NdB – Louis Nowra: Noc bláznů

Brno 8. února 2019

Komedie k zbláznění!“  Premiéra: 15. února 2019 v Mahenově divadle

Inscenace je českou premiérou nového překladu Šimona Dominika, který je zároveň jeho režisérem. Ve hře jsou použity citace z libreta opery Cosi fan tutte v překladu Jaromíra Nohavici, který byl za své přebásnění da Ponteho libreta pro Národní divadlo moravskoslezské v roce 2006 oceněn Divadelní cenou Sazky a Divadelních novin v oboru hudební divadlo.

Mladý režisér Lewis má nastudovat inscenaci s pacienty psychiatrické léčebny v rámci jejich terapie. S navrhovanou Brechtovou hrou však neuspěje, Roy, jeden z pacientů, trvá na tom, že se musí zkoušet jedině Mozartova opera Cosi fan tutte. Při prosazení záměru mu nebrání ani fakt, že nikdo z hereckých kolegů neumí zpívat, natož v italštině. A když si představíte, že to celé se má odehrávat v opuštěném, zdevastovaném bazénu, který léčebna zdědila ve svém areálu a neví co s ním, tak se nedivte, že se z nevinně vyhlížející dramaterapie, jež má být v podstatě Lewisovým režijním debutem, vyklube pěkné šílenství. Zvlášť, když každý z herců oplývá poněkud svéráznými projevy své diagnózy. Dough má neustále nutkavou potřebu něco zapálit, Cherry má potíž rozlišit iluzi a realitu, Ruth pronásledují obsese, Julie propadla drogám, Zac je díky kvantům utěšujících prostředků pořád mimo a ke všemu nesnáší Mozarta. Všichni vláčí s sebou ranec s traumaty, jejichž příčiny tkví v dětství, rodině, partnerských vztazích. Během zkoušení se jejich životy začnou proplétat s divadelní fikcí. Do hry je vtažen i režisér Lewis, jehož překvapivá zkušenost přivede k přehodnocení svých dosavadních životních postojů a hodnot.

Otázka pro režiséra Šimona Dominika: Čím vám hra zaimponovala? A o čem byste chtěl, aby vaše inscenace vypovídala?

„Kromě svého vtipu a šarmu hlavně svým ústředním motivem, jímž je snaha překonat sám sebe. Hybatelem děje je poněkud megalomanský Roy, jenž se rozhodne nazkoušet operu s pacienty, kteří nejsou schopni nasadit tón. Ale nakonec to po všech možných peripetiích dokážou. Po svém, ale dokážou. Což je v tomto konkrétním příběhu samozřejmě divadelní nadsázka, ale samotná podstata tohoto motivu se může dotknout úplně každého. Je to přece souboj s vlastními stíny, s vlastními limity. Snaha posunout se výš tím, že si nedám jednoduchý cíl. Možná se cestou vysekám, ale taky v sobě můžu najít cosi netušeného, co na prošlapané stezce nemám šanci zahlédnout. Já si třeba tuhle otázku kladu pokaždé, když se rozhoduji, jaký další titul režírovat. Jít prověřenou cestou a využít to, co prokazatelně funguje, nebo jít do rizika neozkoušených postupů a témat? A před podobnými otázkami přece stojí občas každý, lhostejno v jakém oboru nebo prostředí se pohybuje.“

Louis Nowra (*1950)

Je jeden z nejznámějších a nejuváděnějších australských dramatiků současnosti. Zároveň spisovatel, scenárista a libretista. Nešel ve stopách tradice realistického dramatu, nýbrž se shlédl v inovativních postupech Nové vlny šedesátých a počátku sedmdesátých let. Jeho první hry vznikly pro slavné experimentální divadlo La Mama. Proslavil se především svou komedií Cosi (Noc bláznů), která byla rovněž zfilmována a přeložena do mnoha jazyků.

Nowra je autorem asi čtyřiatřiceti her. K vůbec nejúspěšnějším patří The Golden Age (1985), Summer of the Aliens (1992), Cosi / Noc bláznů (1992), Radiance (1993), The Temple (1993), Boyce Trilogy (2004-2006). Jako scenárista je podepsán pod třinácti filmy, včetně filmových adaptací jeho nejslavnějších her Cosi / Noc bláznů (1997) a Radiance (1998). Zároveň napsal pět operních libret, šest prozaických knih, dvě knihy vzpomínek, tři knihy esejů a pět titulů literatury faktu.

Z jeho mnohých ocenění zmiňme např. Prix Italia (1990) za rozhlasovou hru Summer of the Aliens, kterou v roce 1992 uvedl také Český rozhlas Vltava pod názvem Léto mimozemšťanů.  Hra Cosi / Noc bláznů získala v roce 1992 První literární cenu Nového Walesu. Australský filmový institut v roce 1996 udělil Cosi / Noci bláznů) cenu za nejlepší filmovou adaptaci. V roce 2013 obdržel Louis Nowra Cenu Patricka Whitea za svou dosavadní tvorbu. Česká premiéra Noci bláznů v překladu Dáši Bláhové se uskutečnila v roce 2008 v Divadle Petra Bezruče, režii měl Jan Mikulášek.

Gabriela Kodysová

Režie a překlad:                   Šimon Dominik

Dramaturgie:                        Lucie Němečková

Scénografie:                          Karel Čapek

Kostýmy:                               Tereza Vašíčková

Hudba:                                  W. A. Mozart, Matěj Kroupa

Light Design:                       Martin Špetlík

Pohybová spolupráce:         Martin Pacek

Inspice:                                  Máša Fitzová

Nápověda:                             Irena Chalupová

Osoby a obsazení:

LEWIS, režisér                                                                                Roman Blumaier

ROY, většinu života strávil v psychiatrických léčebnách       Tomáš Šulaj

ZAC, muzikant, opakovaně se do léčeben vrací                        Tomáš David

CHERRY, už nějaký čas žije v léčebnách                Isabela Smečková Bencová

HENRY, bývalý právník, většinu života strávil v léčebnách        Martin Sláma

DOUG, libuje si v požárech, čerstvý pacient                                Martin Siničák

RUTH, trpí obsedantními myšlenkami, opakovaně v léčebnách  Tereza Groszmanová  

JULIE, v léčebně je poprvé kvůli závislosti na drogách   Annette Nesvadbová

LUCY, Lewisova přítelkyně                                                     Tereza Páclová j.h.

NICK, Lewisův kamarád, také režisér                                     Martin Veselý

JUSTINE, sociální pracovnice                                                  Klára Apolenářová

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *