Divadlo Spejbla a Hurvínka rozšiřuje svůj repertoár  na DRAMOX.cz…

Praha 14. února 2021

….Divadlo S+H jako světový fenomén – bohatá historie, stovky ocenění   a miliony fanoušků.

Divadlo Spejbla a Hurvínka nově představuje na divadelním portálu Dramox.cz celkem čtyři představení pro děti a dvě představení pro dospělé. Pro zpříjemnění nelehkých časů jsme pro věrné fanoušky připravili také pár čísel, statistik a kuriozit, které tak představí historii a úspěchy posledních sto let divadla, jež se stalo fenoménem ve svém oboru nejen v České republice.

COVID – NECOVID, NEZAPOMÍNÁME NA NAŠE MALÉ I VELKÉ FANOUŠKY

ÚSPĚŠNÁ SPOLUPRÁCE S DRAMOX.CZ POKRAČUJE

Divadlo S+H pokračuje ve spolupráci s online divadelním portálem DRAMOX.cz. Pro velký zájem malých i velkých fanoušků natočilo divadlo další čtyři hry pro děti a dvě hry pro dospělé, tak aby mohlo i v této chvíli udržet kontakt s diváky. Fanoušci jsou v tomto online prostoru srdečně zváni na dětská představení: Jak s Máničkou šili všichni čerti, Hurvínkova nebesíčka, Hurvínkovo přání a Hurvínek mezi osly. Pro dospělé diváky jsou pak připravena představení Spejbl versus Drákula a Hotel Spejbl.

VŠE, CO JSTE CHTĚLI VĚDĚT O DIVADLE S+H, ALE BÁLI JSTE SE ZEPTAT

ROK 100+1

Loňský rok měla velká část našich dřevěných herců nějaké významné životní jubileum. Pan Spejbl oslavil dokonce již 100 let, Mánička a pejsek Žeryk slavili devadesátku a zároveň naše divadlo slavilo devadesát let své profesionální éry, uplynulo sedmdesát pět let od přestěhování divadla z Plzně do Prahy a dvacet pět let působení v Dejvicích. Bohužel některé z připravovaných oslav, akcí a aktivit se nemohly konat, proto jsme se rozhodli vstoupit do roku 2021 plni elánu, nadšení a optimismu a nazvali jej rok „100+1“. Náš dřevěný hrdina pan Spejbl v tomto roce započal již druhou stovku a my spolu s ním věříme, že zase přijdou pro divadla přívětivější časy,“ říká ředitelka Divadla Spejbla a Hurvínka Denisa Kirschnerová.

ČÍSLA, ČÍSLA…

Divadlo S+H se profesionalizovalo v roce 1930. Od té doby odehrálo:

  • přes 250 původních představení doma i v zahraničí – tedy v cizojazyčných verzích
  • ve 34 zemích (mj. v Německu, USA, na Tchaj-wanu, v Číně, Indii, Egyptě, Jordánsku, Mexiku, Španělsku a dalších), v Německu díky obrovské popularitě vystupuje pravidelně
  • na 4 kontinentech
  • Spejbl i Hurvínek mluvili dosud 22 různými jazyky
  • natočily stovky gramofonových, později CD audio nahrávek, desítky rozhlasových her, televizních pořadů a Večerníčků pro děti, vyšlo s nimi přes padesát knih
  • za audio nahrávky s S+H získalo 37 zlatých, 26 platinových a jednu diamantovou desku, to vše za neuvěřitelných 5 397 500 prodaných zvukových nosičů, což je v mluveném slově světový unikát
  • 25 – tolik má divadlo párů loutek Spejbla a Hurvínka
  • 250 divadelních premiér bylo uskutečněno v divadle S+H
  • 800 různých loutek najdete v depositáři divadla
  • S+H vystupují ve třech velikostech:

Malé loutky (klasické):   Hurvínek 46 cm / 1,05 kg  – Spejbl 55 cm / 1,60 kg

Střední loutky (hrací):      Hurvínek 49 cm / 1,20 kg – Spejbl 60 cm / 1,85 kg

 Velké loutky (před scénové): Hurvínek 56 cm / 1,95 kg – Spejbl 76 cm / 2,80 kg  

  • 13–15 nití má Hurvínek v základu, z toho je jen sedm důležitých a tři jsou opravdu životně důležité, zbylé nitě jsou tzv. pomocné nebo trikové
  • 50 – více jak 50 knih bylo napsáno o našich hrdinech
  • jména Hurvínek a Mánička nenosí jen legendární loutky, ale rovněž asi nejedno zvířátko v českých zoologických zahradách. Prozatím se podařilo najít kozlíka a kozičku s těmito jmény, obě zvířata pobíhají v plzeňské ZOO. Pozadu nezůstala ani pražská ZOO, kde byla 26. 9. 1999 pokřtěna paterčata psů pralesních jmény Hurvínka, Spejblinka, Mánička, Kačenka a Žeryk. 
  • 1922 – poprvé se knižně objevil Spejblův příspěvek v publikaci Kašpárek futuristou a parodistou
  • 1929 – vznik první zvukové nahrávky u společností His masters voice (Spejbl u radia) a Ultraphon (Spejblova ukolébavka).
  • 1931 – první vystoupení Spejbla a Hurvínka na filmovém plátně ve snímku „Spejblovo filmové opojení“
  • 2002 – několikrát se Spejbl a Hurvínek ve svých hrách podívali do vesmíru a v roce 2002 byly na jejich počest dvě planetky pojmenovány Spejbl a Hurvínek
  • 2013 – Spejbl a Hurvínek mají svůj strom v Botanické zahradě hl. m. Praha v Troji, 18. října 2013 si slavnostně jako „61. Osobnost“ vysadili vzácnou japonskou lípu a zařadili se tak po bok nejvýznamnějších osobností České republiky a světa 20. a 21. století
  • 2013 – pan Spejbl a Hurvínek se stali držiteli ceny Thálie za celoživotní mistrovství v oboru loutkového divadla
  • 2017 – české a slovenské loutkářství, včetně našich hrdinů, bylo zapsáno na seznam světového nehmotného kulturního dědictví Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO)
  • 2017 – zatím poslední film uvedený v kinech, a to rovnou ve 3D verzi „Hurvínek a kouzelné muzeum“
  • 2018 – NASA poskytla příležitost vyslat jména zájemců spolu se sondou InSight na Mars, dvě „letenky“ si pořídili i Spejbl a Hurvínek, čímž si zajistili, že jejich jména jsou umístěna na čipu, který je součástí sondy …
  • 2 – dvě bronzové lavičky, na kterých se mohou kolemjdoucí vyfotit s naší dvojicí, a to v Praze (od roku 2010) a v Plzni (od roku 2020)
  • 2019 jako upomínku 90 let spolupráce s vydavatelstvím Supraphon obdrželo Divadlo S+H památeční šelakovou desku
  • 2020 – Spejbl a Hurvínek společně s celým divadlem dostali ke svým kulatým narozeninám letadlo Boeing, bohužel prozatím jen virtuální:-)

TROCHA HISTORIE NIKOHO NEZABIJE

Spejbla a Hurvínka mluví tradičně jeden herec, který střídá hluboký mužský hlas pana Spejbla a komickou dětskou fistuli Hurvínkovu. Tuto tradici založil ve 20. letech pan Skupa a pokračovali v ní i další interpreti, tedy Miloš Kirschner (přes 40 let), současný interpret Martin Klásek, který byl vybrán a připravován přímo Milošem Kirschnerem a poprvé se představil dětskému obecenstvu v rolích Spejla a Hurvínka v roce 1974 (6. prosince 1974 ve hře Hurvínek mezi Broučky). Po smrti Miloše Kirschnera se tak stal již třetím otcem Spejbla a Hurvínka a navázal také na autorskou dílnu divadla, hry nejen mluví, ale také píše a režíruje. Na podzim 2017 divadlo veřejně představilo nastupujícího interpreta, a to Ondřeje Lážnovského, který se poprvé objevil ve hře „Hurvínek v Hajanech“.

První interpretkou Máničky byla Anna Kreuzmannová, následovala Božena Weleková a třetí interpretkou pak byla dlouholetá ředitelka divadla paní Helena Štáchová. Ta připojila k roli Máničky též paní Kateřinu, jejíž role byla v roce 1971 napsána přímo pro ni. Po jejím úmrtí v roce 2017 převzala obě role Marie Šimsová. Tito hlavní herečtí protagonisté mají v souboru řadu znamenitých spolupracovníků, kteří svým vodičským mistrovstvím propůjčují loutkám – marionetám – které jsou typickým výrazovým prostředkem divadla, charakteristické pohybové herectví. 

SPEJBL

Loutku údajně podle náčrtku prof. J. Skupy vytvořil řezbář Karel Nosek v letech 1919–1920. Pan Spejbl poprvé vystoupil někdy na podzim roku 1920 na scéně „Loutkového divadla feriálních osad (LDFO)“ v Řemeslnické besedě v Plzni. V počátcích své kariéry byl pan Spejbl spíše přitroublým a domýšlivým měšťákem, smolařem s neskrývaným zájmem o ženské pohlaví. Postupně však vyzrál ve starostlivého taťku, který některé věci ze strachu nebo pohodlnosti neříká, a teprve konfrontace s Hurvínkem ho donutí jít s pravdou ven.

HURVÍNEK

Hurvínka vyřezal Gustav Nosek, synovec Karla Noska, tehdy ještě jako modelář Škodových závodů v Plzni. Obohatil jej o pohyblivé oči. Poprvé Hurvínek vystoupil 2. května 1926 v zábavném přídavku večerního představení komedie Rudolfa Nešvery „Počestný dům“ na scéně LDFO v Řemeslnické besedě v Plzni. Hurvínek se vyvinul z původně prostořekého a vychytralého synka do role sympatického dareby.

MÁNIČKA

Poprvé se Mánička objevila na scéně 19. dubna 1930 při premiéře „Hurvínkovy jarní revue“. Nejprve měnila svou podobu, než se ustálila varianta podle návrhu Zdeňka Juřeny – tedy brýle, kostkované šaty a červené punčocháče. Dlouhou dobu byla Mánička jen vykuleným dítkem. Až díky Heleně Štáchové získala od konce 60. let minulého století větší průbojnost a samostatnost a stala se tak Hurvínkovi rovnocenným partnerem.

PANÍ KATEŘINA – ALIAS BÁBINKA

V roce 1971 ji podle návrhu Zdeňka Juřeny vyřezal Ivan Moravec. Paní Kateřina debutovala ve hře „Past na Hurvínka“ (12. září 1971 v Pardubicích). Vznikla z iniciativy Heleny Štáchové a autorského podílu Miloše Kirschnera jako ženský protějšek Spejbla. Jejím typickým rysem je neustálé poučování zbývajících členů divadelní rodinky.

ŽERYK

Loutku vytvořil opět Gustav Nosek. Pes Žeryk se publiku poprvé představil, spolu s Máničkou, při premiéře „Hurvínkovy jarní revue“ 19. dubna 1930.

INTERPRETI ANEB KDOPAK TO MLUVÍ

JOSEF SKUPA – První interpret S+H

(* 16. ledna 1892 Strakonice – † 8. ledna 1957)

V Plzni navázal spolupráci s amatérským Loutkovým divadlem Feriálních osad a velmi rychle se stal vůdčí osobností. Nejčastěji vystupoval s tradiční loutkou Kašpárka a na podzim roku 1920 vystoupil poprvé s loutkou Spejbla. V roce 1926 vyrobil Gustav Nosek jako překvapení pro Skupu jakousi zmenšenou a vylepšenou kopii Spejbla. Skupa se nadchl pro novou loutku, která brzy dostala jméno Hurvínek, a začal vytvářet úspěšná představení, v nichž vystupoval Spejbl jako zmatený a přihlouplý otec a Hurvínek jako jeho mazaný synek. V roce 1930 si Skupa již dobře uvědomoval popularitu svých dřevěných hrdinů a založil první profesionální loutkové divadlo u nás. 17. ledna 1944 je Skupa za údajný poslech zahraničního rozhlasu zatčen a odsouzen k pěti letům vězení ve věznici v Drážďanech. Krátce nato je Divadlo Spejbla a Hurvínka zavřeno; některé loutky se podařilo ukrýt, ale část jich byla zabavena gestapem. Skupa pro pozvednutí nálady často svým spoluvězňům přehrával ze své cely spejblovské hry. V únoru 1945 po náletu na Drážďany bylo vězení poničeno do takové míry, že se Skupovi podařilo uprchnout a vrátit se do Plzně. Po válce se Skupa rozhodl divadlo obnovit, ale tentokrát už v Praze, kde měl širší divácké zázemí. V roce 1953 nastupují do divadla noví herci, z nichž nejvýznamnějším je Miloš Kirschner, který začíná se Skupou alternovat hlavní postavy Spejbla a Hurvínka. Krátce před smrtí Josef Skupa oficiálně jmenuje Kirschnera svým nástupcem.

MILOŠ KIRSCHNER –  druhý interpret S+H

V roce 1951 byl přijat do Divadla Spejbla a Hurvínka. Již v roce 1952 začal, zprvu anonymně, interpretovat titulní role, aby ho v roce 1956 prof. Skupa jmenoval svým nástupcem. Kirschner tak pokračoval v jejich vývoji a zřetelně jej posunul. Role Spejbla s Hurvínkem hrál 44 let a navštívil s nimi více jak 30 zemí světa. Během let si vychoval svého nástupce Martina Kláska a své žáky, které učil zákonům profesionality, nekončícího úsilí o moderní jevištní výraz se zachováním základních rysů tradice tohoto ojedinělého divadla, aby zůstalo divadlem syntetickým, básnivým, pravdivým, a přesto iluzivním. V průběhu let se stal hvězdou a fenomenálním interpretem, jaké kdy loutkové divadlo mělo.

MARTIN KLÁSEK – třetí interpret S+H

Martin Klásek pochází z umělecké rodiny. Tatínek Milan Klásek byl herec a maminka baletka. Po neúspěšných zkouškách na konzervatoř nastoupil do jevištní techniky Divadla S+H. Brzy se ale projevila jeho šikovnost s loutkou a on velmi záhy přešel z techniky do souboru. Zanedlouho se totiž ukázalo, že Martin je nadaný nejen pro vodění loutek, ale má i fistulku (hlasová technika, kterou mluví Hurvínek). Miloš Kirschner si nemohl nevšimnout jeho talentu, a tak ho začal připravovat jako svého nástupce. V roce 1974 tak již absolvoval v dětské hře „Hurvínek mezi broučky“ svůj první herecký křest v postavách Spejbla a Hurvínka. Po několikaleté pauze začal v roce 1982 s Milošem Kirschnerem pravidelně alternovat.

ONDŘEJ LÁŽNOVSkÝ – čtvrtý interpret S+H

Ondřej Lážnovský je loutkoherec, režisér, autor divadelních her a dramaturg. Autorsky a režijně působí také v projektech mimo D S+H. V září 2017 se poprvé představil v rolích Spejbla a Hurvínka, a to ve hře „Hurvínek v Hajanech“. Ondřej Lážnovský v Divadle S+H ztvárňuje také celou řadu dalších rolí. Od října 2017 alternuje s Martinem Kláskem v roli Spejbla a Hurvínka.

 ANNA KREUZMANOVÁ – první interpretka Máničky

(* 24. června 1899 Plzeň – † 20. července 1994 Praha)

Poprvé hrála po boku J. Skupy roku 1929 v Spejblových metamorfozách. Po Skupovi, který se zcela věnoval hlasové interpretaci Spejbla a Hurvínka, převzala part Kašpárka. V roce 1930 v „Revui jaksi z donucení“ poprvé hlasově interpretovala „s neodolatelným diskantem“ Máničku – postavu nerozlučné kamarádky Hurvínka. V roce 1932 přešla do profesionálního divadla Josefa Skupy, kde se vrátila k interpretaci Máničky, setrvala zde do července 1936.

BOŽENA WELEKOVÁdruhá interpretka Máničky

(* 8. února 1910 Praha – † 10. prosince 1979 Praha)

Po Anně Kreuzmannové byla od roku 1945 druhou interpretkou Máničky. V Divadle Spejbla a Hurvínka zůstala až do svého odchodu do důchodu v roce 1968. Narodila se jako Božena Antonie Vokounová v Praze na Smíchově. Vyučila se zlatnicí. Od hereckých začátků v ochotnickém kroužku Vojan v Radotíně vedla její cesta přes různé divadelní společnosti až do Městského divadla v Jablonci nad Nisou. Měla velký hlasový rozsah, 4 oktávy a díky tomu se uplatnila velmi dobře i v operetě. Při slavnostním zahájení v osvobozeném Jablonci hostovala v Našich furiantech Ladislava Stroupežnického, kde si zahrála paní Dubskou. Na začátku sezóny roku 1945 přešla do Divadla Spejbla a Hurvínka k prof. Josefu Skupovi, kde se na více než dvacet let stala interpretkou Máničky.

HELENA ŠTÁCHOVÁ – třetí interpretka Máničky a první interpretka paní Kateřiny

(* 18. listopadu 1944 Praha – † 22. března 2017 Praha)

Do Divadla S+H nastoupila po maturitě jako elévka. V roce 1966 se stala členkou této oblíbené loutkové scény.      V následujícím roce převzala od Boženy Welekové interpretaci jedné z hlavních postav divadla – Máničky a stala se tak její třetí adoptivní maminkou. Na rozdíl od svých předchůdkyň začala po boku Miloše Kirschnera, který se stal také jejím partnerem životním, s interpretací cizojazyčných textů. V roce 1971 pro ni Miloš Kirschner vytvořil novou postavu, která se okamžitě stala jednou z kmenových postav divadla – paní Kateřinu Hovorkovou alias Mániččinu bábinku. Ta poskytla Heleně Štáchové možnost rozšířit herecký part, který navazuje na tradici Divadla S+H, kdy jeden herec vytváří současně dvě typově a charakterově a věkem odlišné postavy. Po smrti Miloše Kirschnera v roce 1996 byla jmenována do funkce ředitelky divadla. V roce 2008 vyhrála osmiletý soudní spor o práva na obě postavy Spejbla a Hurvínka, čímž této scéně zajistila další existenci. Na konci března 2013 pro divadlo převzala Cenu Thálie. Za svoji činnost získala téhož roku Zlatý vavřínový řád Hospodářské komory (2013).

MARIE ŠIMSOVÁ – čtvrtá interpretka Máničky a druhá interpretka paní Kateřiny
Marie Šimsová je loutkoherečka, interpretka bábinky a Máničky. Máničku poprvé alternovala již 25. 2. 2016. Marie Šimsová nejen v alternaci vodí a mluví Máničku, ale i paní Kateřinu a řadu dalších rolí. Vystudovala Zlínskou soukromou školu VOŠ umění o.p.s., obor hudebně-dramatický. Její první cesty vedly do Divadla Mandragora ve Zlíně, následně poté do Městského divadla. V Divadle loutek Ostrava získala loutkohereckou stáž, aby se pak v roce 2004 na stálo přesunula do Divadla Spejbla a Hurvínka.

Aktuální informace zveřejňuje divadlo vždy na svých webových stránkách www.spejbl-hurvínek.cz, ale také na svém facebooku a instagramu. Všichni herci Divadla Spejbla a Hurvínka se těší na své fanoušky na divadelním portále Dramox.cz a snad brzy i přímo v divadle v Dejvicích!

Darina Miklovičová

Děkujeme za podporu našemu zřizovateli – Magistrátu hl. m. Prahy

Divadlo Spejbla a Hurvínka  Dejvická 38, Praha 6, 160 00

sekretariat@spejbl-hurvinek.cz  / dsh@volny.cz /

www.spejbl-hurvinek.cz / www.facebook.com/DivadloSH / www.instagram.com/divadlosh / twitter.com/HurvinekSpejbl

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *