Miloš Balabán: Americká demokracie na vlásku

Praha 20. září 2020

Padesáté deváté americké prezidentské volby jsou ve světě očekávány s mimořádným napětím. Důvod je zřejmý: letošní duel Donald Trump – Joe Biden se odehrává na pozadí mimořádně nestabilní vnitropolitické situace. Pandemie covidu spolu se společenskými nepokoji a vyostřenou politickou polarizací způsobuje, že průběh a výsledek voleb se očekává s obavami. Je to ovšem i další odraz hluboké systémové americké politické krize, která před čtyřmi lety dovedla Trumpa do Bílého domu a těmito volbami těžko skončí.

Nového amerického prezidenta nebudeme s velkou jistotou znát den po volbě, čtvrtého listopadu. Drtivé a tím i nezpochybnitelné vítězství jednoho z kandidátů se asi očekávat nedá. Navíc Američané budou letos volit kvůli covidu masově prostřednictvím korespondenční volby. A i když se podaří nakonec všechny hlasy sečíst může dojít k tomu, že malý volební rozdíl mezi uchazeči o Bílý dům vyvolá spory o legitimitu voleb.  

Lze si představit, že pokud Trump získá většinu v kolegiu volitelů, ale prohraje co do počtu získaných hlasů, k čemuž došlo při minulých volbách Biden a jeho příznivci se s takovým výsledkem nesmíří. Totéž si lze představit i v obráceném gardu. USA by se tak mohly dostat do ústavní krize, navíc s dalšími masovějšími nepokoji.  Negativní dopad by to mělo s ohledem na postavení USA v globální politice i na celý Západ.

Vážnost situace naznačuje i bezprecedentní otevřený dopis 235 bývalých vysokých vojenských představitelů, kteří varovali před hrozbou chaosu, přičemž ale otevřeně podpořili prezidenta Trumpa, jehož politika je podle nich na rozdíl od demokratů zárukou zachování národní bezpečnosti. Má to snad být signál o tom, že armáda nezůstane v krizi stranou?    

Fareed Zakaria ve Washington Post se už na nejhorší volební scénář předem připravuje. Podle něj se klíčovým rozhodčím ve sporu, kdo vyhrál stane předseda Nejvyššího soudu John Roberts. Tento muž s rozhodujícím hlasem v devítičlenném soudu bude mít v rukou odvrácení hrozící katastrofy a záchranu americké demokracie.    

Podaří se nicméně případný spor o výsledek voleb vyřešit do dvacátého ledna 2021, kdy má proběhnout inaugurace nového prezidenta? Byla by inaugurace možná, pokud by spor stále nebyl jednoznačně rozhodnut?

Dva američtí právní vědci, profesorka Pamela Karlanová a profesor Lawrence Douglas přidávají ke krizovým scénářům ještě jeden: Trump sice výrazně prohraje a opustí Bílý dům, nicméně nebude to znamenat konec jeho politické kariéry. Pomocí Twitteru bude burcovat 

svoje příznivce proti jeho nástupci, označovat volby za „ukradené“ a dále přispívat k oslabování legitimity demokratického systému. Centrálou takové strategie se přitom stane

Trump International Hotel půl míle od Bílého domu. Trump nakonec může znovu kandidovat v prezidentských volbách v roce 2024 – letos tedy odejde, ale nikoliv na dlouho.

Science fiction? Jak se to vezme. Co když „prozatímní prezident“ Joe Biden spolu s demokraty nenaplní naděje Američanů v něj vkládané, že představuje onu zásadní politickou změnu? Neměl by pak Trump další šanci?

Nedívejme se ale jen do Ameriky. Můžeme i v Evropě úplně vyloučit, že zde nenastane stejné dilema v podobě reprízy souboje Emmanuel Macron vs. Marine Le Penová ve francouzských prezidentských volbách za necelé dva roky?    

Publikováno v Právu.

 (Autor je bezpečnostní analytik)       

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *