Miloš Balabán: Rizika americké vzpoury

Praha 27. června 2020

Francis Fukuyama napsal v posledním čísle Foreign Affairs zajímavý článek Pandemie a politický řád. Zabývá se v něm dopady pandemie covid-19 na světový vývoj.  Přímočaře uvádí, že země se schopnými a legitimními vládami mohou krizi překonat lépe, a dokonce se stát ještě silnějšími, kdežto země se „slabým státem“ nebo špatným vedením se mohou dostat do problémů, období stagnace, zbídačení a nestability. Fukuyama predikuje, že takových zemí bude více. Z kontextu článku přitom jasně vyplývá, že Spojené státy se díky nezvládání pandemie mezi ně fakticky dostávají.

Po více než třiceti letech od jeho hypotézy o konci dějin a konečném vítězství západní liberální demokracie je to pravdivé konstatování i když jistě hodně hořké. Problém je samozřejmě znásoben ještě erupcí rasové, společenské a sociální nespokojenosti, která s různou intenzitou prošla více než 350 americkými městy a vypadá to, že ještě nekončí.

Symbolem protestů je kácení soch „historicky nevhodných“ osob, to ale může nakonec odrážet i určitou bezradnost protestujících. Chybí „vůdčí“ ideologie, protesty nemají hlavní tvář. Různorodé je i složení nespokojenců. Není to jen Antifa, černošská menšina, studenti, ale třeba i „zlatá mládež“, včetně dcery starosty New Yorku Billa de Blasia. Zatím se asi chce jen rušit, bourat, ničit a neví se, co vlastně stavět.

Příkladem je tlak na rozpuštění a nefinancování policie. „Bezpolicejní zónu“ si nakrátko vyzkoušeli protestující v Seattlu. Naráží to na společenskou realitu Ameriky s její velkou kriminalitou.

V nejozbrojenější zemi na světě, kde se počet civilních zbraní blíží 400 milionům je představitelný i scénář, kdy občané vezmou svoji bezpečnost ještě více do vlastních rukou, což by mohlo stávající americkou situaci ještě více zkomplikovat. A co kdyby občany oslovila „k obraně“ nějaká vůdčí osobnost….

Průzkum veřejného mínění provedený společností Rasmussen reports na vzorku jednoho tisíce voličů mezi 11. a 14. červnem ukázal reflexi současného amerického dění: 34 procent dotazovaných si myslí, že USA se mohou v příštích pěti letech dostat do druhé občanské války (i když za velmi pravděpodobné to považuje necelých deset procent). Jistě to nelze zveličovat, úplně na lehkou váhu to ale brát nelze.

Není tak možné vyloučit ani další scénář související s letošními americkými prezidentskými volbami. Část Američanů může být znechucena z jednání Donalda Trumpa, část ovšem může mít strach z pokračující nestability a protestů, což je může vést k tomu, aby podpořili „vládu tvrdé ruky“. Na takový model ostatně vsadil v taktéž vzpurném roce 1968 tehdejší republikánský kandidát Richard Nixon – a vyhrál. 

Fukuyama konstatuje, že ať bude výsledek voleb jakýkoliv hluboká polarizace existující ve Spojených státech zůstane. A pokud vyhrají demokraté s Joe Bidenem budou postaveni před přetěžký úkol s tím něco udělat. Pouhé čtyři roky jim ale stačit nebudou.

Publikováno v deníku Právo

 (Autor je bezpečnostní analytik)     

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *