Jan Campbell: Souhlasu netřeba…

Praha 10. října 2019

1. Dnes Peking s okamžitou platností vypověděl sesterské partnerství s Prahou. Čínské velvyslanectví v ČR poskytlo následující vysvětlení: „Vzhledem k tomu, že politické předpoklady a základy pro partnerství mezi oběma městy již neexistují, z pověření magistrátu města Pekingu tímto kancelář pro mezinárodní záležitosti města Pekingu prohlašuje, že město Peking s okamžitým účinkem vypovídá sesterské partnerství s hlavním městem Prahou a pozastaví s ním veškeré oficiální styky.“ Jaké následky to bude mít na další česko-čínské vztahy?

JC: Co se týče času, následky budou dlouhodobé a podle čínského přísloví: Když budeš trpělivý v jedné chvilce zlosti, ušetříš si stovky smutných dní. Hřib & Co nezohlednili tuto všeobecnou pravdu. Co se týče konkrétních následků, nevím. Nevidím do hlavy těch v ČLR, kteří připravují protiopatření. Představit si mohu mimo jiné i to, že dojde na fotbalovou Slávii a pana Tvrdíka ještě v době prezidenství pana Miloše Zemana. Toho ctí, a to nejenom kvůli věku, prezident Si Ťin-pching. Proto se asi mnoho neděje. Nehledě na tuto skutečnost, pomalu a jistě ale přichází doba, kdy tvrdé české, se stane měkkým. Proč? Protože platí: Když si půjčíš, poučíš svého věřitele. Když půjčíš, poučíš se sám. Od samotného začátku vývoje vztahu mezi ČR a ČLR si totiž chamtiví v české kotlině neuvědomili, že kdo krade med, měl by počítat se žihadlem. Čínští chamtiví investoři a ředitelé opojení Západem a nepochopením, že právo cestovat a investovat nese povinnost a odpovědnost, a že doba vyúčtování nikoho nemine v době, kdy není možné nic utajit, si neuvědomili, že v mělkém rybníce se nemůže dařit velkým rybám, a že by bylo lepší pít víno z malé sklenky a vědomosti a znalosti o české kotlině z velké. Ne však naopak a se slibotechnami.

2. Dne 7. října se Praha rozhodla, že zruší dohodu o spolupráci s Pekingem. Důvodem je odmítnutí čínské strany vyškrtnout klauzule o uznání jedné Číny. Proč byl podle vašeho názoru tento bod schválen v roce 2016 a nebyl kamenem úrazu pro předchozí starostku Adrianu Krnáčovou (ANO)?

JC: Ex-primátorka Krnáčová, ať byla již jakákoli politička, z toho mála, co jsem mohl sledovat její konání, nepatřila do skupiny mladých a mladistvých, kteří doporučují úspěšným dospělým a zahraničním strukturám, a tady myslím čínským, vstoupit do české školy mladých. Intuitivně cítila možnost se něco v ČLR od starších a zkušených přiučit a přivézt do Prahy a ČR.

3.  Čínský vůdce Si Ťin-pching a český prezident Miloš Zeman podepsali v roce 2016 dohodu o strategickém partnerství mezi ČR a ČLR. Dohoda stanoví, že na základě vzájemné úcty a rovnosti každá strana respektuje cestu rozvoje a vnitřní a vnější politiky druhé strany v souladu se zásadou nevměšování do vnitřních záležitostí, jak je uvedena v Chartě Organizace spojených národů. V dohodě se rovněž uvádí, že obě strany budou „spolupracovat při podpoře dvoustranné spolupráce v rámci iniciativy ‚Ekonomické pásmo Hedvábné stezky‘ a ‚Námořní Hedvábná stezka pro 21. století‘ (iniciativa Pásmo a Stezka). Jak hodnotíte výsledky mezistátního partnerství za uplynulé tři roky?

JC: Nepřísluší mi jako cizinci žijícímu v ČR hodnotit výsledky mezinárodního partnerství ČLR a ČR. Kromě toho nemám k dispozici originály dokumentů svědčících o úspěchu nebo neúspěchu partnerství, abych mohl provést analýzu a srovnání. Zohledním li však to, co mohu vidět, pozorovat, slyšet od různých občanů a číst v proti – čínsky a proti – rusky zaměřených veřejných médiích ČR, mezistátní partnerství přineslo radost a obohacení pouze několika samo-vyvoleným (osobám a společnostem), zcela určitě ne české společnosti, jako takové. Ta by si nějaké větší výhody zasloužila, protože je to ona, kdo položila základ radosti, obohacení a zatím-úspěchu těch několika samo-vyvolených.

4. O tomto tématu jste již psal několikrát v létě, ale přesto dovolím si ho položit: Skutečně se primátor Hřib zajímá o problematiku dodržování demokratických práv a svobod v Číně nebo se podle Vašeho názoru jedná o způsob vyjádření protestu vůči politice prezidenta Zemana a jeho partnerským vztahům s Čínou?

JC: Pan primátor se pravděpodobně zajímá o problematiku dodržování demokratických práv a svobod v Číně asi tolik, jako se zajímal o problematiku diagnostiky, léčení a operování během svých studií na 3. lékařské fakultě.  Jinými slovy – jako hygienik (oficiálně s důrazem na preventivní lékařství) zcela určitě málo. Jinak by se i více staral o svoji duševní hygienu a svých stranických kolegů a spoluobčanů. A věděl by, že kdo otevře své srdce ctižádosti, uzavře je klidu. Co se týče druhé části Vaší otázky – způsob vyjádření protestu vůči politice prezidenta Zemana a jeho partnerským vztahům s Čínou, mohu jenom poznamenat, že již úcta k věku, moudrosti a prezidentské funkci vybízí k pokoře a skromnosti ve vyjadřování a konání. Případný protest mohl primátor vyjádřit a diskutovat osobně s panem prezidentem. Primátor však svým konáním jenom potvrdil, že platí: Hloupý člověk by udělal nejlépe, kdyby mlčel. Ale kdyby věděl, že má mlčet, nebyl by tak hloupý.

5.V předchozím materiálu jste označil kauzu Hauwei za „velký omyl“. Jak precedens s varováním NÚKIB  o nebezpečí výrobků Huawei a ZTE a následné doporučení premiéra Andreje Babiše státním úředníkům nepoužívat telefony Huawei ovlivnil česko-čínské vztahy?

JC: Episoda Huawei se musí hodnotit v širším kontextu. Jsem přesvědčen, že Huawei se z episody poučil, protože jeho vedení si je – podle veřejně dostupných informací plně vědomo, že učení v mládí (české kotliny) je rytí do kamene, učení ve stáří je kreslení do písku. Konání USA, Velké Británie a SRN, abych jmenoval tři státy, dokazuje, že se jedná opravdu o velký omyl. Český vrabec jako malý ptáček, který má srdce i žluč, buď tak daleko nevidí, nebo mu to není dovoleno.

6. Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar na zářijové konferenci ve Sněmovně řekl, že čeští politici by měli při jednáních s Čínou usilovat o omezení bariér pro vstup českých firem na čínský trh. Navíc dodal, že spolupráce nenaplnila očekávání ohledně slíbených čínských investic v Česku. Je tento stav typický pro obchod s Čínou a s čím může být spojen? S jakou zemí navázala Čína nejužší a nejúspěšnější obchodní spolupráci a co je příčinou úspěchu?

JC: V zahraničí se traduje, že Češi mají sklon si více stěžovat, než se radovat a vinu připisují jako i mnozí občané jiných států především druhým. Na otázku – Je tento stav typický pro obchod s Čínou a s čím může být spojen?, je možné odpovědět buď jednoslovně – NE nebo v kontextu investičních možností, struktury hospodářství, disponibility a mobility pracovní síly, legislativní a soudní stability, ochoty českých pracovníků k podřízenosti cizímu, v tomto případě čínskému vedení, atd. To se nezmiňuji o rychle probíhající transformaci světového finančního, bankovního a hospodářského systému, ale i o omezené suverenitě ČR, její povinnosti vůči EU, USA, NATO. Krátce formulováno: Kde (v jakém městě, regionu), do čeho (jaké společnosti, oboru) a proč by měla ČLR investovat v ČR, když již povrchní analýza investičního záměru v ČR nedovoluje očekávat středně nebo dlouhodobou návratnost, maximálně krátkodobou a spekulativní, a atraktivní možnosti v klíčových sektorech hospodářství byly využity nebo obsazeny jinými státy?

Kromě uvedeného platí, že žádný cizí stát, tím méně hospodářsko-technologická velmoc nebude investovat do fundamentální vědy a vývoje cizího státu, který je pro ni potenciálním konkurentem, nepřítelem nebo dokonce nedůvěryhodným potenciálním partnerem. Stačí si představit situaci a následky, kdyby se v rámci dnes již neexistující partnerské smlouvy mezi Pekingem a Prahou podařilo rozjet středně nebo dokonce dlouhodobý projekt nebo spolupráci pod vedením ex-primátorky Krnáčové, a tento projekt by se nelíbil dnešnímu primátorovi a jeho týmu.

Primátor má přesto velké štěstí, že Peking jednal rychle. Zastupitelé Prahy mohou klidně spát tak dlouho, než pochopí, že výpověď smlouvy s okamžitou platností proměnila již tak jedovatý hřib v muchomůrku, nedej Bůh v hřib Le Galové nebo čepičatku jehličnanovou. Hřib se stal osamocen, bez přátel doma i v zahraničí i pro představitelnou budoucnost. Protože i čínské mlýny melou pomalu a jistě, nabízím v závěru odpovědí na Vaše otázky krátké zamyšlení o minulosti, abychom si mohli představit, nebo dokonce poznat budoucnost.

Primátor Hřib se narodil v Slavičíně, okresu Zlín. To je město, kde bývaly světoznámé filmové ateliéry, ve kterých se během protektorátu a druhé světové války natáčely a kopírovaly filmy (politické, dokumentární a vítězné), 16.5 mm a 35 mm, mimo jiné pro Hitlera, Goebelse & Co. Filmy (16,5 mm) byly promítány vojákům první vojenské linie. Proto měli zaměstnanci ateliérů statut nepostradatelných zaměstnanců a ateliéry poskytovaly ukrytí mimo jiné mnohým Pražákům. Když skončila druhá světová válka, vrátili se rychle domů. Mlčeli podobně jako velká většina pamětníků především o kolaboraci s Němci, kterým, abych to nazval slušně, podlézali tak, až to bylo některým nepříjemné, i o tom vyprávět. Když se Zlín přejmenoval na Gottwaldov a vznikla ČLR a byly ustanoveny diplomatické vztahy mezi ČSR a ČLR, ateliéry poskytovaly mladé ČLR stovky kopií jednoho filmu. Mnozí v Gottwaldově vůbec nechápali proč v ČLR potřebují takové množství kopií, když se pro ČSR dělalo maximálně 50-60 kopií jednoho filmu. Nejenom v Gottwaldově si totiž nemohli přestavit ani rozměr, a proto ani potřebu ČLR té doby. Ateliéry ČSR pomáhaly ČLR vybudovat filmový průmysl, vyhovovaly požadavkům čínské strany na odeslání odborníků a zařízení do ČLR. Po dálněvýchodním vojenském incidentu na řece Ussuri (1969) mezi SSSR a ČLR spolupráce s ateliéry se rapidně ochladila, přestože ČLR neměla žádné reklamace vůči ČRR a ateliérům, všichni byli spokojeni a obrovské zakázky pomáhaly růstu blahobytu nejenom v Gottwaldově.

Zmiňuji se o protektorátním Zlínu, Gottwaldově a dnes opět Zlínu z následujících tří důvodů: 1) Historka nabízí pohled do duše a chování lidí trpících strachem (tenkrát z Němců a Hitlera, dnes z Ruska a ČLR), jehož pramenům nerozumí. 2) Historka dokumentuje rozdíl ve využití příležitostí (pragmatismus) a úspěch rozvoje a politiky ČLR v oblasti kultury. Současný filmový průmysl ČLR je nesrovnatelně větší a úspěšnější, než evropský, o českém nemluvě. 3) Historka má – chtěně nechtěně příchuť a spojení s aktivitami Hřibů, Kolářů, Minářů & Co týkajících se citlivých otázek Benešových dekretů, restitucí a dalších, na kterých si může v případě nedostatečného štěstí a neopatrnosti vylámat zuby i Agrofert. Jen ten, kdo cestou života kráčel, ví, kde cesta má hluboké díry. Souhlasu netřeba.

Převzaté: Sputnik

1 komentář: „Jan Campbell: Souhlasu netřeba…

  • 11.10.2019 (21:18)
    Permalink

    Příteli Jane,
    každé smluvní ujednání má dvě strany tak jak má dvě strany každá mince, nebo namazaný chléb máslem, marmeládou a nebo jenom když je posolený…sám víš ze svých zkušeností , že samotný chléb není tak chutný.
    Předpokládám a usuzuji pouze z toho co slyším a vnímám: ze strany jedné „jednotná Čína“-na straně druhé „kulturní sblížení dvou národů“. Takto namazaný chléb nemůže míti nikdy valné chuti…. politikum proti kulturnímu sblížení. Tento typ smluvního ujednání by šel popsat-namazaný chléb s máslem a džemem, nebo s medem. Jedno české přísloví říká ….namazat med kolem pusy. Možná to přísloví neznáš, protože i když jsi národnosti české, tak státní příslušnost máš německou. A jako znalý Anglo-Sazského práva, takto postavené smluvní ujednání nikdy nemá a nikdy nemělo pevné základy a také nemůže dobře fungovat. Protože ten kdo slíže z chlebu džem nebo med tak na toho druhého zbude pouze skrojek chleba a možná okoralého…..všude na cestách po světě to vidím, proto takto celý svět vypadá a v žalostném je stavu jak z hlediska lidského tak i ekonomického. Na druhé straně je pravdou, někdy pán-bůh zaplať za ten skrojek chleba, ale nebudu nikomu dlužen a nikdo mi nebude vyčítat že někdy jsem byl u stolu kde se jedl chléb, který byl namazán s máslem, džemem a medem.
    Již v minulosti jsem ti napsal pár veršů, které jsem při studiích v Praze četl kdysi v 80-tých létech v metru….vzpomeň si na ně……pěkný večer Ti přeji a teším se na setkání Pavel s.

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *