Miloš Balabán: Výzvy a protivýzvy

Praha 18. října 2020

V posledních dnech stále častěji slyšíme naléhavé výzvy předních českých vědců k tomu, aby veřejnost nebrala na lehkou váhu dodržování protiepidemických opatření, protože v opačném případě se vystavujeme hrozbě kolapsu zdravotnictví a tisícovým obětem. Nyní to byla výzva Zachraňme Česko sedmi uznávaných kapacit z různých vědeckých oborů o které informovalo včerejší Právo.  

Lze to považovat za symbolickou tečku v plejádě často protichůdných prohlášení, kterými jsme byli od jara častováni především lékaři, ale i dalšími akademiky? Věřme, že ano. Ve výzvě Zachraňme Česko se můžeme dočíst, aby lidé nedali na dezinformace a konspirační teorie, které rizika spojená s šířením koronaviru zlehčují či popírají.

Je to i slovo do vlastních řad? Pro občana – laika totiž vůbec nebylo v průběhu epidemie lehké orientovat se v prohlášeních slovutných vědců – někteří koronavir zlehčovali, jiní naopak před tímto zlehčováním varovali.

Stačí příklad z jara: z Univerzity Karlovy vzešla nejprve tzv. Výzva jedenácti  ve které se můžeme dočíst  „volba mezi uvolněním drastických a doufejme krátkodobých opatření a dalším pokračováním karantény není volbou mezi penězi a životy,nýbrž mezi hypotetickými hromadnými oběťmi koronavirové infekce a jistými oběťmi ekonomického úpadku společnosti“. Tuto výzvu pak odmítli experti z téže univerzity s tím, že její signatáři nejsou skutečnými odborníky na koronavirus a jejich názory proto označují za spíše politické než odborné. Pravdu dnes vidíme tváří v tvář skutečné krizové situaci, kdy se už připravuje polní nemocnice v Letňanech.  

Občan měl ovšem právo být zmaten. A když ještě k tomu mohl slyšet nedávné „varování před restrikcemi“ od lékařských celebrit bylo zaděláno na malér. Kolik lidí si řeklo, že když to tvrdí doktoři, asi na tom něco bude? A chtít po všech lidech, aby rozlišovali, kdo je a kdo není epidemiolog, nelze.   

Příval výzev a protivýzev nicméně nasvítila jednu zásadní otázku: společenskou odpovědnost akademiků, vědců a lékařů. Musí si být vědomi, že v krizové situaci, v jaké se už skoro rok nacházíme každý jejich názor a postoj má schopnost ovlivňovat veřejné mínění. Tady už nejde jen o svobodu vyjadřování na akademické půdě, nýbrž o skutečně vysoce politickou otázku. Neboť co si budeme nalhávat: i otevřený skepticismus vůči epidemii a jejím dopadům některých vědců a lékařů mohl svým dílem přispět k tomu, že Česko je dnes na světovém chvostu úspěšnosti v boji s covidem.

A až se epidemie přežene, bude na vědecké komunitě, jaké poučení si z ní vezme z hlediska komunikace s veřejností pro budoucnost. I proto, že nás další epidemie rozhodně neminou. 

Publikováno v deníku Právo.

(Autor je bezpečnostní analytik)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *