Peter Juščák: A nezapomeň na labutě!

Praha 16. května 2019

Co všechno musí žena ztratit,  aby se vyhýbala budoucnosti?

Slovenský prozaik  Peter Juščák  v románu  A NEZAPOMEŇ NA LABUTĚ!  přibližuje dlouho zamlčovanou kapitolu našich dějin.

„Tato kniha mohla vzniknout díky ochotě a upřímnosti karpatoněmeckých i slovenských žen, které po letech vylíčily své zkušenosti ze sovětských pracovních táborů,“ píše slovenský prozaik Peter Juščák v závěru své knihy. Příběh Ireny Kalaschové, vycházející ze skutečných událostí, je zosobněním osudů tisíců nevinných lidí odvlečených z Československa do gulagů bývalého Sovětského svazu. 


V překladu Evy Josífkové vydává PROSTOR.

Za první vojenskou linií Rudé armády v roce 1945 nastupovali okamžitě sovětští agenti, kteří odstartovali vražedný hon na nepohodlné rodilé Čechoslováky či ruské a ukrajinské emigranty. Zatýkali nežádoucí osoby a posílali je do gulagů. Přesné počty osob odvlečených do Sovětského svazu nejsou známy, odhad je kolem deseti tisíc. Zajetí nevinných civilistů a jejich únos do pracovních lágrů sledovalo především dva cíle – získat otrockou pracovní silu na práce v nejtěžších podmínkách (ve válce zahynuly milióny obyvatel velmoci) a zastrašit státy, které se dostaly do sféry Stalinova zájmu. V táborech se ocitly i tisíce žen. Jsou známy případy, kdy některé z nich v gulazích otěhotněly buď s některým dozorcem či s vězněm. Mnohé zoufale sledovaly pragmatický cíl – předpokládaly, že když otěhotní anebo když porodí dítě, propustí je na svobodu. Jak naivní představa! Většina odvlečených Čechoslováků zahynula či po tak dlouhém odloučení od vlasti na dálném východě Sovětského svazu už dožila. Do Československa se později vrátil jen zlomek unesených lidí.

  
V roce 2001 vydal slovenský prozaik a publicista Peter Juščák knihu Odvlečení, v níž shromáždil autentické výpovědi a svědectví o osudů občanů unesených do sovětských gulagů.  Je v ní zaznamenaný i příběh Ireny Kawaschové, která v strašlivých táborových podmínkách přivedla na svět dítě. Peter Juščák z ní posléze učinil hrdinku svého románu A NEZAPOMEŇ NA LABUTĚ! Irena v něm stojí před krutou volbou připomínající tu Sophiinu z románu Williama Styrona: buď podepíše souhlas s adopcí, jež znamená jistou perspektivu pro dítě, ale nulovou šanci pro matku, či souhlas k adopci nedá a dítě pošlou do některého ze sovětských dětských domovů, v nichž nemusí přežít, ale matce zůstane jakási naděje, že ho jednou získá zpět. Jak se rozhodne?

Peter Juščák: A NEZAPOMEŇ NA LABUTĚ! (anotace)

Autor v románovém zpracování zachycuje skutečné osudy žen odvlečených po druhé světové válce do sovětského gulagu z různých koutů střední Evropy, přičemž jeho protagonistka Irena Kalaschová pochází z Československa. Umělecká výpověď o stalinských trestaneckých táborech je o to působivější, že zlo je tu pácháno na ženách, zpravidla zcela nevinných a ocitnuvších se na Sibiři často z těch nejabsurdnějších důvodů.

Ústřední příběh Ireny Kalaschové je o fatální nespravedlnosti, ztrátě rodiny a přátel, o utrpení a mateřské lásce, o vzdoru a vůli nikdy se nepoddat. Prostřednictvím jejích osudů nahlédneme do života ženského kolymského lágru na Dálném východě. Tvoří ho nejen trestankyně žijící a pracující v otřesných podmínkách, ale i řada dalších tragických či bizarních postav, zejména dozorkyň. Ti všichni vytvářejí předivo složitých vztahů, avšak táborový svět není rozdělen na dobré a špatné, ale na lidi s nadějí a bez ní.

Ze slovenského originálu … a nezabudni na labute!, vydaného nakladatelstvím Kalligram v Bratislavě roku 2014, přeložila Eva Josífková

Odpovědná redaktorka Nora Cuhrová

Na obálce použita reprodukce olejomalby Olega Churchana Sloupy s ostnatým drátem

400 stran, MOC 397 Kč

Vydalo nakladatelství PROSTOR

V českém jazyce vydání první

www.eprostor.com

Peter Juščák (1953), slovenský prozaik, publicista a inženýr, vystudoval Vysokou školu dopravní v Žilině. Působil v různých technických povoláních, v Československém rozhlasu v Košicích, v denících SmenaSME. Ve svých reportážích se věnoval především společenské a sociální tematice. V roce 1994 načas opustil novinařinu a pracoval v Německu, mezi lety 2000–2003 působil v literární redakci Slovenského rozhlasu. Žije v Bratislavě. Napsal několik próz, rozhlasových her, reportáží, dokumentárních pásem a filmových námětů. Z prózy se jedná například o povídky Milovanie so sochou Miriam (1995) nebo o román Balkan blues (2018), dále napsal monografii Michal Kováč a jeho bremeno (2003) nebo dokumentární vyprávění Odvlečení (2001).

O knize napsali

Osud mladé ženy, kterou ze Slovenska na základě nepodloženého obvinění a absurdního, rychlého vojenského soudu odvlekli do gulagu, nepochybně představuje přitažlivé, velké, ale i tíživé a z hlediska autorského ztvárnění nesmírně náročné téma. Je to próza hluboká, mnohovrstevnatá, v ideovém plánu bohatá. Jedna z nejvýznamnějších uměleckých výpovědí posledních dvou desetiletí. Igor Hochel, ILITERATURA.CZ

Poutavý a dynamický román. Autor využívá techniku filmového střihu a střídání různých časových a prostorových rovin. … Citlivého tématu se zhostil komplexně, dokonce v textu rozvíjí na popisované poměry zdánlivě nereálnou, křehkou a romantickou linku. Podařilo se mu zachytit život na podivné planetě, který se už, doufejme, nebude nikdy opakovat.

Luboš Světoň, KNIŽNÁ REVUE

Román Petera Juščáka nám přibližuje naše dlouho zamlčované dějiny. Dobro je jako výšivka na vězeňském kabátu v ženském gulagu – luxus, který budí podezření u dozorkyň. Přirozeně, vždyť je důkazem boje za lidskou důstojnost a uchování si naděje. Irena Brežná

Mgr. Denisa Novotná

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *