Informace Svět

Miloš Balabán: Těžké časy nejen pro Ameriku

Praha 1. ledna 2021

„Amerika nebude nikdy zničena zvenčí. Pokud zakolísáme a ztratíme svobodu stane se to jen proto, že jsme zničili sami sebe“. Slova Abrahama Lincolna mohla vytanout na mysli Američanům po středečním útoku demonstrantů na Kapitol, sídlo amerického Kongresu.

Jistě bylo bezprecedentní, že k němu fakticky zavelel úřadující americký prezident Donald Trump. Problém ale spočívá i v tom, že se zatím jednalo o vrchol mnoha násilných protestů, které se ve Spojených státech rozhořely minulý rok z politických, rasových a sociálních příčin. A u některých z nich asistovali nebo jim nečinně přihlíželi i politici Demokratické strany. Vzpomeňme i na jeden experiment s městskou „bezpolicejní zónou“, který dopadl velmi neslavně.

Ano, je na místě vyjadřovat zděšení z toho co se ve Washingtonu odehrálo a označit to za nejčernější den Ameriky, jak učinil zvolený prezident Biden. Není to ale nějaký izolovaný čin nýbrž součást systémového problému USA.

Růstu polarizace společnosti, vzájemné nenávisti a zloby, nedůvěry ve stát a v jeho politické elity i frustrace z rostoucích sociálních problémů. To ostatně přivedlo Donalda Trumpa do Bílého domu před čtyřmi lety po osmi letech vlády „osvíceného“ Baracka Obamy, ač to vypadalo jako zhola nemožné.         

Ke krizovému stavu společnosti přispěla i neuvěřitelná míra zloby a nenávisti šířená médii a sociálními sítěmi, což přispělo k rozkolísání a zpochybnění americké demokracie. A že se ruku v ruce s tím objevila i cenzura, za kterou by se nemusel stydět ani TASS, jak napsal jeden český prominentní komentátor je vlastně logické.

Ve vyhrocené atmosféře proběhly i prezidentské volby. Biden v nich vyhrál, jenže miliony Američanů nevěří, že byly legitimní. Nahrává jim k tomu jejich komplikovanost a letos i masové korespondenční hlasování, jehož průběh vyvolával pochybnosti.

Suma sumárum má před sebou nejstarší americký prezident v historii velmi těžký úkol. Dát Spojené státy aspoň trochu do kupy.  

V situaci, kdy v USA nemáme dvě ale fakticky čtyři strany – krajně levicové a středové demokraty, protrumpovské a protitrumpovské republikány to může být oříšek. A navíc zde stále asi bude existovat fenomén Trumpa a trumpismu s nemalou podporou části společnosti. Takže prohlubování politické polarizace je pravděpodobné.

Situaci komplikuje i pandemie covidu, která má na americkou ekonomiku vážný dopad. Výdaje na ní dosud dosáhly více než šesti bilionu dolarů, což je zhruba čtvrtina HDP roku 2019. Rozpočtová mezera se minulý podzim již ztrojnásobila na rekordních 3,1 bilionu dolarů. Federální dluh už dosáhl 102 procent HDP a poprvé za více než sedmdesát let překonal velikost ekonomiky za celý fiskální rok.

Povzbuzující nejsou ani perspektivy. Rozpočtový úřad Kongresu odhadl, že HDP do roku 2030 ztratí téměř 8 bilionu dolarů s předpokládaným nominálním poklesem HDP o 15,7 bilionu dolarů.

Američtí spojenci tak musí dění v USA sledovat intenzivněji než kdykoliv předtím.  Dění kolem Kapitolu odsoudili a drtivá většina je ráda, že Trump končí a nastupuje předvídatelnější Biden. Zároveň se ale musí popasovat i s nejistotou, zda stávajícímu světovému hegemonovi neubývají rychle síly a zda ho domácí problémy nebudou svazovat natolik, že to omezí jeho globální angažmá. Otázkou je kontinuita americké politiky. Trump odhodil Obamovu politiku, Biden chce prosazovat opak politiky Trumpa. A co nastane v roce 2024?

Německá kancléřka Angela Merkelová tak možná pronesla již v roce 2017 jasnozřivá slova, že doba, kdy jsme se mohli bezvýhradně spoléhat na ostatní, skončila a že Evropané musí vzít svůj osud do vlastních rukou.

Publikováno v deníku Právo.

(Autor je bezpečnostní analytik)

Sdílejte ...

Jeden myslel na “Miloš Balabán: Těžké časy nejen pro Ameriku

  • Zdravím,

    Doník je unhinged– je jako dveře, které vypadly z pantu.

Komentáře nejsou povoleny.