Češi často podceňují rizika spojená s cestováním do exotických oblastí

Praha  7. února 2020

Po světě ročně cestuje bezmála 1,5 miliardy lidí a jejich počet neustále stoupá. Ne všichni si však plně uvědomují nebezpečí spojená s turistickými či pracovními výjezdy do epidemiologicky rizikových oblastí tropů a subtropů. Zásadní bezpečnostní roli v této problematice hrají preventivní zdravotní opatření a odpovědný přístup samotných cestovatelů. Jak ukázala rozsáhlá studie realizovaná na Klinice infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce, čeští cestovatelé dostatečně nevyužívají předvýjezdové poradenství,  z velké části nejsou řádně proočkováni a nevěnují pozornost případným doporučením pro bezpečné chování v rizikových oblastech. „Z celkového počtu bezmála tisíce pacientů – cestovatelů, kteří byli ošetřeni s obtížemi po návratu z rizikových oblastí pouze 44,4 % absolvovalo před odjezdem do zahraničí konzultaci u lékaře. Očkováno dle mezinárodně platných a racionálních doporučení bylo pouze 33,4 % z nich,“ uvádí MUDr. Milan Trojánek Ph.D. z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce.

Cestovní medicína je jako obor na vzestupu. Podle dostupných zdrojů totiž až 70 % všech cestovatelů postihnou zdravotní obtíže, které u 3 až 5 % vyžadují lékařské ošetření. Mezi nejčastější zdravotní problémy spojené s cestováním patří akutní či chronická průjmová onemocnění, horečnaté stavy, kožní léze a respirační infekce.

Význam cestovní medicíny a cestovatelské prevence je dán i tím, že celá řada importovaných nákaz může probíhat velmi komplikovaně a vést až k ohrožení života. Navíc některá infekční onemocnění mohou vzhledem k možnému mezilidskému přenosu ohrozit i osoby, které samy necestovaly, ale pouze s cestovatelem přišly do kontaktu.

Obecné/globální údaje

Podle údajů Světové turistické organizace (UNWTO) dochází v posledních letech k celosvětovém nárůstu počtu cestovatelů do epidemiologicky, klimaticky či socioekonomicky rizikových oblastí, přičemž obdobný trend pozorujeme i v České republice. S tím logicky přichází i stoupající množství lidí, kteří si z cest přivezli kromě zážitků i nejrůznější choroby, často silně nakažlivé.

Riziko možných zdravotních obtíží cestovatelů souvisí nejen s místem a délkou pobytu, účelem a charakterem cesty, ale i s věkem, jejich celkovou kondicí a případnými chronickými onemocněními. Významnou roli zde hrají také ovlivnitelné faktory, mezi které patří zejména adherence k doporučením lékaře a k preventivním opatřením či rizikové chování během pobytu v zahraničí.

Co je předvýjezdové poradenství

Konzultace s lékařem v dostatečném předstihu před odjezdem je prvním krokem k hladkému zvládnutí cesty a k návratu bez zdravotních problémů. Součástí poradenství by měl být nejen výběr očkování pro konkrétní oblast, ale i zajištění správné ochrany před malárií, doporučení, jak se zachovat při nejčastějších zdravotních obtížích, jak si vybavit cestovní lékárničku, a celkové zhodnocení zdravotního stavu klienta, jeho chronických nemocí a rizik z nich vyplývajících. Cestovní medicína je individuální záležitost, v případě potřeby je tedy poradenství široce mezioborovou oblastí, na které se podílejí například i odborníci na infekční lékařství, praktičtí lékaři či internisté.

Studie NNB – prevence před cestou

Zcela unikátní údaje o nejčastějších zdravotních obtížích českých cestovatelů a jejich přístupu k možnostem prevence přináší studie provedená na Klinice infekčních, parazitárních a  tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce v období mezi lety 2009 až 2018, a to formou dotazování u 934 pacientů, kteří zde byli ošetřeni po návratu z rizikové oblasti. Nejčastěji šlo o Čechy, kteří přicestovali z jihovýchodní a jižní Asie a ze subsaharské Afriky.

Výsledky studie poukazují na všeobecně nízký podíl cestovatelů, kteří vyhledávají zdravotní konzultaci před odjezdem do rizikových oblastí, přestože právě tato návštěva lékaře má jednoznačně prokazatelný vliv na zvýšení proočkovanosti cestovatelů. V dotazované skupině předvýjezdové poradenství vyhledalo pouze 415 respondentů (44,4 %), přičemž pouze 312 (33,4 %) cestovatelů bylo řádně očkovaných. Zásadní zjištění rovněž představuje, že více jak třetina cestovatelů, celkem 317 (33,9 %), trpěla nějakým chronickým onemocněním, které mohlo mít vliv na nemocného během cesty.

Studie NNB – zdravotní obtíže po návratu

Mezi nejvíce zastoupené klinické syndromy patřila akutní a chronická průjmová onemocnění (28,5 %), horečnaté stavy (25,7 %) a kožní léze (17,8 %).

Tropické infekce byly diagnostikovány u 199 respondentů (21,3 %) a celkem 63 pacientů (6,7 %) prodělalo malárii nebo onemocnění preventabilní očkováním. Mezi nejčastěji diagnostikované tropické infekce cestovatelů patřila:

malárie

horečky dengue

chikungunya

Zika

Právě malárie představuje jedno z nejčastěji importovaných tropických onemocnění s možným závažným a život ohrožujícím průběhem. Rizikové jsou zejména pracovní cesty, jelikož je mezi nimi vysoké zastoupení dlouhodobých pobytů v malarických oblastech.

Mgr. Simona Krautová

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *