Ocenění za přínos světové neuropsychologii poprvé pro českého vědce

Praha 4. prosince   2018

Neuropsycholog Mgr. Ondřej Bezdíček, Ph.D., se ve své práci věnuje vyšetřování pacientů s Parkinsonovou nemocí a zkoumá, zda u nich nepropukla kognitivní porucha vedoucí k demenci.

Sérii českých testů, kterou pro tuto diagnostiku vytvořil, nyní ocenila Mezinárodní neuropsychologická společnost (International Neuropsychological Society, INS). Doktor Bezdíček, který je vedoucím výzkumného programu Laboratoře neuropsychologie Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, obdržel cenu INS Early Career Award za vědecký přínos světové neuropsychologii v časné fázi kariéry. Poprvé v historii toto ocenění získal český vědec, zaměstnanec 1. LF UK.

„Vedle léčby hraje v managementu péče o pacienta s Parkinsonovou chorobou svou roli právě to, zda trpí syndromem demence nebo i jen mírnou kognitivní poruchou. Jejich vyšetření se provádí podle standardních mezinárodních kritérií. Doposud ale nikdo nevytvořil diagnostický postup pro kognitivní poruchy v České republice. Tomu jsem se posledních deset let věnoval. Pro českou verzi byla nasbírána národní data a vznikl soubor deseti testů, které u pacienta kognitivní poruchy co nejpřesněji zjistí,“ vysvětluje neuropsycholog Bezdíček, který za posledních deset let shromáždil národní normativní data o poznávacích schopnostech zdravých osob různého věku a vzdělání v ČR. Zejména v porovnání s průměrem takové skupiny lze zjistit, zda má pacient s Parkinsonovou nemocí kognitivní deficit či ne.

Tsty pro rozpoznání kognitivních poruch využívají na Neurologické klinice 1. LF UK a VFN v Praze v řadě situací. Dr. Bezdíček se spolu s dalšími kolegy z Neuropsychologické laboratoře zapojil do výzkumných projektů vedených prof. MUDr. Robertem Jechem, Ph.D., a prof. MUDr. Evženem Růžičkou, DrSc., kteří se zaměřují na neurodegenerativní onemocnění a na morfologické a funkční zobrazování mozku.

Lékařům testy pomáhají v rozhodnutí, zda pacient může podstoupit hlubokou mozkovou stimulaci, která pomocí elektrod v subthalamickém jádru moduluje mimovolní motorické projevy Parkinsonovy nemoci. Lékaři se pro ni nerozhodnou v případě, že test u pacienta odhalí rozvinutý syndrom demence. Mozek pak totiž už tak dobře neodpovídá na elektrickou stimulaci a pacient také nemívá kapacitu na ovládání stimulátoru.

Dále jsou testy využívány při posouzení, zda je člověk s Parkinsonovou nemocí schopen při potlačení motorických projevů zvládat svou práci. Testují se také lidé ve významných pracovních pozicích, u nichž by přidružený kognitivní deficit mohl způsobit pracovní riziko, např. zadlužení firmy, neschopnost operovat či vyučovat, řídit těžkou techniku nebo auto. Kognitivní funkce jsou u pacientů testovány rovněž při zvažování nasazení farmakologické léčby inhibitory acetylcholinesterázy, jedinými látkami, které jsou částečně schopny kognitivní deficit brzdit.

„Neuropsychologická laboratoř vznikla především díky osobní angažovanosti vědců Bezdíčka a jeho kolegy Nikolaie. Spolu se svými postgraduálními studenty tvoří na naší klinice unikátní výzkumnou jednotku, srovnatelnou se zahraničními centry, kde ovšem obor neuropsychologie stojí na širokých základech a delší tradici. U nás v tom hraje laboratoř, a tedy i 1. LF UK, průkopnickou roli,“ doplnil přednosta Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze prof. MUDr. Evžen Růžička, DrSc

Co jsou kognitivní funkce?

Paměť

Pozornost, koncentrace

Rychlost zpracování informací, pohotovost

Exekutivní funkce včetně emocionální seberegulace

Řeč, schopnost vyjadřování a porozumění

Prostorová orientace

Více o testech:

Bezdicek, O., Ballarini, T., Ruzicka, F., Roth, J., Mueller, K., Jech, R., & Schroeter, M. L. (2018b). Mild cognitive impairment disrupts attention network connectivity in Parkinson’s disease: A combined multimodal MRI and meta-analytical study. Neuropsychologia, 112, 105-115. doi:10.1016/j.neuropsychologia.2018.03.011 IF 2.888
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/29540317

Petra Klusáková, DiS.

O 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy

  1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze je největší z českých lékařských fakult – navštěvuje ji přes 4500 studentů. Základními studijními programy jsou všeobecné a zubní lékařství, kromě nich nabízí fakulta studium dalších zdravotnických oborů, specializační a celoživotní vzdělávání a řadu doktorských programů. Každoročně absolvuje 1. LF UK více než 300 nových lékařů.

Fakulta je zároveň nejproduktivnější institucí v biomedicínském a klinickém výzkumu. Vědecká práce, pregraduální a postgraduální výuka se koná na 75 teoretických ústavech a klinických pracovištích společných se Všeobecnou fakultní nemocnicí, Fakultní nemocnicí v Motole, Ústřední vojenskou nemocnicí, Thomayerovou nemocnicí, Nemocnicí Na Bulovce i v dalších mezioborových centrech.

  1. LF UK se rovněž podílí na projektu BIOCEV – evropském vědeckém centru excelence v oborech biotechnologie a biomedicíny – a projektu Kampus Albertov, zaměřeném na rozvoj excelentních vědeckých
    a výukových aktivit Univerzity Karlovy v oblasti přírodních a lékařských věd.

 

 

O Všeobecné fakultní nemocnici v Praze

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN) představuje významné zdravotnické zařízení, patřící mezi největší nemocnice v ČR. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze poskytuje základní, specializovanou a zvláště specializovanou léčebnou, ošetřovatelskou, ambulantní a diagnostickou péči dětem i dospělým ve všech základních oborech. Zajišťuje také komplexní lékárenskou péči, včetně technologicky náročných příprav cytostatik nebo sterilních léčivých přípravků.

    Kromě poskytování zdravotní péče je VFN hlavní výukovou základnou 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a současně jedním z nejvýznamnějších vědeckých pracovišť v oblasti léčebných a diagnostických metod v České republice. Nemocnice má nejdelší tradici akademické medicíny v ČR a od svého založení do současnosti je největším výzkumným medicínským pracovištěm v ČR.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *