Včasná diagnóza rakoviny plic znamená život

Praha 29. července 2020

Pomoci by měl pilotní screening.

Stačí několik málo měsíců a z diagnózy, která mohla znamenat operaci, léčbu a uzdravení se stává verdikt s fatálním koncem. Řeč je o rakovině plic, která v Česku ročně usmrtí asi

5 500 lidí – 85 % z nich jen proto, že se u nich na nemoc přišlo pozdě. Ve stadiu, kdy plicní nádor metastázoval. Plíce nebolí a příznaky choroby lze snadno zaměnit za jiné – méně vážné. Ve Světový den rakoviny plic (1. 8.) na to upozorňují čeští plicní lékaři. Snížit hrozivý poměr pacientů, u nichž se bojuje o co nejdelší přežití, je první na seznamu úkolů plicních lékařů. K jeho splnění vede podle odborníků prevence a včasný záchyt. A tomu by měl už příští rok významně pomoci pilotní program plošného screeningu u rizikové populace těžkých kuřáků. 

„Pilotní program včasného záchytu karcinomu plic se bude týkat odhadem 30 000 vysoce rizikových osob, mezi 55. a 75. rokem, co vykouří alespoň jednu krabičku cigaret denně. Na radiologická pracoviště komplexních onkologických center by je k vyšetření za pomoci nízkodávkovaného CT posílali jak plicní, tak praktičtí lékaři. Od tohoto kroku si slibujeme zachycení nádorového bujení včas, a to u významné části rizikové populace. Předpokládáme, že nádor objevíme v první fázi u 650 z nich. Celkově by se screening mohl v budoucnu týkat až 390 000 osob,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP. Podle ní tento nástroj dramaticky zvýší podíl pacientů, u nichž lze nádor v plicích ještě operovat a odstranit – ze současných 15 % až na 50 %. V tuzemsku ročně onemocní téměř 7 000 lidí, v 90 % z nich kvůli kouření, ať už aktivnímu nebo pasivnímu.

Česká republika není jediná, kdo se s problémem pozdní diagnózy rakoviny plic potýká, screening u rizikových skupin proto doporučuje Evropská respirační společnost. Nemoc znamená pro ekonomiku zemí obrovskou zátěž. Podle analýzy The Economist Intelligence Unit, která porovnává politiku

27 evropských států v boji s rakovinou plic, dokonce léčba karcinomu plic stojí více než léčba rakoviny prsu, tlustého střeva a prostaty dohromady. V Evropě výzkumníci odhadují náklady spojené s péčí o pacienty s rakovinou plic na více než 3 miliardy eur ročně.

Léčba rakoviny plic prodělala v posledních letech revoluční změny a pacientům, před nimiž v lepším případě ležel rozsudek 9 měsíců života se otevřela šance na čtyřnásobně delší přežití – v dobré kvalitě. „Díky novým metodám léčby, například zapojením a povzbuzením vlastní imunity člověka – imunoterapií, novým biologickým lékům, které působí na pochody v nádorových buňkách, a především jejich vzájemnou kombinací i se zapojením chemoterapie umíme pacienty s pokročilou fází nemoci léčit tzv. na míru. K tomu je ovšem potřeba důkladného testování již v době stanovení diagnózy – léčba pro konkrétního pacienta musí být vybrána tak, aby léčba zabírala a měnila charakter nemoci na chronickou,“ vysvětluje prof. MUDr. Jana Skřičková, CSc., z Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno. Díky důkladným testům je možné předpovědět, jak bude tumor na konkrétní léčbu reagovat, a proto roste i ochota zdravotních pojišťoven tuto drahou léčbu proplácet. Nejen u chemoterapie, ale i v případě imunoterapie a biologické léčby jsou některé léky hrazeny hned po stanovení diagnózy – tedy v první linii. „Plošná implementace nových biotechnologií umožní významně zpřesnit předpověď rizika relapsu časných stadií onemocnění a předpovědět účinnost vybrané léčby. K dispozici budou ‚stovky‘ nových cílených léků, které mohou přímo zasáhnout signální struktury podílející se na vzniku nádoru. Při volbě léčby se tak otevře prostor pro molekulární informatiku a aplikovanou umělou inteligenci. Dojde k průlomovému nárůstu systémové léčby. Pacienti s nádory, které mají stejné genetické změny, dostanou léky cílené na danou změnu, nezávisle na typu nádoru,“ uvádí prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc., přednosta Onkologické kliniky 1. LF UK VFN a ÚVN Praha. Cestu pacienta s rakovinou plic českým zdravotním systémem sleduje dlouhodobě projekt Lucas (LUng CAncer focuS). V systému už má

2 456 lidí, osm z deseti pacientů má pokročilé nebo metastatické stadium nemoci. Devět z deseti pacientů jsou nebo byli kuřáci. Podle nejnovější analýzy z pracovišť, která přispívají do registru Lucas začínají pacienti s rakovinou plic s léčbou na pneumoonkologických pracovištích v rámci komplexních onkologických center v průměru po 26 dnech od stanovení diagnózy, ale někdy až 43 dní po odhalení nemoci. „Naším cílem je, aby se od okamžiku stanovení diagnózy do 14 dnů sešel multidisciplinární tým složený z pneumologa, hrudního chirurga, radiodiagnostika, onkologa a radiačního onkologa a rozhodl, jaký postup je pro konkrétního pacienta ten nejvhodnější,“ uvádí prof. Vašáková. „Rozhodnutí o léčebném plánu by mělo probíhat optimálně v sedmi pneumoonkochirurgických centrech, která mají k dispozici všechny odborníky a nejmodernější léky a metody a jsou tak schopny zajistit zejména kvalitní chirurgickou léčbu a navrhnout optimální na míru šitý léčebný postup. A ne na okrajových pracovištích, což se bohužel ještě občas děje.“

Mgr. Markéta Pudilová, Mgr. Veronika Ostrá


Česká pneumologická a ftizeologická společnosti ČLS JEP (ČPFS)

Odborná lékařská společnost, která řeší problematiku všech respiračních nemocí včetně tuberkulózy po stránce prevence, vyhledávání, diagnostiky i terapie. ČPFS vytváří doporučené klinické postupy, vypracovává odborná stanoviska k různým problémům z vlastní iniciativy nebo na žádost orgánů státní správy. Odborné sekce ČPFS prohlubují a rozšiřují informace v jednotlivých funkčních specializacích oborů pneumologie a ftizeologie. Hlavními směry odborného zaměření těchto oborů jsou nemoci spojené s bronchiální obstrukcí, nádory dýchacího ústrojí, infekční záněty včetně tuberkulózy, intersticiální a granulomatózní plicní procesy, poruchy dýchání ve spánku, léčba cystické fibrózy dospělých a další plicní nemoci. Chronická obstrukční plicní nemoc je jedním z nosných problémů tohoto lékařského oboru. Informace o společnosti lze nalézt na www.pneumologie.cz.

Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN)

Cílem spolku je prohloubení vzájemné informovanosti a spolupráce mezi laiky a odborníky, zlepšení obecného povědomí o problematice plicních nemocí a organizování aktivit sloužících ke zlepšení situace pacientů se závažnými plicními nemocemi. Od roku 2019 se věnuje i pacientům s rakovinou plic. Odborně činnost ČOPN garantuje odborná společnost (ČPFS). Informace o ČOPN lze nalézt na portále www.copn.cz.

Česká aliance proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO)

Instituce, která napomáhá zmenšovat zátěž chronickými respiračními nemocemi v populaci České republiky. ČARO se hlásí ke světové organizaci GARD (Global Alliance against Chronic Respiratory Diseases) a její činnost probíhá pod patronací Světové zdravotnické organizace WHO. Cílem je na národní úrovni výrazně zvýšit společenské povědomí o chronických chorobách dýchacího systému na všech úrovních zdravotní péče. ČARO sdružuje přes 20 odborných i laických organizací, které se zabývají diagnostikou, léčbou a popularizací nejzávažnějších respiračních onemocnění, kam patří chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), bronchiální astma, rakovina plic, TBC a celá řada dalších závažných nemocí. ČARO apeluje na zlepšení prevence a včasné diagnostiky u rizikové části populace s cílem zvýšit účinnost racionální léčby. Více informací na www.caro-gard.cz.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *