Informace Svět

Jan Campbell: Na co si dát pozor v 2019 (2)

Praha 29. prosince 2018

Všeobecně k zadluženosti

Je veřejným tajemstvím, že celková zadluženost USA – vnitřní, korporátní, studentská a státní dluhopisová se stala opravdovým tajemstvím.  Naposledy byl poměr americký dluh – HDP více než 100 % v roce 1946. Dnes veřejnost neví přesnou výši stále rostoucího (celkového) dluhu USA. Pro oddlužení existuje pouze málo mírových řešení. Je proto dobré si připomenout podmínky a situace, kdy se dluh stává osudovým. První podmínkou je přesvědčení o neschopnosti splatit dluh. Tu splňuje nemožnost obdržet nízkou úrokovou sazbu od investorů. Historie Islandu roku 2008 nechť slouží jako příklad. Řešení zadluženosti USA však nemůže být stejné. Proč? Protože představuje mj. dlouholetý spor mezi Demokraty (preferující Keynesovu hospodářskou teorii) a Republikány (preferující tzv. supply – inside – economies). Obě teorie patří dnes do kategorie patologických věd. Proč?

Protože problém zadlužování je spojen s důvěrou spotřebitelů, s koncentrací na dluh, místo na reálný hospodářský růst a v neposlední řadě na tvorbu zisku, dnes s pomocí finančních spekulací a zadlužování jako princip růstu. Zisky vznikající z finančních operací a spekulací nelze srovnávat se zisky z průmyslové výroby. Je rozdíl mezi geschaeftigt (tj. myslícími si, že tvoří hodnoty, ke kterým řadí i virtuální) a beschaeftigt (tj. opravdu tvořícími konkrétní hodnoty). Oddlužení je z hospodářského hlediska jednodušší, než z hlediska politického.

Proč? Stačí se seznámit s dluhovou krizí USA v roce 2008, 2011 a 2012 (prezidentské volby), aby člověk se zdravým rozumem pochopil, že se USA neoctli v situaci Islandu roku 2008 jenom proto, že investoři v krizové situaci koupili, a kupují americké dluhopisy na základě víry a rozměru hospodářství, zabezpečených vojenskou silou USA. Ta, jak se traduje, (prý) nedovolí bankrot USA. Protože se ale hospodářská, politická, finanční a vojenská situace ve světě mění, nabízí se otázka zatím bez odpovědi: Jak dlouho ještě budou moci investoři mít možnost věřit USA a USD, nehledě na skutečnost, že de-dolarizace, například mezi RF a ČLR, nepokračuje kvůli sankcím a hodnocením ruského hospodářství některými představiteli ČLR tak, jak bylo zveřejněno?

USA – nejsou připraveny k míru, ani válce

Neočekávám, že USA jako velmoc zruší své vojenské základny ve světě, stejně jako neočekávám, že USA, bez pravoslavné historie a zkušenosti, zruší své angažmá na Ukrajině. Výhody pro USA jsou veliké: Finančně levná, za to vysoce efektivní podpora církevního rozkolu představuje doplňující prvek k dlouhodobému oslabení Evropy, rušení vztahu mezi Evropou a Ruskou federací, a pokračování zahraniční politiky formulované v době prezidenta Obamy v roce 2014. Škodu z církevního rozkolu, ponesou především Evropa a Ukrajina.

Očekávám, že počet nepřátel prezidenta Trumpa (i v Republikánské straně) se bude zvyšovat, s ním i snaha o impeachment. Protože vnitropolitická rizika impeachmentu jsou politickým stranám zřejmá, nemohu vyloučit, že nedojde k pokusu o odstranění prezidenta Trumpa jiným způsobem. Ten nabízí např. čl. 25: odvolání prezidenta na základě nezpůsobilosti. K takovému odvolání ještě v historii USA nedošlo. To však neznamená, že nemůže dojít k pokusu. Potřebné karty leží na stole zvláštního vyšetřovatele Robert Muellera. Ten se přihlásí ke slovu hned po Novém roce. Odvolání prezidenta na základě nezpůsobilosti představuje totiž obdobnou překážku jako impeachment pro znovuzvolení, důvod pro zintenzivnění komunikace prezidenta se svými voliči, další oslabení komunikace se spojenci – vazaly a v neposlední řadě, vyostření vnitropolitické situace na hranu mezi ano / ne.

V tomto kontextu se nachází skutečnost, že téměř všechna konání prezidenta Trumpa mají logiku a následnost. Odkaz od maličkostí, které představují například ohlášený, ale daleko ne realizovaný odchod vojsk ze Sýrie a Afganistánu (kde slouží mnoho synů voliček prezidenta Trumpa) při současném udržování vojenských bází, nejenom v Kataru a Bahrajnu, a vojsk v Iráku, neznamená vzdání se imperiálních ambicí USA. Ostatní, jevící se (neznalým věcí) jako prohry USA ve světě, které nemohu z časových důvodů podrobněji popsat, mají taktický charakter, a mohou se brzo (po případném znovuzvolení) transformovat pro mnohé do překvapivého a nepříjemného úspěchu. Již proto je nutné brát každé slovo prezidenta Trumpa vážně, bez falešných nadějí a idealizování, a hledat alternativní řešení pro dobu, kdy se USA nejenom ústně, ale fakticky vzdají role světového policisty. To platí i pro státy – trpaslíky v Evropě a jinde, s mořským pobřežím a bez něho.

Očekávám, že prezident Trump bude pokračovat v předefinování pozice USA ve světě. Následkem bude větší vnitropolitický boj v USA, větší nejistota v NATO a EU a prohlubování sociálně společenské krize v USA a EU. Zda dojde k tomu, že lid nebude mít sílu na občanskou neposlušnost nebo občanskou válku, nevím.  Vím však, že snaha pokořit Ruskou federaci bude pokračovat. Proč? Protože pouze po vyřešení problému Rusko si mohou USA dělat naději na výhru nad ČLR. Protože strategické partnerství mezi RF a ČLR má z mnoha důvodů, o nichž nemohu z časových důvodů psát, dočasný charakter. Protože mnohé instituce, založené USA, nepřežijí. Přežije li prezident Trump část toho, co si mohu představit, a co by mohlo přijít s ohledem na skutečnost, že se dostal k moci bez podpory a výchovy v politické straně, bez cizích financí, které dnes rozhodují o všem, nevím. Vím však, že před každým vstupem do křesla a k moci, je potřeba shromáždit kolem sebe stejně nebo podobně myslící a smýšlející, vypracovat s nimi společný úkol, jeho možná řešení v kontextu měnícího se ho světa, a teprve potom se vydat na cestu k bitvě. Jestli Trump přežije, stane se výjimkou potvrzující pravidlo, a pro současné evropské elity hořkou pilulkou.

To proto, že z hlediska USA je EU prakticky bez hlavy, německá kancléřka Merkel v odcházení, francouzský prezident Macron ve výcviku v oblékání žluté vesty. Italská, řecká, španělská a portugalská společnost se blíží k bodu varu na počátku třetího desetiletí Euro. Nová obchodní smlouva USA – Kanada, zadržení CFO Huawei, s potenciální výhodou pro prezidenta, pokrok v přeformování institucí světového řádu, tradičních pravidel komunikace a konání, včetně odchodu prakticky všech členů první prezidentovy vlády neznamenají, že prezident nebude pokračovat v realizaci strategie America First.

Finanční síla za zády a pod nohami prezidenta Trumpa, nespokojenost voličů se stávajícím systémem vládnutí a dělení, snaha splnit alespoň část volebních slibů daných nemajetné vrstvě americké společnosti, a slabost výkonných slouhů spojenců – vazalů, včetně zkorumpovaných masových médií, jsou dostačující k tomu, aby nealkoholik, prezident Trump, bude li mu zdraví sloužit, vstoupil do rozhodující bitvy po znovuzvolení. Rok 2019 proto osvětlí cestu ke znovuzvolení, a volbě nového prezidenta, ale i cestu mně nechtěnému boji s ideologickým nepřítelem Demokratů – ČLR a nepřítelem Republikánů, toho času strategickým partnerem ČLR, Ruskou federací. Souhlasu netřeba.

 

Sdílejte ...