradu, do auly, která je jednou z nejimpozantnějších barokních interiérů v Maďarsku. Na bočních stěnách se dochovaly vzácné fresky s výjevy ze Starého zákona, strop je zdoben malbami bitev. V muzeu jsou instalovány tematické expozice (historie, tiskárny, historie map, užité umění). Stále se rozšiřující sbírka Husary je nesmírně vzácná.
Do knihovny Sylvester a kulturním středisku se dostaneme přes uzavřený dvůr v Tavria nepravidelného pětiúhelníku. V budově boa zřízena Galeria Arcis, její dočasné výstavy jsou domovem tvorby domácích a zahraničních umělců.

Hévíz  – leží západně od Balatonu a severně od Kis Balatonu, severozápadně od Keszthely.

Historie místa sahá až do pravěku. Léčebné účinky lázní byly zřejmě známé již starým Římanům, což naznačují římské mince nalezené v jezeře. Během stěhování národů jej využívaly i slovanské a germánské kmeny.

V Hévízu se nachází největší termální jezero na světě  – Hévízi-tó.. Je vhodné ke koupání, které si hosté mohou díky středozemnímu klimatu a krásně teplé vodě bohaté na minerály užívat celoročně.

Jezero o rozloze 4,4 hektarů je napájeno v hloubce 38 metrů termálním pramenem, obsahujícím sloučeniny síry, rádia a nerostných látek, tak mohutným že celý obsah jezera se během 72 hodin zcela vymění. Voda je v zimě 23-25 °C teplá, v létě dosahuje až 33-36 °C a neustále proudí jednak pomalu zleva doprava a zároveň zdola nahoru, jelikož zde působí zdvih teplé vody a ochlazená klesá a odtéká.

Kromě léčebných účinků jezerní vody nabízí ubytování v Hévíz i všechno ostatní, co je potřeba k dokonalé dovolené: od kultury přes kulinářské zážitky, vodní sporty až po místní víno, túry, dokonce i let balónem nad vrcholky stromů.

Byli to Římané, kteří jako první objevili „tekoucí teplý pramen“, který až do dnešního dne každých 72 hodin znovu naplní jezero čerstvou vodou. Hévíz byl v průběhu dějin živým a prestižním léčebným střediskem s hojností festivalů, dobovou architekturou a oplývající nepřekonatelnou přírodní krásou.

Ani dnes nenajdete mnoho míst, kde můžete celoročně relaxovat – a zároveň se nadnášet! – v termální vodě (bez ohledu na sezónu má vždy více než 23 °C), která má aktivní účinky na zdraví. V zimě má dokonce opar vznášející se nad hladinou jezera vzácný léčebný účinek na namožené hlasivky.

Budapešť (maďarsky   Budapest)  je hlavní město Maďarska, hospodářské, dopravní a kulturní centrum země, 9. největší město Evropské unie. Budovy podél břehů Dunaje, Budínský hrad a Andrássyho třída jsou zapsány na seznamu světového kulturního    dědictví.        

Dunaj, který protéká městem od severu k jihu v délce 28 km, vytváří několik ostrovů; nejvýznamnější z nich jsou Markétin (Margit-sziget), který se rozkládá v centrální části města a Csepelský (Csepel-sziget), na kterém se rozkládá velká část jižní Budapešti. Průměrný průtok Dunaje v maďarské metropoli činí 2 330 m³/s. Řeka dělí město na dvě části výrazně odlišného krajinného rázu. Zatímco levobřežní část (Pešť) se rozkládá na rovině, pravý břeh je (hlavně v severní části) značně kopcovitý – Budínské vrchy (Budai-hegység) dosahují na území města výšky 527 m (János-hegy); nejnižším místem je hladina Dunaje (98 m). Centrum města leží v nadmořské výšce 105 m. V Budínských vrších se nachází několik turisticky přístupných jeskyní (Pálvölgyi-barlang, Mátyás-barlang). Hlavním přírodním bohatstvím města jsou termální prameny, díky nimž je Budapešť jedním z největších lázeňských měst světa. Podnebí je středoevropské, mírně kontinentální. Průměrná lednová teplota je -2 °C, v červenci pak 22 °C; roční úhrn srážek se pohybuje kolem 620 mm.

Tihany je maďarské město ležící na severním pobřeží Balatonu. Nachází se na Tihanyském poloostrově. Městu se někdy přezdívá „maďarská Provence“, protože se zde daří levanduli a roste všude okolo. Z města je nádherný výhled na celý Balaton, který se před vámi rozprostírá jako na dlani. Mezi nejnavštěvovanější památky patří opatský barokní kostel s dvěma věžičkami. Je viditelný už z dálky. Okolí je malebné, kolem pobřeží je pěkná promenáda. Město vás překvapí svou útulnou a poklidnou atmosférou.

Nejkrásnější rozhled po Balatonu umožňuje Tihany – malebný poloostrov, který vybíhá od severního břehu jezera daleko za jeho střed a téměř dělí Balaton na dvě části. Pro svou půvabnou polohu, překrásnou přírodu i historické památky je Tihany nejnavštěvovanějším místem Balatonu. Je vulkanického původu, vypíná se vysoko nad hladinu jezera a na jeho vrcholu je krásný kostel s klášterem, který dominuje celému širému okolí.

V roce 1055 tu bylo založeno Benediktinské opatství, z něj se do dnešních dnů dochovala pouze krypta s hrobem krále Andráse I. Krypta je významnou Maďarskou památkou. Nad kryptou stojí barokní kostel z 18. století se dvěma věžičkami. Kostel je dominantou poloostrova a je viditelný se značné dálky. Kostel zdobí velmi cenné dřevoryty. V sousedství kostela je klášter a v jeho areálu Muzeum opatství. Muzejní expozice nabízí kromě historie kostela pamětní pokoj posledního maďarského krále Karla IV. a lapidárium

V přírodním chráněném území Tihany jsou vzácné druhy rostlin a zvířat. Kromě toho tu najdeme čedičové skály a obydlí mnichů. Mniši byli do skal zahnáni v 11. století. Na poloostrově jsou zajímavé přírodní vyhlídky na jezero Balaton. Nejznámější vyhlídky jsou Střecha lesa a Zlatý dům. V letní sezóně jezdí na poloostrov Tihany z jižního pobřeží Balatonu trajekt.

Balatonfüred je maďarské město, středisko stejnojmenného okresu Veszprémské župy. Jedná se o významné lázeňské a rekreační středisko a  účinky místní léčivé vody jsou známé již od 17. století, město bylo oficiálně prohlášeno lázněmi roku 1772. Kossuthův pramen (Kossuth Lajosforrás) a další prameny obsahují volný a vázaný oxid uhličitý, železo, hořčík, draslík, hydrogenuhličitan, vápník, sodík, síru a další minerály. Voda z pramenů o teplotě 14-15 °C je odváděna do budovy lázní, kde se ohřívá na 32-34 °C a následně se používá k léčbě.

Promenáda na břehu jezera nese jméno indického spisovatele, básníka a filozofa Rabíndranátha Thákura (Tagore-sétány), který se léčil v místních lázních a založil tradici sázení stromů do místního parku. Dodnes zde zasadilo strom mnoho laureátů Nobelovy ceny a významných osobností z Maďarska i ze světa (mezi mnoha jinými například indický duchovní vůdce Gándhí, maďarský fyzik György Marx, ruský kosmonaut Valerij Kubasov nebo bývalý maďarský prezident Árpád Göncz).

Visegrádský hrad. V dobách existence římské říše byla oblast dnešního Visegrádu severní hranicí impéria, navíc těžce zkoušenou útoky různých germánských i jiných kmenů, v té době proto Římané na skalní vyvýšenině postavili pevnost. V dobách středověkého uherského království se Visegrád k roku 1009 připomíná jako župní sídlo. Po mongolských nájezdech nechal v 50. letech 13. století král Béla IV. zbudovat mohutný hrad (dnes Horní hrad), na který se roku 1323 se dvorem přestěhoval král Karel Robert z Anjou. S tímto hradem byla později novými hradbami s věžemi spojena i starší obytná věž  zvaná „Šalomounova“ a vznikl tak tzv. Dolní hrad.

Poblíž hradu vystavěl Karel Robert královský palác, jeho synem Ludvíkem a později Zikmundem Lucemburským mohutně přestavěný a rozšířený. Tento palác (dnes Královský palác) přestavěl mezi lety 1476–84 i král Matyáš Korvín v pozdněgotickém stylu, ale v detailech už vyzdobeném italskými umělci renesančně. Turci ho při svém útoku v roce 1544 pobořili tak, že na konci 18. století už po něm nad zemí nebylo stopy.

Tato  pevnost, ve které sídlili maďarští králové a psaly se tu i dějiny o poznání novodobější, když tu v únoru 1991 jednali předsedové vlád Maďarka, Polska a Československa o společné strategii obchodu a o vstupu do Evropské unie.

Szentendre  – největší maďarský skanzen a malebný umělecký ráj.  Zdejší malebné domy lákají k bezcílným procházkám a desítky zdejších muzeí a galerií zase k poznávání tvorby předních maďarských umělců. Ti se totiž v Szentendre rádi usazovali a dodnes usazují. Milovníkům tradiční lidové architektury nelze než vřele doporučit návštěvu zdejšího největšího maďarského skanzenu,  kde  jednotlivé domy představují venkovskou architekturu různých maďarských regionů.

Nechybí ani dřevěné zvonice, škola včetně někdejší výbavy, a téměř každou neděli a ve svátky tu lze obdivovat také ukázky tradičních lidových tanců a řemesel, jako jsou tkaní, hrnčířství či košíkářství.

Szentendre je mezi turisty velmi oblíbené a zejména v letních měsících tu některé ulice takřka praskají ve švech kvůli velkému počtu návštěvníků. Přesto ale stačí lehce se vzdálit od hlavních ulic a náměstí a najednou i vy ucítíte onen klid, který sem vábí maďarské umělce. Návštěva skanzenu je pak jakousi třešničkou na dortu – je to Montmartrem Dunaje.

Přijdete osobně poznávat krásy a zajímavosti Maďarska.

Foto: SveP.

Zdroj: archiv, wiki

SveP.

Sdílejte ...