Miloš Balabán: Chytrá obnova pro chytré Česko

Praha 18. prosince 2020

Mluvit dnes na veřejnosti o postcovidovém Česku, které využilo krizi jako příležitost nemusí být v předvečer letos třetího, byť i částečného uzavření ekonomiky úplně populární. Přesto je ale třeba o budoucnosti přemýšlet, plánovat a alokovat na ní zdroje. Dobrou zprávou v této souvislosti je, že do Bruselu premiér Andrej Babiš poslal Národní plán obnovy, v jehož rámci má Evropská unie pomoci restartu českého hospodářství po krizi 182 miliardami korun. Peníze jsou součástí obřího balíku 750 miliard eur, která mají pomoci k pokrizovému restartu Evropy.  

Jak je Národní plán obnovy zatím rozvržen? 118 miliard na dopravu nebo přechod k nízkouhlíkovému hospodářství, 32 miliard na podporu podnikání v reakci na covid, 25 miliard na digitalizaci, 20 miliard do vzdělání a trhu práce, 15 miliard do zdraví a odolnosti obyvatel a 12, 5 miliardy do výzkumu a inovací.  

Ve vládní koalici nicméně o takto rozvržené zdroje vypukl další spor. Předseda ČSSD Jan Hamáček prohlásil, že Česko může desítky miliard využít buď efektivně nebo je může nalít do betonu a záplat státního rozpočtu.

Nepochybně to říká s ohledem na potenciálně chybějící desítky miliard po zrušení superhrubé mzdy o čemž bude Sněmovna ještě znovu rozhodovat ale též s ohledem na zjevný nepoměr zdrojů určených na to, na čem se bude v budoucnosti lámat chleba: digitalizace, vzdělávání, výzkum a inovace. Není skutečně souhrnná částka necelých šedesáti miliard na tyto tři pilíře budoucí prosperity malá?

Vždyť digitalizace státní správy drhne a občan stále nemá zdaleka šanci vyřídit si řadu i běžných agend ze svého počítače, online vzdělávání v době výpadku školní docházky nám odhalilo početnou skupinu občanů, která stále online není, což se podepisuje i na jejich dětech a výzkum a inovace jsou třeba limitovány tím, že není dostatečně nastaveno institucionální financování především základního výzkumu, jak nedávno uvedla i předsedkyně Akademie věd ČR profesorka Eva Zažímalová.

Děkan fakulty strojní ČVUT profesor Michael Valášek pak v dubnu na stránkách Práva poznamenal, že dlouhodobé problémy našeho hospodářství se promítají i do snižujícího se zájmu o studium technických oborů, především strojařiny. Výchova strojních inženýrů je přitom nepochybně pro hospodářství strategickou oblastí.

 Je zatím pravdou, že v automatizaci, robotizaci a vývoji umělé inteligence se držíme ve světovém pelotonu velmi dobře. Kvůli recesi a podfinancování přesto můžeme o takovou pozici rychle přijít. Všímejme si kdo je hlavním vítězem v pandemické krizi: jsou to jednoznačně technologické firmy, které pomohly udržet život v pandemii jakž takž na dohled normálu.

Každá koruna efektivně investovaná do progresivních oborů a vzdělávání se nám tak bohatě vrátí. A ještě posílí celkovou odolnost státu v budoucích krizích, kterým se určitě nevyhneme. Potřebujeme prostě chytrou obnovu pro chytré Česko.

Publikováno v deníku Právo.

(Autor je bezpečnostní analytik) 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *