Ivan Černý: Třebíčský Strom života

Třebíč 18. března 2019

Jak známo, tzv. Zámostí je historická část města Třebíče. Zahrnuje takřka celé třebíčské židovské město, památkově chráněné statutem světového dědictví UNESCO. Jedná se o jednu z nejrozsáhlejších židovských čtvrtí v Evropě a je jedinou židovskou památkou mimo území Izraele, které je na jmenovaném seznamu UNESCO.  Město Třebíč vzorně pečuje jak o movité památky, tak i o vzpomínku na své slavné rodáky. I proto mohou návštěvníci z domova i ze zahraničí navštívit unikátní Pamětní síň Antonína Kaliny, legendárního zachránce tisícovky především židovský děti z pekla Buchenwaldského vyhlazovacího tábora, kterým hrozila neodvratná smrt. Před krátkým časem otevřela Třebíč novou expozici, pojmenovanou Děti Antonína Kaliny. Kraluje jí umělecká plastika v podobě Stromu života, unikátní kovářská a pasířská práce mistrů a studentů třebíčské střední průmyslové školy.

Vzpomínaný třebíčský rodák, komunista a odborář, původním povoláním švec, který byl za tzv. první republiky za svou politickou činnost pořád jednou nohou v kriminále, Antonín Kalina, byl za záchranu děti v koncentračním táboře oceněn v roce 2012 Izraelským památníkem obětí holocaustu Yad Vashem titulem Spravedlivý mezi národy. Známý spisovatel a reportér Stanislav Motl poté dal věci do pohybu svou obdivuhodnou knihou a filmem o Kalinově životním příběhu a vyplnil tak léta mlčení, které kolem statečného a skromného Kaliny u nás panovalo. Následovalo udělení čestného občanství Kalinovi i posmrtné státní vyznamenání od prezidenta republiky. V roce 2017, u příležitosti 115. výročí Kalinova narození, pak v Třebíči k jeho poctě otevřeli pamětní síň, kterou najdeme v Galerii Ladislava Nováka v židovské čtvrti. S  životem a hrdinskými Kalinovy skutky seznamuje návštěvníky osm výstavních panelů s textovými dokumenty a fotografiemi. Expozice dokumentuje převážně válečné události, které byly v Kalinově životě klíčové. Výstava také vysvětluje, proč tak dlouho trvalo, než svět i vlast objevila jeho hrdinské činy. Kalinu připomíná i pamětní deska na budově bývalé židovské školy, kterou kdysi navštěvoval.

Nová expozice Dětí Antonína Kaliny…

… je věnována sedmi dětským buchenwaldským vězňům, z nichž po válce vyrostly světově proslulé osobnosti. Část expozice připomíná lékaře Jindřicha Flussera, který se s Kalinou na záchraně stovek dětí podílel. Všechny jednotlivě připomenout nelze, jejich záchranu však symbolizuje shora jmenovaná Strom života, jedinečná umělecká kovářská a pasířská práce mistrů a studentů třebíčské střední průmyslové školy. Listy kované plastiky stromu nesou vytepaná reálná jména.

Expozice se, jak jsme si již řekli, věnuje osudům několika výjimečných osobností: fotografa a historika Naftali Fὓrsta, spisovatele Imre Kertézse, básníka, spisovatele a dramatika Pavlas Khona, židovského aktivisty Felixe Weinberga a spisovatele Elieho Wiesela. Zasloužená pozornost je věnována i Kalinovu celoživotnímu příteli, lékaři a humanistovi Jidřichu Flusserovi, který se na záchraně chlapců v Buchenwaldu aktivně a významně podílel.

Komu čest, tomu čest

V nelidských podmínkách koncentračního tábora se Kalinovi podařil zázrak. Zachránil z pekla tisícovku dětí.  Od poloviny roku 1944 mezi zuboženými vězni z příchozích transportů vyhledával, shromažďoval a do konce války s nesčíslným nasazením vlastního života ochraňoval stovky převážně židovských chlapců. Nejmladšímu byli tři roky, nejstaršímu osmnáct. Jeho čin nemá v dějinách druhé světové války obdoby!

Od mediálně proslulého Oskara Schindlera či Nicholase Wintona se Antonín Kalina zásadně lišil.

„Záchranu dětí v Buchenwaldu organizoval v situaci, kdy mu šlo prakticky neustále a pořád o život,“ připomíná novinář a publicista Stanislav Motl, autor objemného svazku Děti Antonína Kaliny. „Byl totiž politickým vězněm, který měl v průvodních listinách gestapa napsáno – Návrat nežádoucí.“

Protože Kalina výborně uměl německy, a sám byl zavřený již těsně po příchodu nacistů, byl časem zařazen jako nejstarší a zkušený vězeň do systému táborové samosprávy s určitými funkcemi, kde kupříkladu i padělal v listinách chlapců jejich židovská jména na česká, aby unikli pozornosti esesáků, třídících vězně na cestě na smrt. S pomocí několika zasvěcených se vše povedlo, více ale najdeme v Motlově knize, která je zároveň i jistým druhem unikátní encyklopedie, jež nás informuje o systému koncentračních a vyhlazovacích táborů nacistického Německa s Buchenwaldem v čele. Právem historické paměti by tato kniha měla být zařazena do povinné školní četby.

Stanislav Motl

Tato reinkarnace „zuřivého reportéra“ Egona Ervína Kische bezesporu patří k našim největším žurnalistickým hvězdám. Narozen 6. března 1952 v Ústí nad Orlicí, absolvent Fakulty žurnalistiky Univerzity Karlovy, je známý například z televizního pořadu na vlastní oči nebo z autorského rozhlasového cyklu Stopy, fakta, tajemství i jako autor řady zajímavých knih. Napsal mj. kupříkladu Muži generála Pattona, Nacisté pod ochranou aneb kdo vlastně prohrál válku či Joseph Goebbles a Lída Baarová. Čtenářsky oblíbená je i jeho knižní řada za Oponou času z nakladatelství Eminent.

Stanislav Motl se ve své tvorbě především zabývá událostmi a okolnostmi kolem druhé světové války a vyznamenal se mj. i jako český lovec nacistů. Doposud objevil a vypátral patnáct nacistických zločinců a gestapáckých vrahů.  Za všechny jmenujme alespoň Antona Mallotha, který byl na základě jeho reportáží odsouzen k doživotí, nebo někdejšího kapitána SS Waltera Haucka, jenž byl obviněn z vyhlazení obce Leskovice na Pelhřimovsku.

Foto:  archív

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *